Výzkum Alzheimerovy choroby se dostává do středu dalšího sporu o směřování americké vědy. Podle aktuálního článku deníku The Guardian byly zrušeny některé granty financující výzkum Alzheimerovy choroby a zdraví mozku na Emory University a University of Pittsburgh. Celková hodnota dotčených projektů se odhaduje na přibližně 15 milionů dolarů.
Problém spočívá v tom, že některé z těchto studií zkoumaly, jak dlouhodobé působení rasismu a sociálních nerovností ovlivňuje zdraví mozku a riziko neurodegenerativních onemocnění. Trumpova administrativa výzkumy zařadila mezi projekty spojované s agendou DEI – diverzitou, rovností a inkluzí. NIH následně některé granty ukončil s odůvodněním, že projekty podle něj nesplňují požadavky na objektivní a měřitelné vědecké proměnné.
Proč je to důležité?
Alzheimerova choroba nevzniká z jediné příčiny. Riziko ovlivňuje genetika, věk, kardiovaskulární zdraví, cukrovka, životní prostředí i sociální podmínky, ve kterých lidé dlouhodobě žijí. Pokud určitá skupina obyvatel onemocní častěji, je legitimní zkoumat, proč tomu tak je.
Výzkum sociálních determinant zdraví proto není automaticky „politickou ideologií“. Může poskytovat důležitá data o tom, jak životní podmínky ovlivňují vznik a průběh nemocí.
Guardian upozorňuje také na významnou skutečnost: černošská populace v USA má přibližně dvojnásobné riziko Alzheimerovy choroby oproti bílé populaci. Právě proto může být výzkum rozdílů v rizikových faktorech důležitý pro prevenci i budoucí léčbu.
Nejde jen o jeden grant
Současný problém je širší. Už dříve administrativa navrhovala výrazné omezení financování National Institutes of Health (NIH). Původní návrh rozpočtu na rok 2026 počítal s přibližně 40% snížením rozpočtu NIH, přestože Kongres nakonec schválil financování NIH ve výši 48,7 miliardy dolarů, tedy mírně více než v předchozím roce.
Změny financování už ale podle dostupných analýz ovlivnily počet nových výzkumných projektů. U grantů zaměřených na Alzheimerovu chorobu a stárnutí se například počet nově financovaných projektů podle Vox snížil z 369 v roce 2024 na 177 v roce 2025.
Nebezpečí pro medicínu je především dlouhodobé
Výzkum Alzheimerovy choroby je typickým příkladem oblasti, kde mezi laboratorním objevem a skutečnou léčbou mohou uplynout desetiletí. Přerušení financování proto nemusí znamenat pouze ztrátu jednoho projektu. Může vést k odchodu vědců, ztrátě doktorandů, přerušení dlouhodobých studií a ztrátě unikátních dat.
Je proto varovné, pokud se vědecké otázky začnou posuzovat především podle toho, zda odpovídají aktuální politické agendě.
Vědecký výzkum má být samozřejmě kontrolován. Granty mají být hodnoceny podle kvality metodiky, relevance, reprodukovatelnosti a očekávaného přínosu. Neměly by však být rušeny pouze proto, že se zabývají tématem, které je politicky kontroverzní.
Alzheimer není demokratická ani republikánská nemoc
Alzheimerova choroba nezajímá politickou příslušnost pacienta. Postihuje rodiny napříč společností a její společenské i ekonomické dopady budou s rostoucím stárnutím populace narůstat.
Výzkum, který nám může pomoci pochopit, proč někteří lidé onemocní a jiní ne, by proto měl být hodnocen především podle vědecké kvality – nikoli podle toho, zda se jeho téma hodí do právě převládající politické ideologie.
Pokud se z financování vědy stane nástroj politického boje, nejde pouze o problém vědců. Potenciálně tím zpomalujeme hledání účinnější prevence, diagnostiky a léčby nemocí, které jednou mohou postihnout nás nebo naše blízké.
Zdroj: Iniciativa Sníh | The Guardian
