Chemikálie jsou dnes všudypřítomné – dostávají se do našich těl potravou, vzduchem nebo skrz kůži. Nový výzkum ukazuje, že směsi těchto chemických látek mohou společně působit na zdraví mnohem výrazněji než jeiich jednotlivé složky. Vědci z Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí analyzovali krevní vzorky těhotných žen a zjistili, že i chemikálie v nízkých koncentracích mají kumulativní neurotoxické účinky, když se nacházejí ve směsi. Tento výzkum odhaluje, že se účinky chemikálií sčítají, i když každá zvlášť by byla pod prahem účinku.
Category Archives: Věda
Ve srovnání se západní Evropou Češi produkují méně potravinového odpadu
V odpadu skončí až jedna třetina potravin – každý rok tedy asi 1,3 miliardy tun. Tolik jídla, že by dokázalo nasytit zhruba 3 miliardy lidí. Tématu plýtvání se věnovala konference Akademie věd nazvaná Potraviny pro budoucnost. Ukázala mimo jiné, že Česko si v tomto ohledu nevede vůbec špatně. Množství potravinového odpadu vyprodukovaného českými domácnostmi je hluboko pod průměrem Evropské unie.
Miroslav Koblížek: AI patologa nenahradí, jeho práci zefektivní
Miroslav Koblížek je mladý motolský patolog a lektor patologie na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Nezabývá se ovšem jen medicínou, ale má i řadu dalších zájmů. To využívá ve svém výzkumu, kde se snaží ve svém oboru využít vymožeností umělé inteligence.
Aarhus University: Důraz na vědu a její společenský dopad
Aarhus University je druhou největší a druhou nejstarší univerzitou v Dánsku, která sídlí v druhém největším městě země. Aarhus je zároveň považováno za jedno z nejzelenějších měst v Evropě. Univerzita vyniká silným mezinárodním zaměřením a interdisciplinárním přístupem ke vzdělávání a výzkumu, což jí umožňuje efektivně řešit komplexní globální výzvy. Jak se tam komunikuje věda? Pro magazín Forum v rámci Erasmus zaměstnanecké stáže zjišťovala Pavla Hubálková.
Jaroslav Doležel: Otevřeli jsme nový směr výzkumu dědičné informace
Když média obletěla zpráva, že se českým vědcům podařilo zobrazit chromozom v přirozeném stavu, často se sdělení redukovalo na úspěch brněnského pracoviště AV ČR, které vyvinulo inovativní zobrazovací metodu A-ESEM. S návrhem využít ji pro studium chromozomů ale přišel Jaroslav Doležel z Olomouce, který se studiu chromozomů věnuje celý svůj profesní život.
Rychlejší a účinnější léčba závažných chorob díky vědcům z ÚOCHB AV ČR
Vědci z ÚOCHB AV ČR připravili látky, které dokážou na předem určeném místě v těle aktivovat proléčivo, zvýšit jeho efektivitu a zrychlit působení. Díky tomu bude možné líp cílit např. na zhoubné nádory, což má potenciál vylepšit terapii rakoviny. Tzv. aktivátory proléčiv nové generace vznikly v laboratoři Dr. Milana Vrábela a dva články věnované tématu otiskl významný vědecký časopis Angewandte Chemie.
Umělá inteligence objevila tisíce neznámých virů
Vědci využili umělou inteligenci (AI) k objevu více než 70 000 virů, které dosud nebyly známé. Mnohé z nich jsou velmi odlišné od dosud popsaných druhů. Výzkumníci použili metagenomiku – metodu, která umožňuje analyzovat genetické materiály v jejich prostředí, aniž by bylo nutné izolovat jednotlivé viry.
Josef Vacek: Vyhrožování mučením byla častá metoda vyšetřování
Jak se nový trestní řád, který stále počítá s mučením jako jednou z metod výslechu nebo trestem smrti třeba i za cizoložství, promítá do rozhodování soudů? I to je tématem výzkumu Josefa Vacka z Univerzity Karlovy, který za svou mimořádně obsáhlou a náročnou vědeckou práci posbíral už několik ocenění.
Česká veřejnost k adaptaci krajiny na dopady klimatické změny
Letošní rekordně teplé léto a začátek září, následované katastrofálními povodněmi, naléhavě nastolují téma adaptace krajiny na projevy klimatické změny. Drtivá většina občanů České republiky si dle výzkumů veřejného mínění uvědomuje probíhající změnu klimatu. Navzdory tomu však téměř polovina respondentů našeho výzkumu spíše nebo vůbec nezaznamenala v uplynulém roce v okolí svého bydliště konkrétní projevy změny klimatu. Stejný podíl lidí se domnívá, že si krajina s dopady klimatické změny poradí sama, bez zásahů člověka. Na druhou stranu česká veřejnost většinově podporuje adaptační opatření v krajině, zejména ta přírodní, iniciovaná státem, která nepředstavují pro lidi omezení.
Enzymy v pavoučím jedu mají značný bioekonomický potenciál
Pavouci jsou jedovatí. Svůj chemický arzenál využívají pro lov kořisti nebo k obraně. Významnou složkou jedu jsou neurotoxiny s malými molekulami, které cílí na centrální nervový systém kořisti.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 