Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Kašperské Hory – město plné zlata a skvělých příležitostí… Muzeum seismometrie provozované Geofyzikálním ústavem AV ČR v.v.i. je vzdáleno jen pár kilometrů od centra města. Nachází se v nově zrekonstruované budově seismické observatoře, kde jsou k vidění historické seismometry a registrační aparatury. Součástí prohlídky je rovněž dobrodružná procházka štolou Kristýna, kde se dříve těžilo zlato.
Klíšťata se bojí mravenců, ukázal nový výzkum. Vědce také rovnou napadlo, jak toho využít – otestovali mravenčí feromony jako repelent proti nebezpečným parazitům.
Klíšťata jsou všude, podle nových výzkumů dokonce více v parcích než ve volné přírodě. Přenášejí spoustu nebezpečných nemocí a ochrana před nimi je složitá. Vědci proto neustále pracují na nových typech repelentů, které by člověka i zvířata před roztoči ochránily. Stále více se inspirují v přírodě a jejích mechanismech – ty totiž na rozdíl od lidských laboratoří měly díky evoluci na vývoj vlastních triků desítky milionů let.
Téměř tři tisíce nasbíraných klíšťat, z toho 44 % infikovaných. Navíc odborníci zjistili, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná více než ta v přírodě. Projekt nazvaný Klíšťata ve městě odstartoval v roce 2023 a potrvá další tři roky. Parazitologové z Biologického centra AV ČR na něm spolupracují s odborníky ze Státního zdravotního ústavu v Praze a VŠB – Technické univerzity Ostrava. Vzhledem ke zjištěním odborníků a příchodu teplejších dnů by se lidé už měli začít zamýšlet nad možnostmi prevence a ochrany sebe i svých čtyřnohých mazlíčků.
Při vytváření nového lesa je potřeba se vážně zabývat tím, zda druhy stromů, které lesníci nyní sázejí, v budoucnu přežijí. I když dokážou v mladém věku měnit fyziologii i anatomii a vypořádávat se se změnami podmínek, konstatuje lesnický odborník z České zemědělské univerzity Vilém Podrázský. Dodal, že většina tuzemských druhů by měla přežít i v budoucnu, zároveň ale zpochybnil budoucnost buku.
Pentózové sacharidy život jsou součástí dnešních nukleových kyselin, takže je život zřejmě potřeboval od samého počátku. Jejich dostupnost na rané Zemi je však nejasná, protože tyto molekuly jsou chemicky celkem nestabilní.
Nová studie provedená vědci z Tokyo Institute of Technology došla k závěru, že aldonáty C6 mohly fungovat jako zdroj pentóz i bez potřeby enzymů. Tyto reakce by navíc měly probíhat i na rané Zemi (být „kompatibilní“ s tehdejšími podmínkami). Aldonáty jsou soli karboxylových kyselin s více hydroxylovými skupinami. Aldonáty můžeme brát jako deriváty sacharidů. Nové vysvětlení tedy počítá s tím, že jednodušší (tj. s méně uhlíky) molekuly vznikaly ze složitějších. Jde ovšem o to, že aldonáty jsou oproti pentózám chemicky mnohem stálejší.
Bílkoviny komplexu exocyst regulují přepravu látek ven z buňky. Podle nové studie rovněž spolupracují s proteiny zvanými MLO, čímž ovlivňují odolnost rostlin proti patogenům.
Odborníci z České republiky a Německa publikovali tento objev v prestižním časopise The Plant Cell. Jedním ze dvou sdílených hlavních autorů práce je George Caldarescu, doktorský student z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, a na počátku tohoto výzkumu stál během práce na doktorátu Ivan Kulich, také bývalý zaměstnanec našeho ústavu.
Věděli jste, že živočichem, který ročně zabije nejvíc lidí, je komár? A komár Aedes aegypti je jedním z nejnebezpečnějších. Tento hmyz šíří více než 50 virů, např. virus Marburg, virus Zika, virus žluté zimnice či virus způsobující horečku dengue, která byla nedávno v Portoriku vyhlášena jako epidemie.
Přestože existují insekticidy proti komárům, škůdci si vůči nim vyvíjejí rezistenci a je třeba dalších pokroků, které by snížily jejich počet a zpomalily šíření patogenů, které přenášejí, včetně parazita malárie a virů Zika a dengue.
Václav Hönig z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích zkoumá nemoci přenášené klíšťaty a komáry. Aby pochopil zákonitosti přenosu, musí toho hodně vědět jak o životě bakterií a virů, tak cizopasníků. A jedná-li se o přenos na člověka, potřebuje znát i jeho zvyklosti a vycházkové trasy. Proto se teď s kolegy zapojil do monitoringu klíšťat v krajském městě.
S klíšťaty se pojí různé vžité představy. Zakládají se ale na pravdě? Parazitolog Václav Hönig ve studiu Českého rozhlasu České Budějovice komentoval některé pravdy a mýty o klíšťatech.
Celosvětově nízká kvalita zemědělských půd může být zvýšena organickými přídavky. Jak zjistili vědci z Bioloigického centra AV ČR, půdě velmi prospívají žížaly, které dokáží zvyšovat pozitivní účinky kukuřičné biomasy a biouhlu na kvalitu půdy.
Tým vědců z Case Western Reserve University School of Medicine poskytl nový pohled na nebezpečí, které některé běžné chemikálie v domácnosti představují pro zdraví mozku. Naznačují, že chemické látky, které se nacházejí v celé řadě předmětů, od nábytku po vlasové přípravky, mohou souviset s neurologickými onemocněními, jako je roztroušená skleróza a poruchy autistického spektra.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka