Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Zvládnou přečkat i opakované extrémní teploty okolí. Vystavení vysokým teplotám však u embryí čolka výrazně ovlivňuje délku vývoje, velikost vylíhlých larev a jejich pohybovou aktivitu, což může nepřímo působit na jejich přežívání. Překvapivé novinky ze života čolků přinesl výzkum vědců z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Počet velkých šelem klesá. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v nové studii soustředili na levharta skvrnitého, na to, jak další šelmy ovlivňují areál, v němž je rozšířen. Zjistili, že levhartů v oblasti ubývá, pokud se v ní setkávají s jinými šelmami. Nicméně žádná z těchto šelem nezapříčiňuje vymírání levharta ve sdíleném areálu.
Vědci vyvinuli revoluční biosenzor využívající terahertzové (THz) vlny, který dokáže detekovat rakovinu kůže s výjimečnou citlivostí a potenciálně tak otevírá cestu k časnější a snadnější diagnostice. Studie publikovaná v časopise IEEE Transactions on Biomedical Engineering představuje významný pokrok v oblasti včasné detekce rakoviny, a to díky spolupráci multidisciplinárních týmů z Queen Mary University of London a University of Glasgow.
Kosatce jsou jedny z nejvýznamnějších zahradních trvalek a Průhonická botanická zahrada se jejich šlechtění a konzervaci věnuje již od šedesátých let 20. století. Publikace, kterou vytvořili kurátorka sbírky kosatců Průhonické botanické zahrady Zuzana Caspers a botanik Pavel Sekerka, přináší podrobný přehled odrůd zahradních kosatců vyšlechtěných v Československu a České republice od počátku šlechtění v padesátých letech po současnost. Uvádí rozdělení kosatců do zahradnických skupin, jejich charakteristiku a stručný popis nároků na pěstování. Připomíná nejvýznamnější české šlechtitele, kteří se na šlechtění kosatců podíleli. Brožura dále zmiňuje Středoevropskou kosatcovou společnost a registraci a hodnocení novinek v Průhonické botanické zahradě.
Cerebrální organoidy pěstované na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity slouží k výzkumu Alzheimerovy nemoci. Vědci věří, že miniaturní modely mozku mohou přispět i k vývoji léčiv.
Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů. Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Několik článků si můžete přečíst zdarma online.
V nadcházejících měsících se v EU/EHP očekává další nárůst případů spalniček, a to z důvodu neoptimální proočkovanosti, vysoké pravděpodobnosti importu z oblastí s vysokou cirkulací a skutečnosti, že nadcházející měsíce představují sezónní vrchol výskytu viru.
Věděli jste, že Annie Cannon (1863 – 1941) vytvořila dnešní klasifikaci hvězd OBAFGKM, která je založena na jejich spektrálních vlastnostech? Nebo, že Jocelyn Bell (1943 – ) objevila zvláštní rádiové signály, které označila jako „malé zelené mužíčky“ a které, jak se později ukázalo, pocházejí z rychle rotujících kompaktních hvězd vyzařujících velmi pravidelné pulsy, tzv. pulsarů? V minulosti se sice našly výjimečné ženy, které měly štěstí a mohly se věnovat své vášni pro studium astronomie, bohužel často byla práce těchto průkopnic spíše upozaděna. Naštěstí, časy se mění!
Kratom a nové syntetické fytokanabinoidy (HHC, THCP) se rychle staly nebezpečným fenoménem dneška. Vinou absence jakýchkoli omezení v prodeji produktů obsahujících tyto psychoaktivní látky roste počet jejich uživatelů, včetně řidičů. Dopravní policie přitom nemá k dispozici žádný nástroj kontroly jejich intoxikace v terénu. V reakci na to spustila Vysoká škola chemicko-technologická v Praze práce na vývoji certifikovaných imunochemických testů ze slin k průkazu intoxikace kratomem a novými fytokanabinoidy. Testy budou moci využívat i lékaři a toxikologická pracoviště pro rychlé zjištění původce předávkování u nekomunikujících pacientů.
Vitrrup Man, je nazýván muž, jehož kosterní ostatky byly v roce 1915 nalezeny v rašeliništi poblíž stejnojmenné dánské vesnice. Jeho lebka byla rozdrcena a muž byl patrně rituálně obětován. Žil mezi lety 3300 a 3100 př. n. l. a měl genetický profil odlišný od jeho místních současníků. Co dalšího nám věda za více než 100 let odhalila o tomto pozoruhodném nálezu?
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka