Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
David Brooks, je autorom viacerých provokatívnych kníh (napr. Sociálne zviera, Druhá hora). Nedávno napísal úžasnú úvahu o tom, ako sa v súčasnej spoločnosti šíri individualizmus a katastrofické myslenie. Úvahu uzatvára myšlienkou, že byť pesimistom sa nevypláca. Podľa neho, čoraz viac zdieľame presvedčenie, že spoločnosť sa rozpadá, že systém je prehnitý, že prevažuje nespravodlivosť a po krku nám idú úplatné elity. Zmysel potom nachádzame v spoločnom odpore voči útlaku.
Dunning-Krugerův efekt je fenomén pojmenovaný podle psychologů Davida Dunninga a Justina Krugera, kteří toto chování popsali poprvé v roce 1999. Efekt odhaluje, proč někteří lidé s nižšími schopnostmi či znalostmi mají tendenci přeceňovat své kompetence. Podívala jsem se na 7 stádií tohoto efektu a zkusím přijít na to, jak se šesti.
Daniel D. Novotný se vyjádřil k této problematice otázkou: „Je to mimořádně rozšířený jev, i u velmi inteligentních a vzdělaných lidí. Mají sklon z toho, že znají nějakou oblast, okamžitě přeskočit na poučování o oblasti jiné. Co s tím?“
V celosvětové studii vedené vědci z UCL bylo nově identifikováno více než 200 genů spojených s depresí.
Výzkum publikovaný v časopise Nature Genetics odhalil v první rozsáhlé celosvětové studii genetiky závažné deprese více než 50 nových genetických lokusů (lokus je specifická pozice na chromozomu) a 205 genů, které souvisejí s depresí.
Výběr z domácích a zahraničních médií: popularizace vědy, technologické novinky, nové lékařské výzkumy, astronomie a kosmonautika, psychologie, historie, kyberbezpečnost, boj s dezinformacemi, klimatická změna a další témata.
Hlavní zpráva: Hackeři ukradli data uživatelů audioportálu a mobilní aplikace mujRozhlas. Jde až o 150 000 lidí. Český rozhlas uživatele postupně informuje a doporučuje jim změnu hesla.
Výběr z domácích a zahraničních médií zabývajících se oblastmi popularizace vědy, techniky, zdraví, sociálních sítí, kyberbezpečnosti a boje s dezinformacemi.
Moderní děti se stále častěji vyskytují v digitálních světech. Žádné generace v minulosti něco takového nezažily, proto vědce zajímá, jak se taková zkušenost na dětech projevuje.
Děti narozené po roce 2000 prožívají začátek svého života obklopené digitálními technologiemi. Vědce logicky zajímá, jaké změny to působí – ať už k lepšímu, nebo k horšímu.
Studie Mass Shootings: The Role of the Media in Promoting Generalized Imitation mj. uvádí:
Masová vražda v médiích má efekt „nákazy“, kdy výskyt jedné hromadné střelby zvyšuje pravděpodobnost, že v blízké budoucnosti dojde k další hromadné střelbě. Existují důkazy, že pokud dojde k hromadné střelbě, dojde i k dočasnému zvýšení pravděpodobnosti vzniku další obdobné události.
Představa idylických vánočních svátků pro řadu z nás vzala za své. Prožíváme mnoho rozdílných emocí, potřebujeme různě dlouhou dobu na zhojení a také vědomí, že si můžeme říct o pomoc a nejsme na všechno sami. Platí to i během Vánoc, kdy jsou posílené krizové linky a nabízí podporu všem, kteří byli ať přímo či nepřímo zasaženi událostmi posledních dní. To se týká samozřejmě dětí a mladistvých. Ti potřebují pomoc třeba i proto, že se jejich rodina nachází v náročné situaci.
Co dělat, když se střílí? Oficiální postup v situaci, kdy se střílí, je „uteč, schovej se, bojuj“. Obecně je to velmi dobrý návod, kterého doporučuji se držet.
Pojďme si jednotlivé body blíže rozebrat.
📌Pokud uslyšíte na veřejném místě střelbu, na nejbližším vhodném místě se schovejte a zabarikádujte (zablokujte dveře nábytkem, pokud se dveře otevírají dovnitř; pokud se otevírají ven, dejte před ně také těžký nábytek a k němu přivažte páskem od kalhot, elektrickou šňůrou, popruhem od tašky nebo batohu atd. kliku tak, aby dveře nešly vůbec otevřít. Kliku lze samozřejmě přivázat i k jinému vhodnému objektu).
Pokud se omezí čas strávený na sociálních sítích, zlepší se pracovní výkonnost. To je výsledek německého psychologického experimentu, který se snažil prokázat, jak se mění lidské duševní zdraví v závislosti na množství času stráveného na sítích.
Vědci testovali po dobu jednoho týdne, jaký vliv má dopad sledování nebo nesledování sociálních médií. Ukázalo se, že k výrazné změně stačilo snížit dobu jejich užívání o pouhých třicet minut denně. Vedlo to ke zlepšení duševního zdraví, spokojenosti s prací, ale i s pracovním nasazením účastníků. Výzkum vedla Julia Brailovskaia z Centra pro výzkum a léčbu duševního zdraví na univerzitě v německé Bochumi.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka