
Upozornění: audio pochází z první poloviny prvního desetiletí 21. století a je pouhým jedním z mnoha názorů a odhadů budoucí situace. Více informací o současných hypotézách s odkazy na zdroje naleznete v textu níže.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání

Upozornění: audio pochází z první poloviny prvního desetiletí 21. století a je pouhým jedním z mnoha názorů a odhadů budoucí situace. Více informací o současných hypotézách s odkazy na zdroje naleznete v textu níže.
Ukázka z knihy autorky teorie seriální endosymbiózy LYNN MARGULISOVÉ. Kniha, psaná se strhujícím nadšením a opírající se o autorčinu vědeckou erudici, může změnit váš pohled na životem kypící Zemi.
Sonda Voyager 1 se ocitla na hranici Sluneční soustavy už v roce 2010 a míří si to dál do vesmíru. Potká ji cestou příhoda, se kterou pozemšťané nepočítali? Třeba jako ta ve sci-fi povídce Karla Doležala v podání Jaroslava Someše?
Jak bude vypadat pracovní trh v budoucnosti? Jaká modernizace čeká Českou poštu? Možná to bude trochu bláznivé jako ve sci-fi povídce Terezy Kovanicové. Čte Jaroslav Someš.

První díl rozhlasového dokumentu o historii Slovenského národního divadla s divadelním historikem Ladislavem Lajchou. Tento dokument ve slovenštině byl součástí rozhlasového pořadu Džavotanie.

Ladislav Lajcha (1932) po štúdiách divadelnej vedy na DAMU v Prahe pôsobil ako redaktor v rozhlase, v denníkoch Smena a Pravda a ako kritik spolupracoval s viacerými časopismi. Stál pri počiatkoch Divadelného ústavu v Bratislave (1962–1965), od roku 1970 až do vlaňajška pracoval v Umenovednom ústave SAV. Okrem odborných statí aj pre zahraničné časopisy publikoval obsiahlu historiografickú prácu najskôr ako účelový náklad v rokoch 1971–1975 Zápas o zmysel a podobu SND I–III, ktorá knižne vyšla v Divadelnom ústave roku 2003: Zápas o zmysel a podobu SND 1920–1938 (1. zv.) a Divadlo v rokoch vojny 1939–1945. Dokumenty SND (2. zv.); Súčasná slovenská scénografia (1977); monografie o scénografoch: Helena Bezáková (1971),František Tröster (1983, spolu s Jiřím Hilmerom a Alešom Zachom)a Ladislav Vychodil (1980). K dielu tohto scénografa z pohľadu vzájomnej spolupráce a inšpirácie s režisérmi sa znovu vrátil v monografii Ladislav Vychodil, ktorú na sklonku vlaňajška vydal Divadelný ústav s vydavateľstvom Slovenský Tatran.
Ladislav Lajcha zemřel 16. 6. 2018.
Druhý díl rozhlasového dokumentu o historii Slovenského národního divadla s divadelním historikem Ladislavem Lajchou. Tento dokument ve slovenštině byl součástí rozhlasového pořadu Džavotanie.

Ladislav Lajcha (1932) po štúdiách divadelnej vedy na DAMU v Prahe pôsobil ako redaktor v rozhlase, v denníkoch Smena a Pravda a ako kritik spolupracoval s viacerými časopismi. Stál pri počiatkoch Divadelného ústavu v Bratislave (1962–1965), od roku 1970 až do vlaňajška pracoval v Umenovednom ústave SAV. Okrem odborných statí aj pre zahraničné časopisy publikoval obsiahlu historiografickú prácu najskôr ako účelový náklad v rokoch 1971–1975 Zápas o zmysel a podobu SND I–III, ktorá knižne vyšla v Divadelnom ústave roku 2003: Zápas o zmysel a podobu SND 1920–1938 (1. zv.) a Divadlo v rokoch vojny 1939–1945. Dokumenty SND (2. zv.); Súčasná slovenská scénografia (1977); monografie o scénografoch: Helena Bezáková (1971),František Tröster (1983, spolu s Jiřím Hilmerom a Alešom Zachom)a Ladislav Vychodil (1980). K dielu tohto scénografa z pohľadu vzájomnej spolupráce a inšpirácie s režisérmi sa znovu vrátil v monografii Ladislav Vychodil, ktorú na sklonku vlaňajška vydal Divadelný ústav s vydavateľstvom Slovenský Tatran. Rozhovor s divadelným historikom a kritikom Ladislavom Lajchom (http://www.litcentrum.sk/)

V České republice roste více než sto tisíc druhů hub, na celém světě snad tři miliony. Kolik přesně? Nikdo neví. Nejsou tu přitom zdaleka jen pro houbaře. Jsou to živé chemické továrny, recyklační centra a sklady strategických surovin.
Příběh politického vězně Vojtěcha Jandečky z dokumentárního cyklu ZAPOMENUTÉ PORTRÉTY.
Vojtěch Jandečka se narodil 3. října 1914 v Neurazech u Nepomuku. Vyrůstal v rodině malorolníka a stejně jako rodiče byl po celý život praktikujícím křesťanem. Poté, co v roce 1936 odešel do Prahy studovat práva, byl činný v katolických studentských organizacích a po německé okupaci se zapojil do protinacistického odboje.
Vtipná povídka o tom, jak by v budoucnosti mohl dopadnou Magistrát Prahy. Prostě sci-fi.
Příběh politického vězně Klementa Lukeše z dokumentárního cyklu ZAPOMENUTÉ PORTRÉTY.
Klement Lukeš se narodil 2. listopadu 1926 v Rakvicích na jižní Moravě. I přesto, že byl od začátku života nevidomý, dokázal dobře komunikovat s okolím. Úsek raného dětství chlapci vtisknul základní potřebu a dovednosti společenské komunikace. Do ústavu pro nevidomé v Brně byl přijat v roce 1934 a setrval tam až do roku 1946. Ve škole prospíval díky své výborné paměti velmi dobře. Věnoval se též hře na klavír a ladění pián.
Have a WordPress.com account? Log in now.