Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Co přinese budoucnost? Jak bude vypadat naše humanita, až se fašismus, fanatismus a antihumanita rozlijí do všech institucí a temné síly se chopí většiny?
Co zůstane z naší kultury, až se jejich hlas stane zákonem a vypukne ničivá psychická epidemie zlé vůle?
„Největší nebezpečí pro lidstvo není v přírodních katastrofách, ale v temnotě duše, která číhá v každém z nás.“
C.G. Jung
Ženy, které navazují vztahy s odsouzenými násilnými muži, jsou paradoxně v menším ohrožení. Vztah s kriminálníky si romantizují, protože nezažívají běžné každodenní konflikty a stojí spolu jakoby proti celému světu.
Co se stane s důvěrou veřejnosti, když udeří pandemie? Proč se někteří lidé obracejí ke zdravotnickým autoritám zády, zatímco jiní respektují opatření více? V nové studii se těmito otázkami zabývá ekonom Christian Ochsner z CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Na příkladu španělské chřipky, která vypukla po první světové válce, zkoumá dlouhodobé dopady pandemie na skepsi lidí vůči zdravotní politice států. Jeho zjištění přinášejí zásadní vhled: když nastane krize, stát se často ocitá v pasti – mezi nutností jednat a rizikem dlouhodobé nedůvěry.
Meditace a technika mindfulness jsou v současné době oblíbenější než kdy dříve. Obě slibují, že zlepší duševní i psychický stav člověka, mají být štítem proti stresu i duševním problémům. Prokazatelně fungují, mají ale i odvrácenou stránku. Podle řady výzkumů se o problémech nedostatečně mluví, přitom se o nich ví nejméně patnáct set let.
Anna Hogenová je významná česká fenomenoložka, která navazuje na Heideggera, Patočku a Sókrata. Její filozofická kritika současného systému je založena na hlubinné fenomenologické analýze:
V této rovině je její přínos hluboký a důležitý. Její diagnóza duchovní krize západní civilizace je relevantní a rezonuje s evropskou existenciální filozofií 20. století.
Podepisuju.
Jedinci, kteří zažívají vysokou míru úzkosti a funkčního poškození v důsledku nadměrného používání sociálních médií, výrazně častěji věří falešným zprávám a interagují s nimi. Výzkumníci zjistili, že problémoví uživatelé mají větší sklon klikat, lajkovat, komentovat a sdílet falešné zprávy bez ohledu na jejich přesnost.
Když se svět zdánlivě hroutí a vy se topíte v dezinformacích, přestaňte reagovat na zprávy a začněte se starat o svou rodinu. Zůstat pohromadě je jediný způsob, jak učinit nepřátelskou propagandu bezmocnou.
Tým španělských vědců v první studii svého druhu identifikoval zásadní rozdíly v oblastech mozku spojených se sociálním uvažováním a regulací emocí u osob podporujících pravicové a levicové autoritářství oproti ostatním, ale i mezi těmito dvěma tábory.
Na konspirační teorie narážíme na každém kroku. Lidé, kteří jim věří, propadají pesimismu a intenzivněji prožívají také ekonomickou úzkost, přestože na ně chudoba přímo nedoléhá. Vysvětlení, proč tomu tak je, je jednoduché. Tím, že věří v konspirace, nehodnotí ekonomickou situaci objektivně, a to jak na osobní úrovni, tak na úrovni země, ve které žijí.
V moderní době máme k dispozici více vědeckých poznatků než kdy dříve. Přesto se ve společnosti stále setkáváme s lidmi, kteří věří konspiračním teoriím, popírají existenci virů, považují vakcíny za nebezpečné nebo se nechávají obalamutit podvodníky, a to i tehdy, když jsou jim předloženy jasné důkazy o opaku. Proč tomu tak je? Jedno z hlavních psychologických vysvětlení nabízí koncept kognitivní disonance.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka