Vědci z Botanického ústavu AV ČR se podíleli na dvou významných studiích, které byly publikovány v časopisech Science a Science Advances. Tyto studie se zaměřují na vliv atmosférické depozice dusíku na diverzitu bylinného patra lesů v Evropě a Severní Americe. Výsledky výzkumu prokázaly posun rostlinných druhů na západ i pokles diverzity bobovitých rostlin.
Category Archives: Biologie
Vědci odhalili nové spojení mezi buněčným transportem a obranou rostlin proti chorobám
Bílkoviny komplexu exocyst regulují přepravu látek ven z buňky. Podle nové studie rovněž spolupracují s proteiny zvanými MLO, čímž ovlivňují odolnost rostlin proti patogenům.
Odborníci z České republiky a Německa publikovali tento objev v prestižním časopise The Plant Cell. Jedním ze dvou sdílených hlavních autorů práce je George Caldarescu, doktorský student z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, a na počátku tohoto výzkumu stál během práce na doktorátu Ivan Kulich, také bývalý zaměstnanec našeho ústavu.
Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
Hořavky jsou ryby s výjimečným způsobem rodičovství. Podobně jako kukačky, které snášejí vejce do cizích hnízd, také hořavky kladou vajíčka k jinému druhu – k mlžům. Jikry se uvnitř mlže vylíhnou po jednom či dvou dnech, přetočí se kolem žloutkového váčku, prorazí vaječný obal a speciální kotvičkou se uchytí v žaberním aparátu hostitele. Unikátní způsob vývoje embrya popsal mezinárodní tým Martina Reicharda z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v článku uveřejněném v časopise americké akademie věd PNAS.
Zárodečné buňky, noví hráči v určení pohlaví želv
Z vajec želvy nádherné inkubovaných při nižších teplotách se líhnou samci, z vajec inkubovaných při vyšších teplotách samice. Současná představa teplotního určení pohlaví u této želvy se točí okolo podpůrných buněk gonád. Tým, jehož součástí byla i Barbora Straková z Katedry ekologie PřF UK, publikoval v časopise Current Biology práci, ve které se autoři zaměřili na roli dalšího buněčného typu – zárodečných buněk – při tomto procesu.
Embrya čolka jsou nečekaně odolná vůči extrémním teplotám
Zvládnou přečkat i opakované extrémní teploty okolí. Vystavení vysokým teplotám však u embryí čolka výrazně ovlivňuje délku vývoje, velikost vylíhlých larev a jejich pohybovou aktivitu, což může nepřímo působit na jejich přežívání. Překvapivé novinky ze života čolků přinesl výzkum vědců z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Levharti čelí vymírání
Počet velkých šelem klesá. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v nové studii soustředili na levharta skvrnitého, na to, jak další šelmy ovlivňují areál, v němž je rozšířen. Zjistili, že levhartů v oblasti ubývá, pokud se v ní setkávají s jinými šelmami. Nicméně žádná z těchto šelem nezapříčiňuje vymírání levharta ve sdíleném areálu.
Biochemická podstata evolučního úspěchu termitů
Pro termity živící se dřevem je klíčová symbióza s bakteriemi a prvoky, kteří jim umožňují trávit celulózu nebo fixovat vzdušný dusík. Ani symbionti však nedokážou pokrýt termití spotřebu některých esenciálních látek, na které je dřevo chudé. Tým autorů pod vedením Roberta Hanuse (skupina Chemie společenského hmyzu, ÚOCHB AV ČR), jehož součástí byli i vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, se proto zaměřil na evoluci biosyntézy esenciální kyseliny linolové u termitů a švábů a její souvislosti s ekologickým úspěchem termitů. Výsledky své práce publikovali v časopise Molecular Biology and Evolution.
Válka žížal
USA čelí podzemní invazi. „Nájezdnické“ žížaly ničí tamní půdu, škodí i stromům
V Severní Americe probíhá okem neviditelná invaze, která může vyvolat katastrofické změny. Podle nové studie vědců ze Stanfordovy univerzity totiž kontinent kolonizovalo nejméně sedmdesát importovaných druhů žížal, které představují do značné míry přehlíženou hrozbu pro původní ekosystémy.
Vědci zkoumají efektivitu imunitního systému netopýřích samic
U březích samic netopýra rezavého se mění množství a druhy netuberkulózních mykobakterií, které u jiných zvířat mají negativní dopad na jejich mláďata. Studie vědců z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) a Veterinární univerzity Brno (VETUNI) prokázala, že nejvíc mykobakterií mají netopýří samičky před porodem, a ještě více ty, které čekají dvojčata.
Jak farmaka a oteplování ovlivňují sladkovodní ekosystémy
Člověk svými aktivitami mění krajinu a životní prostředí včetně sladkovodních ekosystémů. Kromě přímého působení, zahrnujícího vysoušení mokřadů, narovnávání toků, výstavbu vodních děl a používání vody pro spotřebu vlastní či v zemědělství, se jedná i o řadu nepřímých vlivů, kterým se organismy buď přizpůsobí, nebo zahynou.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 