Jedinci, kteří zažívají vysokou míru úzkosti a funkčního poškození v důsledku nadměrného používání sociálních médií, výrazně častěji věří falešným zprávám a interagují s nimi. Výzkumníci zjistili, že problémoví uživatelé mají větší sklon klikat, lajkovat, komentovat a sdílet falešné zprávy bez ohledu na jejich přesnost.
Category Archives: Psychologie
Silná rodina, odolná společnost: jak se bránit manipulaci a toxické propagandě?
Když se svět zdánlivě hroutí a vy se topíte v dezinformacích, přestaňte reagovat na zprávy a začněte se starat o svou rodinu. Zůstat pohromadě je jediný způsob, jak učinit nepřátelskou propagandu bezmocnou.
Vědci nahlédli do mozků extremisticky smýšlejících lidí. Co tam našli?
Tým španělských vědců v první studii svého druhu identifikoval zásadní rozdíly v oblastech mozku spojených se sociálním uvažováním a regulací emocí u osob podporujících pravicové a levicové autoritářství oproti ostatním, ale i mezi těmito dvěma tábory.
Důvěra v konspirace vede k pesimismu
Na konspirační teorie narážíme na každém kroku. Lidé, kteří jim věří, propadají pesimismu a intenzivněji prožívají také ekonomickou úzkost, přestože na ně chudoba přímo nedoléhá. Vysvětlení, proč tomu tak je, je jednoduché. Tím, že věří v konspirace, nehodnotí ekonomickou situaci objektivně, a to jak na osobní úrovni, tak na úrovni země, ve které žijí.
Kognitivní disonance: Proč lidé věří konspiračním teoriím i navzdory důkazům?
V moderní době máme k dispozici více vědeckých poznatků než kdy dříve. Přesto se ve společnosti stále setkáváme s lidmi, kteří věří konspiračním teoriím, popírají existenci virů, považují vakcíny za nebezpečné nebo se nechávají obalamutit podvodníky, a to i tehdy, když jsou jim předloženy jasné důkazy o opaku. Proč tomu tak je? Jedno z hlavních psychologických vysvětlení nabízí koncept kognitivní disonance.
Co je kognitivní disonance?
Častí uživatelé sociálních sítí jsou podrážděnější. Jaká si vedla ve studii nejhůře?
Častí uživatelé sociálních sítí jsou podrážděnější a vznětlivější než lidé, kteří se jim snaží vyhýbat. Čím více času prohlížením obsahu nebo jeho zveřejňováním tráví, tím větší sklony k agresivitě a frustraci mají. Zjistili to experti z Centra pro kvantitativní výzkum zdraví při Massachusettské všeobecné nemocnici a Harvardské lékařské fakultě. Přispěli tak k celé řadě důkazů o negativních dopadech sociálních sítí na duševní zdraví.
Proč lidé věří v nadpřirozené jevy?
Metaanalytická studie zahrnující více než 16 000 účastníků z 11 zemí zjistila, že osoby se silnějším zmatením základních znalostí častěji věří v paranormální jevy. Tato souvislost byla zvláště výrazná u účastníků z Finska. Výzkum byl publikován v časopise Personality and Individual Differences.
Simulace 1000 lidí pomocí umělé inteligence přesně kopíruje jejich chování
Pomocí modelu GPT-4o, který stojí za ChatGPT, vědci replikovali osobnost a chování více než 1000 lidí ve snaze vytvořit alternativu k ohniskovým skupinám a průzkumům veřejného mínění.
Lukáš Hána: FILOZOFICKÉ BŘITVY – odsekněte nepodstatné od důležitého
Je fajn mít informace. Jestli si na něco dneska nemůžeme stěžovat, tak je to jejich nedostatek. Naopak nás často trápí spíš to, že je jich moc, a navíc si ještě kolikrát protiřečí a vzájemně odporují. Prostě není snadné se v tom všem vyznat a je toho na nás někdy příliš. V takovou chvíli můžeme mít chuť se vykašlat na snahu přijít na to, jak je to ve skutečnosti. Možná vás podobně znechutily hádky politiků, ve kterých se navzájem obviňují, kdo za co může, nebo jak to tedy je s tím očkováním, globálním oteplováním apod. Jestli vám ze všech těch tvrzení jde hlava kolem, tak pro vás mám dobrou zprávu.
Politická příslušnost přebíjí pravdu při konzumaci zpráv
Rafinovaný výzkum demografického vzorku Američanů, kteří si mysleli, že se podílejí na zkoumání paměti a komunikace, odhalil, že lidé bez ohledu na politický světonázor, vzdělání nebo schopnost uvažovat velmi výrazně politicky filtrují zprávy, které se k nim dostanou. Nejhorší jsou ti, kteří považují sami sebe za nejvíce objektivní.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 