Na dvoře císaře Rudolfa ll.
Rozhlasová dramatizace textu Karla Moudrého. Hrají: Jiří Hrdina, Petr Borka, Petr Mančal a další. Zvukové zpracování: Pepik Hipik
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Rozhlasová dramatizace textu Karla Moudrého. Hrají: Jiří Hrdina, Petr Borka, Petr Mančal a další. Zvukové zpracování: Pepik Hipik
Hlídání dětí v daleké budoucnosti má jistá úskalí a může za to obyčejný slabikář. Sci-fi povídka Jiřího Mazurka v podání herce Jaroslava Someše.
Zábavně a ironicky vypráví Valery Soyfer o tragickém zasahování bolševiků do přírodních věd. Popisuje „seriózní“ teorie o vzniku buněk z nebuněčné hmoty, o tvorbě lidských kostí z červů, o dlouhověkosti dosažené sodovými koupelemi a o dalších mystických „objevech“ mičurinské biologie.
Jedním ze spouštěčů tzv. Velké čistky se stala vražda Stalinova spolupracovníka S. M. Kirova 1. prosince 1934. O tom, kdo si vraždu objednal, existuje řada spekulací, včetně neprokázaných podezření na Stalina. Z obavy, aby atentát nedopadl i na jeho osobu, vydal Stalin dekret o teroristických útocích, který mj. stanovoval maximálně desetidenní projednání bez účasti dalších stran a bez možnosti odvolání a provedení trestu smrti ihned po vyhlášení rozsudku. Došlo k masovému zatýkání, především v řadách stranických funkcionářů, vrcholem Velké čistky se staly tzv. Moskevské procesy, při kterých byli odsouzeni k trestu smrti mimo jiné i bývalí Leninovi a Stalinovi spolupracovníci Lev Kameněv, Grigorij Zinověv a Nikolaj Bucharin. Popraven byl i bolševický vůdce Vladimir Antonov-Ovsejenko, který během říjnové revoluce zahájil výstřelem z křižníku Aurora útok na Zimní palác. Odsouzen k trestu smrti byl také maďarský bolševický politik Béla Kun, který byl jako mnozí jiní obviněn z trockismu. V roce 1937 byl unesen a později popraven bývalý bělogvardějský generál Jevgenij Miller.
V 84. epizodě do podcastu MEDICÍNA SRDCEM zavítal přednosta Ústavu farmakologie a toxikologie na LFP prof. PharmDr. Radek Kučera, Ph.D.
„Podslop“, spojuje slova „podcast“ a „AI slop“, tedy označuje obsah produkovaný ve velkém množství s minimálním redakčním dohledem. Jde o rostoucí trend automaticky generovaných podcastů, které vytváří umělá inteligence (AI).
Každý to známe: ráno rychle zkontrolujete zprávy, pak „jen na minutku“ sociální sítě, do toho pár newsletterů v e‑mailu, a večer ještě YouTube a podcasty. Výsledek? Informační přetlak, roztěkanost a pocit, že jste pořád „v obraze“, ale vlastně jste celý den jen reagovali. Právě tady dává smysl moderní RSS čtečka jako Inoreader: udělá z webů, newsletterů, vybraných sociálních kanálů, YouTube i podcastů jedno místo, kde si tok informací řídíte vy – ne algoritmus.
Podcasty se staly poměrně moderním způsobem předávání myšlenek, informací i všeho možného. Český národ by na tuto situaci měl být připraven, rozhlasové hry mají u nás dlouhou tradici a není to tak dávno, co se důležitá vládní usnesení předávala formou hodinové samomluvy ve videu plném podivného balastu. Stejně jako kdysi musí proto divák pozorně hledat sdělení v dlouhých blocích zvuku různé kvality.

Viry ovlivňují naše životy od nepaměti, každý jsme se s nimi setkali. Viry většinou vidíme jen jako nepřátele, kteří ohrožují naše zdraví. Virologie je ale plná neskutečných příběhů, a proto se Karolína Štaflová z Ústavu organické chemia a biochemie rozhodla vytvořit Podcast o virech.

23. epizoda ArcheoPodcastu se věnuje významné lokalitě z doby bronzové, kterou je hradiště Skalka u Velimi (nedaleko Kolína). S ní je neodmyslitelně spojeno jméno hosta rozhovoru – Miloše Vávry. Jako terénní archeolog v Ústavu archeologické památkové péče středních Čech strávil na lokalitě úctyhodných 30 let! V 90. letech na místě působila i britská expedice pod vedením A. Hardinga.