Výzkumníci se zabývali šesti lidmi ve věku 14 až 30 let, kteří před smrtí trpěli dlouhodobými zdravotními problémy. U všech se objevovaly také sebevražedné myšlenky nebo chování. Čtyři zemřeli sebevraždou, jeden využil lékařskou pomoc při umírání a šestý zemřel na závažnou poruchu spojenou s nadměrnou aktivací imunitního systému.
Tag Archives: lidský mozek
Postbiotikum by mohlo snížit riziko poškození mozku po otřesu mozku
Otřes mozku není jen krátkodobá nepříjemnost. Po úrazu se v mozku spouští řada procesů, včetně zánětlivé reakce, změn metabolismu a dalších mechanismů, které mohou přispívat k poškození nervových buněk. A vědci nyní hledají způsob, jak tyto následky zmírnit ještě dříve, než vzniknou.
Politické zásahy mohou brzdit výzkum Alzheimerovy choroby
Výzkum Alzheimerovy choroby se dostává do středu dalšího sporu o směřování americké vědy. Podle aktuálního článku deníku The Guardian byly zrušeny některé granty financující výzkum Alzheimerovy choroby a zdraví mozku na Emory University a University of Pittsburgh. Celková hodnota dotčených projektů se odhaduje na přibližně 15 milionů dolarů.
Mozek během celkové anestezie možná nikdy úplně „nevypne“. Nová studie odhalila překvapivou aktivitu hipokampu
Celková anestezie je běžně vnímána jako stav úplného odpojení od okolního světa. Pacient nevnímá dění kolem sebe, nereaguje na podněty a po probuzení si na průběh operace nic nepamatuje. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature však ukazuje, že alespoň některé části mozku zůstávají během anestezie překvapivě aktivní.
Omezení cukru v prvních dvou letech života může prospět zdraví mozku i o desítky let později
Výživa v nejranějších fázích života může mít dlouhodobý vliv na zdraví mozku. Naznačuje to nová studie, podle níž měli lidé, kteří byli během nitroděložního vývoje a prvních dvou let života vystaveni nižšímu příjmu cukru, v pozdějším věku nižší riziko demence, Alzheimerovy choroby, deprese i úzkostných poruch. Výzkumníci u nich zároveň zaznamenali známky pomalejšího biologického stárnutí mozku.
Nový výzkum ukazuje, proč při nedostatku bílkovin ztrácíme chuť na sladké
Vědci objevili fascinující mechanismus, kterým naše střeva „hlásí“ mozku, že tělu chybí bílkoviny. A mozek na to reaguje překvapivě cíleně – potlačí chuť na cukr a začne nás více směrovat k potravinám bohatým na aminokyseliny.
Muž, který „neměl“ většinu mozku
Případ francouzského muže, který žil téměř běžný život i přes extrémní poškození mozku, patří k nejpozoruhodnějším medicínským záhadám posledních desetiletí. Tento příběh, popsaný v článku na ScienceAlert, zásadně zpochybňuje naše dosavadní představy o tom, co je vědomí a kde v mozku vlastně vzniká.
Proč je 90% lidí praváků?
Většina lidí, přibližně 90%, je praváků. Vědci se dlouho snažili zjistit, proč je tomu tak, a nedávno našli možnou odpověď. Podle studie z Oxfordské univerzity jsou důvody pro praváctví spojeny se dvěma důležitými evolučními změnami: chůzí po dvou nohách a zvětšením mozku.
Jak těhotenství mění mozek matky
Změny v mozku během těhotenství nejsou jen důsledkem únavy, ale jeho cílenou přestavbou, která pomáhá matkám lépe rozumět potřebám jejich dětí.
Psycholingvisté z Akademie věd tvrdí, že vícejazyčnost není omezena a lidé mohou efektivně ovládat více jazyků
Zajímavý článek na serveru Akademie věd ČR se zabývá tématem vícejazyčnosti a jejím vlivem na děti a dospělé. Psycholingvisté z Akademie věd vysvětlují, že přepínání mezi jazyky (tzv. code-switching) je normální a ukazuje, jak lidé využívají všechny své jazykové dovednosti. Vědci zjistili, že jazyky nejsou v mozku oddělené, ale prolínají se, což znamená, že lidé mohou zvládnout více jazyků bez přetížení.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 