Nejvyšší nakažlivost začíná ode dne objevení prvních příznaků a trvá přibližně po dobu 7 dní, s vrcholem 1-5 dní. Někteří lidé mohou být infekční ještě 8 – 10 dní po objevení příznaků.
Category Archives: Věda
Mikroplasty v cévách mohou zvyšovat pravděpodobnost infarktu, mrtvice nebo úmrtí
Studie v NEJM provedená na více než 200 lidech, kteří podstoupili operaci, zjistila, že téměř 60 % z nich mělo mikroplasty v tukových ložiskách vystýlajících tepny. U těchto pacientů byla 4,5krát vyšší pravděpodobnost, že je během tří let po operaci postihne infarkt, mrtvice nebo smrt, než u těch, jejichž tepny byly bez plastů.
Dobrý spánek stimuluje imunitní systém
Výzkumníci z LMU v Mnichově prokázali, že spánek zvyšuje migrační potenciál T-buněk směrem k lymfatickým uzlinám.
Spánek je zdravý – tento populární poznatek je podložen vědeckými poznatky. Již předchozí výzkum ukázal, že u lidí, kteří po očkování spali, byla imunitní odpověď v průměru dvakrát silnější než u lidí, kteří v noci po očkování nespali. Buněčné biologické důvody tohoto jevu však byly dosud prozkoumány jen málo.
Riziko vyhynutí všech 328 565 známých druhů kvetoucích rostlin
Umělá inteligence předpověděla, jak ohrožené jsou druhy rostlin. Vyhynutí hrozí skoro polovině

Tým vědců z britské Královské botanické zahrady v Kew předpověděl riziko vyhynutí všech 328 565 známých druhů kvetoucích rostlin. Obrovské množství dat dokázali zpracovat díky využití umělé inteligence.
Tento nástroj umožní úplně každému, kdo si vybírá svou první pokojovou rostlinu, aby si druh vyhledal a zjistil, jestli mu nehrozí ve volné přírodě vyhynutí. Stejně ale stránky může využít i zahrádkář, zemědělec nebo vědec, kterého zajímá perspektiva nějakého druhu kvetoucí rostliny. To je cílem projektu, který chce vytvořit takovou databázi pro veřejnost – teď vyšla studie, z níž bude web jednou čerpat.
Dunning-Krugerův efekt: 7 fází zkresleného sebehodnocení a jak se s ním vyrovnat?

Dunning-Krugerův efekt je fenomén pojmenovaný podle psychologů Davida Dunninga a Justina Krugera, kteří toto chování popsali poprvé v roce 1999. Efekt odhaluje, proč někteří lidé s nižšími schopnostmi či znalostmi mají tendenci přeceňovat své kompetence. Podívala jsem se na 7 stádií tohoto efektu a zkusím přijít na to, jak se šesti.
Daniel D. Novotný se vyjádřil k této problematice otázkou: „Je to mimořádně rozšířený jev, i u velmi inteligentních a vzdělaných lidí. Mají sklon z toho, že znají nějakou oblast, okamžitě přeskočit na poučování o oblasti jiné. Co s tím?“
Potravinová alergie, intolerance a přecitlivělost na potraviny

Lidé si často zaměňují potravinové alergie s potravinovými intolerancemi nebo s přecitlivělostí na některé potraviny (tzv. pseudoalergií).
V čem tedy spočívá odlišnost výše uvedených nežádoucích reakcí na potraviny?
Jaké jsou nejčastější mýty spojené s očkováním?

Vakcíny jsou všeobecně považovány za jeden z největších objevů lidstva. Světová zdravotnická organizace hovoří o desítkách milionů případů osob ochráněných před úmrtím nebo dopady potlačení závažných infekčních chorob pouze a jedině podáním očkovacích látek. Navzdory tomu celosvětově sílí hnutí proti očkování.
Užívání konopí je spojeno se zvýšeným rizikem infarktu a mrtvice

Analýza 430 000 dospělých osob v USA zjistila, že užívání konopí, nejčastěji jeho kouřením, konzumací nebo vaporizací, je významně spojeno s vyšším rizikem srdečního infarktu a mozkové mrtvice.
Každoroční průzkum zjistil, že v roce 2019 uvedlo 48,2 milionu osob ve věku 12 let a starších, že alespoň jednou užily konopí, zatímco v roce 2002 to bylo 25,8 milionu osob ve věku 12 let a starších, což představuje nárůst z 11 % na 17 %.
Zárodečné buňky, noví hráči v určení pohlaví želv
Z vajec želvy nádherné inkubovaných při nižších teplotách se líhnou samci, z vajec inkubovaných při vyšších teplotách samice. Současná představa teplotního určení pohlaví u této želvy se točí okolo podpůrných buněk gonád. Tým, jehož součástí byla i Barbora Straková z Katedry ekologie PřF UK, publikoval v časopise Current Biology práci, ve které se autoři zaměřili na roli dalšího buněčného typu – zárodečných buněk – při tomto procesu.
Průlom v léčbě akné
Průlomová studie publikovaná v časopise Nature Biotechnology počátkem tohoto roku nastiňuje velmi slibné nové přístupy léčby akné a jiných kožních onemocnění. K léčbě využívá genetických úprav běžných nepatogenních bakterií kožní mikrobioty.
