Nový výzkum přináší důležité poznatky o tom, jak některé poruchy vývoje mozku, včetně autismu, vznikají už v raných fázích vývoje plodu. Vědci studovali lidské nervové kmenové buňky (NSC), tedy buňky, ze kterých se později vyvíjejí různé typy mozkových buněk, a zjišťovali, kdy a jak se u nich projevují geny spojené s různými vývojovými a psychiatrickými poruchami.
Category Archives: Věda
Skrytá hrozba: parazité mohou ohrozit zdraví horských goril
Mezinárodní výzkum vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, organizace Gorilla Doctors a Dian Fossey Gorilla Fund, za podpory rwandských a ugandských vládních organizací, odhalil dlouhodobé změny ve společenstvech parazitů, které mohou přispívat k narůstajícím zdravotním problémům u goril horských. Tyto poznatky jsou klíčové pro jejich účinnou ochranu.
Jak požáry ovlivňují lesní ekosystémy v České republice
Být botanikem je mnohem jednodušší než být zoologem, rostliny se vám neschovávají, ani před vámi neutíkají. A stejně jako neutíkají před botaniky, neutíkají ani před zvířaty, teplem, zimou nebo požárem. Drží pozice za každou cenu, brání se trny, chemickými látkami, tlustou kůrou. Když to nepomůže a jsou nad zemí zničeny, regenerují z podzemních orgánů, když nebezpečí pomine. Ale ne vždy, proti některým živlům jsou bezmocné, zvláště když se ty živly vyskytují tak vzácně, že rostliny neměly příležitost se na ně adaptovat.
Studie odhalila vysoký výskyt multirezistentních bakterií u hospitalizovaných ukrajinských uprchlíků
Nová studie z Finska upozorňuje na vážné riziko šíření multirezistentních (MDR) bakterií napříč Evropou v souvislosti s válkou na Ukrajině. Výzkumníci z Helsinské univerzitní nemocnice sledovali 166 ukrajinských pacientů léčených v letech 2022 až 2024 a zjistili, že výrazná část z nich, zejména ti s válečnými poraněními, přenášela nebezpečné MDR bakterie.
Nový nástroj dokáže včas varovat před nebezpečnými variantami covidu
🧬 Vědci představili platformu CoVerage, která sleduje genetické změny viru SARS-CoV-2 a dokáže předpovědět vznik nových variant až o 2–3 měsíce dříve, než je oficiálně označí WHO. Systém je založený na sledování změn ve spike proteinu viru, který hraje klíčovou roli v infekčnosti i účinnosti vakcín.
Vylepšená E. coli vyrábí z plastového odpadu paracetamol
Bioinženýři z University of Edinburgh nabízejí nový způsob využití plastového odpadu. Z plastu PET lahví, tedy z PET vyrábějí populární lék proti bolesti paracetamol (acetaminofen). Stačí k tomu vylepšené bakterie a čas na fermentaci.
Nová data odhalují dopad RSV na děti s chronickými onemocněními i vysoký výskyt u dospělých
Dvě nové studie ukazují dopad respiračního syncyciálního viru (RSV) v různých skupinách populace. První studie ukazuje, že děti s chronickými zdravotními problémy postihujícími více orgánových systémů mají nejvyšší míru hospitalizací kvůli RSV. Druhá studie pak zjistila, že více než 8 z 10 dospělých bylo s RSV již vystaveno.
Keramika, která svítí
Spojit minimálně pět prvků do jediné krystalické struktury a vytvořit z nich průhledný keramický materiál, který efektivněji vede světelné paprsky – to je cíl výzkumu, za který získala Tereza Havlíková z CEITEC VUT prestižní ocenění Brno PhD Talent. Její práce otevírá dveře k efektivnějším laserům, scintilátorům i LED technologiím.
Dánská studie: Vakcíny s hliníkem nejsou spojeny s autismem ani jinými nemocemi
Velká dánská studie zahrnující více než 1,2 milionu dětí ukázala, že očkování vakcínami obsahujícími hliníková adjuvans není spojeno s vyšším rizikem autismu, alergií ani autoimunitních onemocnění. Výsledky tak ukazují, že dětské vakcíny s hliníkem jsou bezpečné.
Humanizované myši jako nástroj pro studium mechanismů stárnutí a rakoviny
Myši hrají klíčovou roli v biomedicínském výzkumu již dlouhou dobu. Díky poměrně vysoké genetické a fyziologické podobnosti s člověkem jsou nejčastěji používaným savčím modelem pro studium lidských onemocnění. Umožňují zkoumat funkce genů, mechanismy vzniku nemocí i účinnost nových léčebných přístupů. Jejich využití však má i svá omezení. Mnohé myší modely nedokážou věrně napodobit průběh lidských chorob, což komplikuje přenos poznatků z laboratoře do klinické praxe. I proto vznikají tzv. humanizované modely myší, jejichž genetická výbava se více blíží té lidské a jejichž testování přináší spolehlivější data, zejména v oblasti stárnutí či onkologie.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 