Meditace a mindfulness mají stinnou stránku, varuje psycholog

Meditace a technika mindfulness jsou v současné době oblíbenější než kdy dříve. Obě slibují, že zlepší duševní i psychický stav člověka, mají být štítem proti stresu i duševním problémům. Prokazatelně fungují, mají ale i odvrácenou stránku. Podle řady výzkumů se o problémech nedostatečně mluví, přitom se o nich ví nejméně patnáct set let.

Další

Tragédie filosofa, který se stal užitečným idiotem

1. Filozofická rovina

Anna Hogenová je významná česká fenomenoložka, která navazuje na Heideggera, Patočku a Sókrata. Její filozofická kritika současného systému je založena na hlubinné fenomenologické analýze:

  • varuje před technokratickým věkem, který redukuje člověka na funkci a výkon,
  • upozorňuje na ztrátu bytostného vztahu k pravdě, k sobě samému, ke světu,
  • její jazyk je zaměřen na odvahu k pravdě, na návrat k existenciální autentičnosti a bytí ve světě bez ideologických nánosů.

V této rovině je její přínos hluboký a důležitý. Její diagnóza duchovní krize západní civilizace je relevantní a rezonuje s evropskou existenciální filozofií 20. století.

Podepisuju.

Další

Intenzivní používání sociálních médií spojené s vírou ve falešné zprávy a jejich šířením

Jedinci, kteří zažívají vysokou míru úzkosti a funkčního poškození v důsledku nadměrného používání sociálních médií, výrazně častěji věří falešným zprávám a interagují s nimi. Výzkumníci zjistili, že problémoví uživatelé mají větší sklon klikat, lajkovat, komentovat a sdílet falešné zprávy bez ohledu na jejich přesnost.

Další

Důvěra v konspirace vede k pesimismu

Na konspirační teorie narážíme na každém kroku. Lidé, kteří jim věří, propadají pesimismu a intenzivněji prožívají také ekonomickou úzkost, přestože na ně chudoba přímo nedoléhá. Vysvětlení, proč tomu tak je, je jednoduché. Tím, že věří v konspirace, nehodnotí ekonomickou situaci objektivně, a to jak na osobní úrovni, tak na úrovni země, ve které žijí.

Další

Kognitivní disonance: Proč lidé věří konspiračním teoriím i navzdory důkazům?

V moderní době máme k dispozici více vědeckých poznatků než kdy dříve. Přesto se ve společnosti stále setkáváme s lidmi, kteří věří konspiračním teoriím, popírají existenci virů, považují vakcíny za nebezpečné nebo se nechávají obalamutit podvodníky, a to i tehdy, když jsou jim předloženy jasné důkazy o opaku. Proč tomu tak je? Jedno z hlavních psychologických vysvětlení nabízí koncept kognitivní disonance.

Co je kognitivní disonance?

Další

Častí uživatelé sociálních sítí jsou podrážděnější. Jaká si vedla ve studii nejhůře?

inSmart.cz

Častí uživatelé sociálních sítí jsou podrážděnější a vznětlivější než lidé, kteří se jim snaží vyhýbat. Čím více času prohlížením obsahu nebo jeho zveřejňováním tráví, tím větší sklony k agresivitě a frustraci mají. Zjistili to experti z Centra pro kvantitativní výzkum zdraví při Massachusettské všeobecné nemocnici a Harvardské lékařské fakultě. Přispěli tak k celé řadě důkazů o negativních dopadech sociálních sítí na duševní zdraví.

Další