Studie profesora Stewarta Colese z University of Illinois Urbana-Champaign zkoumá, jak rasové a politické signály na sociálních sítích ovlivňují televizní preference diváků. Výzkum ukazuje, že lidé jsou více nakloněni sledovat televizní programy, které doporučují uživatelé sdílející jejich politickou příslušnost. Tento efekt se však prolíná s dalšími faktory, zejména rasovou identitou a vnímáním tzv. ingroup norem – tedy přesvědčením o tom, které skupiny daný obsah sledují či schvalují.
Category Archives: Psychologie
Jak emoce vypínají kritické myšlení – a proč je to ideální půda pro dezinformace
Emoce jsou základním stavebním kamenem lidské zkušenosti. Ale v digitálním prostředí, které je postaveno na maximalizaci pozornosti, se z emocí stává nástroj manipulace. Silné emoce oslabují kritické myšlení, a když se spojí s algoritmy sociálních sítí, vytvářejí ideální prostředí pro šíření dezinformací a vznik informačních bublin.
Dobrá zpráva je, že existují účinné způsoby, jak se bránit. Stačí trénovat jednoduché návyky: zpomalit, ověřovat, rozpoznávat manipulaci a cíleně pracovat s vlastním informačním prostředím.
Digitální svět nezměníme ze dne na den. Ale můžeme změnit způsob, jak v něm myslíme.
Jak naše očekávání utváří bolest: Co ukazuje nový výzkum
Představ si, že stojíš v chodbě kliniky a čekáš na injekci. Míjí tě pacient, který právě proceduru podstoupil — zkřivená tvář, poznámka o tom, jak to „hrozně bolelo“. Ještě než se tě jehla dotkne, tvoje tělo se napíná. Najednou máš pocit, že to bude opravdu nepříjemné.
Co se právě stalo? Podle nové studie z Dartmouth College rozhodně víc než jen obyčejný okamžik empatie nebo nervozity. Výzkumníci ukázali, že sociální informace — tedy to, co slyšíme či vidíme u ostatních — může dramaticky ovlivnit, jak sami prožíváme bolest, psychickou námahu i sledování utrpení druhých.
Když minulost firmy ožívá: Proč lidé nezapomínají ani po 60 letech
Kdy jste naposledy slyšeli někoho říct: “To už je dávno, to se nepočítá!”? V běžném životě to může platit — ale ve světě firem a veřejného mínění nikoliv. Nový výzkum vedený Cornellovou univerzitou ukazuje, že lidé si pamatují firemní minulost s nečekanou vytrvalostí. A co víc: tato paměť má skutečný dopad na reputaci i byznys samotný.
Generální ředitel společnosti Palantir učinil šokující přiznání ohledně narušení demokratické moci
Generální ředitel společnosti Palantir Alex Karp v nedávném rozhovoru pro CNBC představil mimořádně kontroverzní tezi: umělá inteligence podle něj zásadně změní rozložení ekonomické a politické moci ve Spojených státech. Tvrdí, že technologie, které Palantir vyvíjí, oslabí vliv vysokoškolsky vzdělaných, převážně demokraticky orientovaných žen, a naopak posílí ekonomickou pozici dělnických a odborně vyučených mužů.
Jak snadno vznikají falešné vzpomínky: nové poznatky z výzkumu lidské paměti
Nedávno publikovaná studie v Applied Cognitive Psychology nabízí nový pohled na to, jak a proč lidé přijímají falešná přesvědčení a falešné vzpomínky – tedy události, které se ve skutečnosti nikdy nestaly. Výzkum ukazuje, že paměť není pevně uložený záznam, ale spíše rekonstruktivní proces, který se může pod vlivem sugesce výrazně zkreslit.
Kde hledat příčiny obrovského rozdílu ve vnímání morálky a etiky Američanů a Kanaďanů? Odpověď nabízí profesor Robert Reich
Nový průzkum Pew Research Center ukazuje, že více než polovina Američanů hodnotí morálku a etiku svých spoluobčanů jako „špatné“, zatímco v Kanadě naopak drtivá většina považuje ostatní Kanaďany za „dobré“. Proč jsou Američané tak negativně naladěni vůči sobě navzájem? Klíčovou roli mohou hrát politické faktory, hluboká polarizace a toxická rétorika, která roztříštila společenskou soudržnost. Výsledkem je rostoucí nedůvěra, úzkost a pocit, že lidé „na druhé straně“ nejsou jen oponenti, ale morálně špatní.
Nebezpečné psychologické hry na Facebooku v podobě emocionálně laděného obsahu produkováného „content farms“
Nový výzkum publikovaný v Computers in Human Behavior ukazuje, že AI‑generované obrázky na Facebooku mají silnou schopnost manipulovat emocemi uživatelů a využívat kognitivní zkratky, které snižují naši kritičnost při prohlížení obsahu. Studie zjistila, že nejúspěšnější jsou obrázky s nostalgickými venkovskými motivy, zanedbanými dětmi, nebo jinými vizuálně dojemnými tématy – tedy takové, které vyvolávají silné emoce a „vypínají“ racionální vyhodnocování obsahu sdělení.
Stresuje vás politika? Není to jen vaše představa, výzkumy ukazují, že za to mohou především sociální média
Stresuje vás politika? Způsobily vám poslední volby bezesné noci, ztrátu trpělivosti nebo ztrátu přátel? Pokud ano, nejste v tom sami. Rostoucí stres z politiky je skutečný a výrazně souvisí s tím, jak lidé konzumují obsah na sociálních sítích. Ty podle výzkumu fungují jako silný akcelerátor politického napětí a dlouhodobé psychické zátěže.
Videa generovaná umělou inteligencí. Co z toho pro nás plyne?
Žijeme v překotné době tvorby rychle se šířících AI‑generovaných videí, obrázků a deepfakes. Současné technologie schopné generovat zcela realistické záběry už nejsou omezeny na profesionální tvůrce, ale jsou dostupné komukoliv.
Jaké mají taková videa dopady na svět kolem nás i na nás samotné?
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 