Jediný milimetr krychlový lidského mozku dokáže pojmout zhruba tolik dat jako 1400 výkonných počítačů. Jak naše paměť funguje? Proč si snáz vybavíme dávný trapas z dětství než před týdnem přečtenou knihu? A jak paměť „hacknout“ ve svůj prospěch? Dozvíte se v novém čísle časopisu A / Easy.
Category Archives: Věda
Evoluční skok bez pravidel: Jaká prostředí osidlují rostliny s dvojnásobným genomem?
Studie Filipa Koláře z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Patricka Meirmanse z Univerzity v Amsterdamu právě vyšla v prestižním časopise PNAS. Výzkum ukazuje, že zdvojení genomu významně ovlivňuje ekologickou niku rostlin, ale obtížně předvídatelným způsobem.
Stereotypy sráží matematický um dívek už v první třídě
Až do nástupu na základní školu jsou matematické schopnosti dívek a chlapců v podstatě podobné. Ale stačí čtyři měsíce ve vzdělávacím systému, aby dívky za chlapci začaly v tomto oboru zaostávat. A po roce je dokonáno. Vědci nyní zjišťují, jak to řešit.
Může se koronavirus měnit bez imunitního tlaku? Laboratoř dává odpověď
Jak vznikají nové varianty koronaviru, když nejsou vystaveny tlaku našeho imunitního systému? Tuto otázku si položili vědci z laboratoře amerického National Institute of Allergy and Infectious Diseases a provedli zajímavý experiment, který odhaluje, jak se SARS-CoV-2 mění i bez působení vakcín, imunity nebo léků. Je možné, že virus získává mutace i bez toho, aby čelil imunitní obraně? A jaké změny se přitom objevují?
Proč mají lidé protilátky proti arašídům, i když nejsou alergičtí? Vědci odhalili genetický klíč
Zdraví lidé běžně vytvářejí protilátky typu IgG proti potravinám, které konzumují – například proti arašídům. Až dosud ale nebylo jasné, proč k tomu dochází. Nový výzkum týmu z Massachusetts General Hospital a Harvard Medical School nyní přináší překvapivé odpovědi: náš imunitní systém má geneticky danou schopnost tyto protilátky vytvářet, a to u většiny lidí, bez ohledu na to, zda se u nich rozvine alergie.
Riziko horkých vln se zvyšuje; nový monitorovací a předpovědní web
Kvůli rostoucímu riziku horkých vln připravili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Za horkou vlnu lze označit více dnů trvající počasí s velmi vysokými teplotami, které se negativně podepisují na lidském zdraví.
Koření a léky: Nečekané interakce, které mohou být rizikem
Činí naše jídlo chutnější a zajímavější, ale mohou se stát zdrojem komplikací. I zcela běžné druhy koření totiž mohou ovlivnit účinnost některých léčiv. Znalosti o možných interakcích třeba mezi skořicí či zázvorem a farmaky jsou však omezené, ačkoliv mohou mít vliv na výsledky léčby. Informuje o tom magazín The Conversation.
Očkování proti covidu v raném těhotenství nezvyšuje riziko vrozených vad, ukazuje rozsáhlá studie
Zvyšuje mRNA vakcína proti covidu riziko vrozených vad, když je podána na začátku těhotenství? Tato otázka dlouho znepokojovala mnoho žen i lékařů. Nejnovější německá studie přináší uklidňující odpověď: žádný statisticky významný nárůst rizika se neprokázal.
Opravdu covid pro děti nepředstavuje riziko? Výzkum ukazuje možné srdeční dopady
Výzkum vědců z Harvardské univerzity a australské Murdoch University ukazuje, že děti nakažené virem SARS-CoV-2 mohou čelit zvýšenému riziku srdečně-cévních onemocnění, což naznačují změny v metabolismu krevní plazmy.
Myší buňky pomáhají vědcům porozumět autismu
Autismus je složitá porucha, o které víme, že souvisí s genetikou – ale proč přesně vzniká, zatím vědci nedokážou zodpovědět. Vědecký tým z japonské Kobe University teď udělal důležitý krok: vytvořil unikátní banku kmenových buněk s genetickými změnami, které jsou s autismem nejčastěji spojovány.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 