Celková anestezie je běžně vnímána jako stav úplného odpojení od okolního světa. Pacient nevnímá dění kolem sebe, nereaguje na podněty a po probuzení si na průběh operace nic nepamatuje. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature však ukazuje, že alespoň některé části mozku zůstávají během anestezie překvapivě aktivní.
Vědci z americké Baylor College of Medicine zkoumali sedm pacientů podstupujících operaci epilepsie. Díky moderním mikroelektrodám typu Neuropixels mohli vůbec poprvé zaznamenávat aktivitu jednotlivých neuronů přímo v hipokampu – oblasti mozku, která hraje klíčovou roli při učení, paměti a orientaci v prostoru. Přestože byli pacienti v hluboké celkové anestezii, jejich hipokampus stále reagoval na zvuky i řeč.
Mozek dokázal rozpoznávat řeč i učit se
Výzkumníci provedli dva experimenty. V prvním pacienti „poslouchali“ sérii opakujících se tónů, mezi nimiž se občas objevil odlišný zvuk. Aktivita neuronů ukázala, že mozek nejen tento nečekaný zvuk zaznamenal, ale postupně se jeho schopnost jej rozpoznávat dokonce zlepšovala. To naznačuje, že i bez vědomého prožitku může docházet k určité formě nervové plasticity – tedy schopnosti mozku přizpůsobovat se novým podnětům.
Ve druhém experimentu poslouchali pacienti mluvené příběhy. Analýza aktivity jednotlivých neuronů ukázala, že hipokampus rozlišoval různé druhy slov, jejich význam i četnost výskytu. Ještě překvapivější bylo zjištění, že mozek dokázal předvídat, jaký typ slova bude následovat – například zda přijde podstatné jméno nebo sloveso. Takové předvídání bylo dosud považováno za schopnost vyžadující vědomé zpracování informací.
Vědomí a zpracování informací nejsou totéž
Studie naznačuje, že složité zpracování informací nemusí být podmíněno vědomím. Mozek může analyzovat řeč, rozpoznávat vzorce a reagovat na okolní podněty, aniž bychom si je uvědomovali nebo si je později vybavili.
To však neznamená, že pacient během operace „vnímá“ dění stejným způsobem jako při bdělosti. Autoři zdůrazňují, že navzdory této mozkové aktivitě si účastníci po probuzení nic nepamatovali. Zpracování informací tedy nevedlo ke vzniku vědomých vzpomínek.
Nový pohled na anestezii i lidské vědomí
Výsledky přispívají k dlouhodobé debatě o tom, co přesně znamená vědomí. Ukazují, že některé mozkové funkce mohou pokračovat i tehdy, když je vědomé prožívání zcela vypnuto. To může pomoci lépe pochopit nejen účinky celkové anestezie, ale také stavy jako spánek, kóma nebo poruchy vědomí.
V budoucnu by podobné poznatky mohly přispět ke zdokonalení monitorování hloubky anestezie nebo k vývoji nových metod komunikace s pacienty v poruchách vědomí. Zároveň ale studie nepředstavuje důkaz, že lidé během operace vědomě slyší rozhovory lékařů nebo si je po probuzení dokážou vybavit. Spíše ukazuje, že lidský mozek zůstává aktivnější, než se dosud předpokládalo, a že hranice mezi vědomím a nevědomým zpracováním informací je mnohem složitější, než jsme si mysleli.
Zdroj: Iniciativa Sníh | ScienceAlert
