Přechod rostlin od cizosprašnosti k samosprašnosti patří k nejčastějším evolučním změnám u kvetoucích rostlin. Nová studie vědců z Přírodovědecké fakulty UK a Ústavu experimentální botaniky AV ČR (ÚEB) ale ukazuje, že důležité změny neprobíhají jen na úrovni květů, ale i v mikroskopickém světě pylu.
Výzkumný tým zkoumal pylový obal – tenkou vrstvu na povrchu pylových zrn, která hraje zásadní roli při rozmnožování rostlin. Ukázalo se, že se u některých samosprašných druhů pylový obal postupně ztenčuje a zároveň dochází ke změnám ve složení pylových proteinů.
Studie také identifikovala skupinu dosud málo prozkoumaných proteinů, které mohou být klíčové pro interakce mezi pylem a pestíkem – tedy pro samotný proces rostlinné reprodukce.
Výsledky otevírají nové směry výzkumu evoluce rostlin a ukazují, že i „neviditelné“ změny mohou hrát zásadní roli.
Zdroj: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Skryté změny v rozmnožování rostlin odhalují nové poznatky o evoluci samosprašnosti
U kvetoucích rostlin se přechod od cizosprašnosti (outcrossing) k samosprašnosti vyvinul opakovaně a nezávisle v různých liniích. Tento posun je často doprovázen známým souborem znaků označovaným jako „syndrom samosprášení“, který zahrnuje například menší květy nebo ztrátu vůně. Nová studie však ukazuje, že důležité – a dosud přehlížené – změny probíhají i na mikroskopické úrovni pylu.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 
