Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Žijeme v překotné době tvorby rychle se šířících AI‑generovaných videí, obrázků a deepfakes. Současné technologie schopné generovat zcela realistické záběry už nejsou omezeny na profesionální tvůrce, ale jsou dostupné komukoliv.
Jaké mají taková videa dopady na svět kolem nás i na nás samotné?
Český neuropatolog, spisovatel a publicista František Koukolík:
„Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí.“
„Sociálně úspěšné psychopaty charakterizuje například otrlost, bezcitnost, vysoká inteligence, šarm a schopnost manipulovat s druhými lidmi. Nemají plně vyvinuté všechny psychopatické rysy, například se sami nechovají násilně. Pokud je to nutné, mají na to lidi. Sociálně úspěšný psychopat na rozdíl od psychopata kriminálního nekončí ve vězení, ale stává se bankéřem, právníkem, politikem, lékařem, psychologem nebo knězem. Určité procento psychopatů bývá konstantou každé společnosti, ale měli bychom usilovat, aby tyto osobnosti neměly příliš velké pole působnosti. V současnosti ho mají.“
Celý text je postavený na souvislostech mezi psychologickým mechanismem a jeho morálním důsledkem. Vybral jsem tento článek z novinářského odpadu záměrně, protože je prototypem psychologického boje, který nás dnes svírá z východu i ze západu.
Nový report týmu z Masarykovy univerzity přináší první reprezentativní data o takzvaném digitálním well-beingu české dospělé populace. Výsledky ukazují, že technologie jsou pro většinu lidí nepostradatelné a přinášejí jim inspiraci, smysl a zábavu – zároveň ale u části populace vyvolávají stres, rozptylují pozornost a narušují pocit kontroly.
Co přinese budoucnost? Jak bude vypadat naše humanita, až se fašismus, fanatismus a antihumanita rozlijí do všech institucí a temné síly se chopí většiny?
Co zůstane z naší kultury, až se jejich hlas stane zákonem a vypukne ničivá psychická epidemie zlé vůle?
„Největší nebezpečí pro lidstvo není v přírodních katastrofách, ale v temnotě duše, která číhá v každém z nás.“
C.G. Jung
Ženy, které navazují vztahy s odsouzenými násilnými muži, jsou paradoxně v menším ohrožení. Vztah s kriminálníky si romantizují, protože nezažívají běžné každodenní konflikty a stojí spolu jakoby proti celému světu.
Co se stane s důvěrou veřejnosti, když udeří pandemie? Proč se někteří lidé obracejí ke zdravotnickým autoritám zády, zatímco jiní respektují opatření více? V nové studii se těmito otázkami zabývá ekonom Christian Ochsner z CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Na příkladu španělské chřipky, která vypukla po první světové válce, zkoumá dlouhodobé dopady pandemie na skepsi lidí vůči zdravotní politice států. Jeho zjištění přinášejí zásadní vhled: když nastane krize, stát se často ocitá v pasti – mezi nutností jednat a rizikem dlouhodobé nedůvěry.
Meditace a technika mindfulness jsou v současné době oblíbenější než kdy dříve. Obě slibují, že zlepší duševní i psychický stav člověka, mají být štítem proti stresu i duševním problémům. Prokazatelně fungují, mají ale i odvrácenou stránku. Podle řady výzkumů se o problémech nedostatečně mluví, přitom se o nich ví nejméně patnáct set let.
Anna Hogenová je významná česká fenomenoložka, která navazuje na Heideggera, Patočku a Sókrata. Její filozofická kritika současného systému je založena na hlubinné fenomenologické analýze:
V této rovině je její přínos hluboký a důležitý. Její diagnóza duchovní krize západní civilizace je relevantní a rezonuje s evropskou existenciální filozofií 20. století.
Podepisuju.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka