Tým biologů z přírodovědecké fakulty našel v rámci dlouhodobého výzkumu islandské přírody čtyři vzácné druhy suchozemských plžů, které doposud na Islandu nebyly zaznamenány.
Výzkum vedený zoology z Ústavu botaniky a zoologie se uskutečnil v letech 2016 až 2024 a zahrnoval odběr vzorků na 97 přírodních lokalitách po celém Islandu. Nově zjištěné druhy – Carychium tridentatum, Euconulus alderi, Vertigo lilljeborgi a Vertigo substriata – byly nalezeny výhradně na rašeliništích sycených spodní vodou na jihu ostrova.

„Překvapilo nás, že i přes dřívější průzkumy nebyly tyto druhy dosud na Islandu zaznamenány. To zcela určitě neznamená, že by se zde objevily nově, mohly být jen snadno přehlížené. Je možné, že v místě žijí již tisíce let a unikaly i pozornosti dřívějších přírodovědců, než se nám je podařilo nalézt díky zacílenému průzkumu rašelinných mokřadů,“ vysvětluje vedoucí týmu výzkumníků Michal Horsák.
I když byly objeveny na Islandu, pocházejí tyto druhy z evropského kontinentu. Po návratu vědci totiž podrobili odebrané vzorky analýze mitochondriální DNA a prokázali jejich evropský původ. „Zřejmě se na Island dostaly přirozenou cestou, mohli je sem zanést ptáci,“ upřesňuje Horsák, jak se mohou malí plži bez pomoci člověka dostat tisíce kilometrů přes oceán.
Výzkum biodiverzity v rámci celého ostrova ukázal velké rozdíly mezi lokalitami, na některých bylo nalezeno až 14 druhů a někde ani jeden. Tyto rozdíly i rozšíření druhů jsou na Islandu silně ovlivněny klimatem, jelikož nejvíce druhů žije v jižní části ostrova, zatímco na chladnějším severu se mnohé vůbec nevyskytují. Výsledky výzkumu podle autorů podporují hypotézu, že většina islandských suchozemských plžů osídlila ostrov až po poslední době ledové, tedy v průběhu posledních deseti tisíc let.
Objev zároveň ukazuje, jak důležitou roli hrají nenarušená mokřadní stanoviště s dlouhodobě stabilními podmínkami. Mohou fungovat jako útočiště, ve kterých mohou přežít vzácné druhy i v tak extrémním prostředí, jakým je islandská krajina. Mokřady zajišťují zdroj živin a minerálů a stabilní mikroklima, díky čemuž umožňují přežití vzácných a ohrožených organismů, jakými jsou právě nově objevení trpasličí suchozemští plži na Islandu.
Zdroj: Masarykova univerzita
BRILL | Unveiling Icelandic land snail fauna: new discoveries and biogeographical insights
Abstract
Iceland is the westernmost stronghold of European flora and fauna in the North Atlantic and provides a model system for studying post-glacial colonisation. We conducted quantitative sampling of terrestrial gastropods at 97 natural sites in Iceland between 2016 and 2024, documenting 29 species. Local diversity ranged from zero to 14 species (10 excluding slugs), with an average of five species (four excluding slugs). Of the species recorded, Carychium tridentatum (Risso, 1826), Euconulus alderi (Gray, 1840), Vertigo lilljeborgi (Westerlund, 1871) and V. substriata (Jeffreys, 1833) are new to Iceland and all occur in minerotrophic fens along the south coast. Their distribution is highly localised, with C. tridentatum and V. lilljeborgi occurring at only one and two sites respectively. Their absence in similar habitats in the north, except for a single record of V. lilljeborgi, suggests a climate-driven limitation. Phylogenetic reconstruction and haplotype networks based on mitochondrial DNA confirm their European origin and are consistent with previously studied species. Genetic similarities between Icelandic populations and those from the British Isles and mainland Europe support the hypothesis of natural dispersal via migratory birds. Our results emphasise the role of climate and habitat heterogeneity in shaping the Icelandic gastropod fauna, while suggesting that most species arrived postglacially through passive dispersal mechanisms. This study expands the knowledge of Icelandic biodiversity and underscores the importance of wetlands as refugia for rare species in this extreme environment.
Keywords: climate; dispersal; haplotype network; new records; species richness; terrestrial gastropods