Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Člověk svými aktivitami mění krajinu a životní prostředí včetně sladkovodních ekosystémů. Kromě přímého působení, zahrnujícího vysoušení mokřadů, narovnávání toků, výstavbu vodních děl a používání vody pro spotřebu vlastní či v zemědělství, se jedná i o řadu nepřímých vlivů, kterým se organismy buď přizpůsobí, nebo zahynou.
Výběr z domácích a zahraničních médií zabývajících se oblastmi popularizace vědy, techniky, zdraví, sociálních sítí, kyberbezpečnosti a boje s dezinformacemi.
Stromy nejsou ostrovy – nemohou fungovat izolovaně, jsou závislé na síti hub, které kolem kořenů tkají složité sítě, jež jim pomáhají přežívat. Umí pro ně zprostředkovat vodu a živiny z půdy, jsou mezičlánkem, bez něhož se stromy jen těžko obejdou. Toto partnerství je staré miliony let – a podle nové studie je ohrožené změnou klimatu.
Mezinárodní tým dvou stovek vědců zveřejnil novou zprávu o klimatu, ve které varuje, že lidstvu hrozí překročení pěti důležitých přírodních limitů a u dalších tří limitů bude dosaženo hranice. To všechno se stane do roku 2030, pokud se Země oteplí o více než 1,5 stupně.
Zpráva Global Tipping Points, jejíž vznik financoval Bezos Earth Fund, vychází z různých variant klimatických scénářů a sleduje, jak by se chovaly důležité hranice, kterým se odborně říká „tipping points“. Autoři varují před zjednodušeným výkladem těchto výsledků: překročení hranic neznamená, že by se pak teploty vymkly z kloubů a začaly nekontrolovaně růst. Došlo by ale k vážnému poškození životního prostředí, což způsobí nejen utrpení lidí, ale i ekonomické škody.
Nálož oxidu uhličitého, která visí v ovzduší Země, se od vynálezu parního stroje výrazně zvýšila. Naši potomci proto budou žít v klimatických podmínkách, jaké na Zemi nepanovaly za celou dobu existence rodu homo.
Temnou budoucnost předpovídá budoucím generacím nová studie, ve které vědci předkládají predikci vývoje klimatu. Vyplývá z ní, že pokud budou globální emise oxidu uhličitého (CO2) dál stoupat, může se ještě v tomto století koncentrace tohoto skleníkového plynu v ovzduší proti předprůmyslové éře zdvojnásobit.
Relativní dostupnost vody v půdě v posledních 40 letech významně klesla na 31,1 % pevniny a naopak vzrostla na pouhých 5,3 % nezaledněné plochy. Nejvíce byla postižena Jižní Amerika, kde v tomto období nedostatek vody v půdě zasáhl více než polovinu kontinentu. V ročním kroku byl také zjištěn rostoucí trend 5 a 10 percentilového sucha na všech kontinentech vyjma Austrálie.
Takto začíná nejen mnoho vousatých vtipů inspirovaných komedií o tatíncích a jejich dětech z dob normalizace, ale také nemalá část příběhů v knize Geostorky. Ta je nenápadná a může se zdát, že úzce profilovaná pro malý okruh čtenářů.
V roce 1915 si město San Diego najalo výrobce deště jménem Charles Hatfield.
Kalifornie se tehdy potýkala s nejhorším suchem za posledních 1 200 let. Sluncem vyprahlí farmáři si najímají „vodní čaroděje“, kteří věští podzemní zdroje vody pomocí virgulí, zatímco společnost Rain on Request se zavázala ukončit sucho výstavbou elektrických věží, které by ionizací atmosféry vyvolaly dešťové srážky.
Když se tehdy Kalifornie ocitla v této situaci, město San Diego přišlo s něčím, co se zdá být ještě bizarnější – najalo si vyvolávače deště. Pro město začal pracovat Charles Mallory Hatfield, který tvrdil, že je schopen z oblohy vyždímat vodu.
Zelený svět, jaký známe dnes, by nevznikl bez změn v uspořádání vodivých pletiv, které umožnily rostlinám vyšší vzrůst a rozšíření i mimo ta nejvlhčí prostředí. Jak při kolonizaci pevniny rostlinám pomohly klíčový problém sucha překonat různé varianty tohoto uspořádání, ukázala mezinárodní studie vedená Martinem Boudou z Botanického ústavu AV ČR, která byla publikována v časopise Science. Výsledky studie nejen odpovídají na sto let starou botanickou záhadu, ale mohou mít také praktický dopad na šlechtění rostlin.
Vodivá pletiva zajišťují mimo jiné zásobování nadzemních částí rostlin vodou. Pokud je rostlina vystavena suchu, šíří se vodivým pletivem embolie: vzduchové bubliny, které tok vody nevratně přeruší a navozují smrtící vysychání.
Velké poděkování vědci Radimu Tolaszovi za příklad všem vzdělaným lidem. Není možné v debatě o faktech mít za partnera člověka, který má jen nějaký názor. To je základní pravidlo vedení rozhovoru o faktech.
Odmítl jsem pozvání do CNN Prima News. Tam, kde diskutuje o klimatu pan Jakl, nemám já co dělat.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka