Stačí pár minut na sociálních sítích a člověk může snadno nabýt dojmu, že zdravý rozum už patří mezi ohrožené druhy. Otevřete komentáře pod nějakým virálním videem, přečtete si několik sebejistých výkřiků bez důkazů, pár konspiračních poznámek, několik rozhořčených reakcí — a najednou to vypadá, jako by většina společnosti ztratila schopnost přemýšlet. Jenže právě tady je háček: sociální sítě nám neukazují svět takový, jaký skutečně je. Ukazují nám hlavně to, co je nejhlasitější, nejvýbušnější a nejvíc schopné vyvolat reakci.
Tag Archives: Manipulace
Británie na hraně únavy: proč Chris Grey mluví o zoufalství, stagnaci a nebezpečné normalizaci lži
V britské veřejné debatě se v posledních letech střídaly různé emoce – hněv, frustrace, rozčarování, cynismus. V textu „Despair“, publikovaném 12. června 2026 na blogu Brexit & Brexitism, ale emeritní profesor organizačních studií Chris Grey tvrdí, že současný stav je ještě temnější: nejde už jen o únavu z politického chaosu, nýbrž o stav hraničící se zoufalstvím. Grey svou úvahu nestaví jen na osobním dojmu. Předkládá obraz země, která je podle něj současně politicky zablokovaná, institucionálně oslabená a kulturně vystavená stále agresivnějším formám manipulace a radikalizace.
Mimikama spouští vlastní Klub: sociální síť zaměřenou na digitální gramotnost
Mimikama spustila vlastní uzavřenou komunitu. Klub Mimikama spojuje výměnu informací, ověřování faktů, varování před podvody a digitální osvětu – a to bez algoritmů, reklamy, sledování nebo mechanismů vyvolávajících spory.
Konspirační teoretici v souvislosti s epidemií eboly znovu vytahují útoky na „velké farmaceutické firmy“
Tyto zprávy se zaměřovaly na firmy a organizace vyvíjející vakcíny proti této smrtelné nemoci
Organizace Open Measures zjistila, že uživatelé alternativních platforem minulý měsíc šířili konspirační teorie útočící na řadu farmaceutických společností zabývajících se vývojem vakcín, a to poté, co se objevily zprávy o tom, že světové zdravotnické orgány reagují na smrtící epidemii viru ebola v Demokratické republice Kongo. S pomocí nového výzkumného asistenta identifikovali výzkumníci Open Measures škodlivé narativy zaměřené na několik společností.
Rusko navýšilo rozpočet na zahraniční propagandu o 50 %. Zaměří se více na EU a NATO
V roce 2026 Rusko zvýšilo své výdaje na propagandu v zahraničí o 50 %, přičemž na tento účel vyčlenilo 1,85 miliardy dolarů. Cílem těchto výdajů je vyvolat nedůvěru a vyvolat vnitřní krize v demokratických zemích, zejména v EU a NATO.
TrollWall AI pomáhá čistit sociální sítě od nenávisti
Sociální sítě nám slibovaly svobodu slova. To, co nám však poskytly, je spíše prostor, kde uměle zvyšují dosah těm nejhlasitějším hejterům a odkud proto slušní diskutéři raději odcházejí.
Když miliardáři „optimalizují“ stát i naše hlavy: jak technologické elity ohýbají politiku, sociální sítě a veřejné mínění – a jak se bránit
Je snadné uklidnit se představou, že technologičtí miliardáři jsou jen „výrazné osobnosti“, které čas od času vyvolají skandál na sítích. Jenže stále častěji nejde o excentricitu – jde o model moci. Historik Quinn Slobodian to v rozhovoru pro Byline Times popisuje jako „muskismus“: uspořádání, v němž několik technologických impérií koncentruje ekonomickou sílu, buduje závislost státu na své infrastruktuře a zároveň formuje informační prostředí, ve kterém si společnost vytváří názory.
Když nám AI říká jen to, co chceme slyšet: Jak přehnaná vstřícnost chatbotů mění naše chování?
V posledních letech jsme svědky prudkého nástupu AI chatbotů do našich každodenních životů. Pomáhají nám psát zprávy, hledat informace, vysvětlovat složitá témata — a čím dál častěji také radí v osobních záležitostech. Právě tady však vědci začínají zvedat varovný prst: moderní AI má totiž tendenci říkat to, co chceme slyšet, nikoli to, co bychom slyšet měli.
Tento fenomén má své jméno — AI sykofance, tedy „podlézání“. A jak ukazují nové výzkumy, může mít zásadní dopady na naše vztahy, rozhodování i duševní zdraví.
Velký rozpad platformy X: Jak Muskova transformace změnila svět sociálních sítí
Sociální síť X (dříve Twitter) prošla v posledních letech tak dramatickou proměnou, že pro mnohé uživatele, značky i vědecké instituce už nepředstavuje domov digitálních komunit, jakým bývala. Od nákupu platformy Elonem Muskem v roce 2022 se změnila téměř každá její klíčová vlastnost – způsob moderace, algoritmus doporučování, ekonomický model i samotná struktura komunity. Tyto změny postupně spustily lavinu: odchod inzerentů, přesun vědců na alternativní platformy, ztrátu důvěry institucí, a nakonec výrazný pokles uživatelské základny.
Níže se podíváme na to, jak k tomu došlo, z jakých důvodů a co to vypovídá o budoucnosti sociálních sítí.
Manosféra, sebehodnota a nejistota
Manosféra – spletitý ekosystém online komunit a influencerů, kteří se vyjadřují k mužství, vztahům a společenským rolím – se stala jedním z nejdiskutovanějších fenoménů posledních let. Novináři, psychologové i výzkumníci se shodují, že tato prostředí významně ovlivňují zejména mladé muže, jejich postoje, emocionální stabilitu a vztah k sobě samým.
Psychology Today nedávno publikoval článek, který téma nahlíží optikou teorie sebeúcty a sebehodnoty, především z pohledu Alberta Ellise. Podle něj je sebeúcta založená na porovnávání nestabilní a vede člověka do pasti nikdy nekončícího hodnocení sebe sama skrze měnící se „žebříčky“ úspěchu. Právě tato dynamika hraje v manosféře zásadní roli.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 