Čeští vědci vůbec poprvé z České republiky publikovali houbu tužnatku s latinským jménem Multiclavula corynoides. Její nález pochází od Želené Rudy na Šumavě, kde rostla v opuštěné pískovně. Není to ale typická houba, přestože tak vypadá a je blízce příbuzná např. liškám. Jedná se o houbu lichenizovanou čili lišejník. Zelené povlaky kolem plodnic na obrázku totiž také patří tužnatce – jsou to drobné slizovité granulky, v kterých nachází společné obydlí houba (v podobě hyf) a jednobuněčná řasa rodu Elliptochloris (v podobě kulovitých buněk). Společné soužití přináší nesporné výhody při získávání životně důležitých látek. U hub je však symbióza běžnou záležitostí, např. v podobě široce rozšířených mykorhiz.
Category Archives: Věda
Sociální podniky jsou hrdinové tiché revoluce, ukazuje ekonomický výzkum
V čem skutečně spočívá přínos sociálních podniků? Mezinárodní výzkum, který analyzoval devětačtyřicet podnikajících subjektů z deseti zemí včetně Česka, Indie nebo Spojených států, ukazuje, že sociální podniky neslouží jen k „pomoci slabším“, ale představují inovativní nástroj pro systémové změny.
Do konce století může vyhynout přes 500 druhů ptáků, varují vědci
Pokud se nezmění přístup k ochraně přírody, z oblohy mohou zmizet druhy jako papuchalk, drop velký nebo hrdlička divoká. Vědci varují, že bez aktivního lidského zásahu se z hrozícího kolapsu ekosystémů stane realita.
Genetická revoluce v laboratoři?
Vědci z Japonska poprvé úspěšně odstranili třetí chromozom 21 u buněk s Downovým syndromem pomocí technologie CRISPR-Cas9. Upravené buňky následně vykazovaly normalizovanou genovou expresi, zlepšený růst i metabolickou aktivitu.
Zpět do středověku? Kennedyho „experti“ ostřelují očkování dětí, zbraní jsou dezinformace
Nejčernější obavy odborníků na očkování ve Spojených státech se naplňují. Nově složený výbor, který má na starosti doporučení ohledně vakcinace, hned na svém prvním zasedání vyrukoval s vyvrácenými očkovacími dezinformacemi a začal pracovat na rozložení dlouhodobých doporučení, informovaly New York Times.
Biologové objevili na Islandu dosud nezaznamenané druhy plžů
Tým biologů z přírodovědecké fakulty našel v rámci dlouhodobého výzkumu islandské přírody čtyři vzácné druhy suchozemských plžů, které doposud na Islandu nebyly zaznamenány.
Evropské univerzity žádají návrat vědecké komunikace do rukou akademiků
Dnešní systém vědeckého publikování se vzdálil svému původnímu účelu, jímž je podporovat šíření, sdílení a uchovávání vědeckých poznatků. Problémem jsou především příliš vysoké a stále rostoucí náklady, nedostatečná otevřenost, jazyková homogenita, nízká technická interoperabilita a příliš silný vliv komerčních aktérů.
CEDMO: 62 % Čechů a 57 % Slováků nepoužívá vědomě žádný nástroj generativní umělé inteligence
V digitální mediální krajině narůstá podíl obsahu vytvořeného generativní umělou inteligencí. Masová prezentace uměle generovaného obsahu, zejména na sociálních sítích, vytváří dojem, že má o těchto relativně nových příležitostech povědomí většina populace. Nejnovější šetření CEDMO však ukazuje, že alespoň občasnou praktickou zkušenost s vlastním použitím nástrojů generativní umělé inteligence má pouze 38 % Čechů a 43 % Slováků, a to zejména mladší respondenti, kteří ještě neukončili středoškolská studia.
Dezinformace a nerovnost brzdí očkování dětí, varuje nová studie
Míra proočkovanosti dětí ve světě v posledních letech roste pomaleji a v některých zemích dokonce klesá, popsali vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise The Lancet. Autoři to přičítají nerovnostem v přístupu ke zdravotní péči, omezením z doby pandemie covidu-19 a také dezinformacím o očkování. Ohroženy jsou kvůli tomu miliony dětí, hlavně v nejchudších částech světa, uvádějí vědci.
Stát v pasti: dopady pandemie na postoje, důvěru a chování veřejnosti
Co se stane s důvěrou veřejnosti, když udeří pandemie? Proč se někteří lidé obracejí ke zdravotnickým autoritám zády, zatímco jiní respektují opatření více? V nové studii se těmito otázkami zabývá ekonom Christian Ochsner z CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Na příkladu španělské chřipky, která vypukla po první světové válce, zkoumá dlouhodobé dopady pandemie na skepsi lidí vůči zdravotní politice států. Jeho zjištění přinášejí zásadní vhled: když nastane krize, stát se často ocitá v pasti – mezi nutností jednat a rizikem dlouhodobé nedůvěry.
