Netopýři prakticky netrpí rakovinou. A to přesto, že splňují všechny podmínky, aby se u nich rozvinout mohla. Vědci teď popsali rovnou několik triků, jež tito savci využívají.
Category Archives: Biologie
Vědci objevili stovky nových obřích virů, které ovlivňují život v mořích
Náš pohled na viry se právě změnil. A to díky tvorům, které jsou – na poměry virů – skuteční obři.
Netopýři ve městě: Nový výzkumný projekt zkoumá soužití lidí a netopýrů
Netopýři patří mezi nejvíce přehlížené a nepochopené obratlovce městského prostředí. A právě to se rozhodli vědci změnit v novém projektu, který nazvali „Netopýři v urbánním prostředí – problematika jejich soužití s člověkem ve městech“. Tříletý projekt vedený Janem Zukalem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) se zaměřuje na výskyt a ochranu netopýrů ve Zlíně.
Přijdeme o třepotání motýlích křídel nad rozkvetlou loukou?
Motýli žili už v době dinosaurů, dnes některé druhy zmizely úplně, jiné jsou na pokraji vyhynutí. Dokážou se přizpůsobit měnícím se podmínkám? „Chceme pochopit, proč jsou někteří běžní, zatímco jiní vzácní,“ říká Pável Matos Maraví, peruánský entomolog působící v Biologickém centru AV ČR.
O lesních včelařích
První zmínka o včelařství v lesích pochází z roku 1057 a byla zachycena v zakládací listině litoměřické kapituly. Lesní včelaři vybrali si v rozsáhlých lesích příhodné stromy, jež si známkovací sekerou označili a časem vyhloubili. Stromy ty byly od lesních zřízenců chráněny a brtník, jenž je osadil, platil z nich jisté dávky, buď medem, voskem, nebo i penězi.
Nové metody ochrany lesa drží kůrovce na uzdě
Kalamita lýkožrouta smrkového v České republice v posledních několika letech ustupuje a objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit, meziročně významně klesá. Je to nejen díky průběhu počasí, ale také díky zásadním úpravám v postupech ochrany lesa. Na jejich vývoji se podílejí i odborníci z Biologického centra AV ČR (BC AV ČR), kteří dlouhodobě spolupracují s Lesy České republiky a zpřesňují poznatky o chování kůrovců. Nové výzkumné výsledky se uplatňují v lesnické praxi jak v tuzemsku, tak i v zahraničí.
Vědci odhalili tajemství symbiotických vztahů mezi houbami a brouky
Výzkumný tým z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR přinesl nové poznatky o symbiotickém vztahu mezi ambróziovými houbami a kůrovci. Studie, publikovaná v časopise Fungal Ecology, odhaluje, jak metabolity produkované houbou Geosmithia eupagioceri ovlivňují růst bakterií, hub, hlístic a roztočů, a tím pomáhají broukům přežít v jejich přirozeném prostředí. Překvapivě šlo o látky využívané člověkem ke konzervaci potravin.
Prvním populacím invazního raka červeného se na Slovensku bohužel daří
Nedávná studie Borise Liptáka a kolegů publikovaná v časopise BioInvasions Records dokumentuje první výskyt invazního raka červeného (Procambarus clarkii) na Slovensku. Tento druh, původem z jižních oblastí Spojených států a severního Mexika, je celosvětově nejrozšířenějším a nejinvaznějším druhem raka. Je známý svou přizpůsobivostí, schopností vytlačovat původní druhy a narušovat místní ekosystémy.
Nově objevená řasa může pomoci rozlousknout tajemství evoluce rostlin
Draparnaldia erecta. Tak se jmenuje mnohobuněčná zelená řasa, na kterou během procházky na dovolené na Sardinii náhodou narazila Lenka Caisová z Biologického centra AV ČR. Do té chvíle neznámá rostlina vědkyni zaujala natolik, že ji začala zkoumat. A rychle rozpoznala její potenciál. Právě tato řasa by totiž podle badatelky mohla pomoci zodpovědět zásadní otázky evolučního výzkumu, jako třeba jak se dostaly rostliny z vody na souš. O významu objevu Draparnaldie nepochybuje ani Německá botanická společnost, která ji vyhlásila řasou roku 2025.
Vědci objevili nové druhy vzácných hub. Dovedla je k tomu analýza arsenu
Pod označením jarní houby baňky velkokališné se skrývá nejméně jedenáct samostatných druhů. Zjistili to vědci z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, Geologického ústavu AV ČR a Mikrobiologického ústavu AV ČR ve spolupráci s dalšími výzkumnými institucemi a amatérskými mykology z Česka a USA.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 