Citlivost dívek k sociální izolaci

Jak lockdowny během pandemie covid-19 ovlivnily vývoj mozku dospívajících, studovali vědci z americké Washington University. Těm do jejich výzkumu, ve kterém sledovali vývojové změny ve struktuře šedé kůry mozkové, přišla pandemie covidu, která sice zhatila původní plány na sledování přirozeného dospívání, nicméně nabídla unikátní možnost sledovat vliv sociální izolace na mozek mladistvých během lockdownů.

Výzkumníci se ve své studii, otištěné v září v časopisu PNAS, zaměřili na skupinu dospívajících ve věku od 9 do 17 let, které podrobili magnetické rezonanci v roce 2018 a následně v roce 2021. Na vzorku 130 adolescentů výzkumníci pozorovali odchylky od přirozeného vývoje mozku a zároveň mnohem větší dopady izolace na mozek dívek.

Změny, které vědci pozorovali, se týkaly zmenšování šedé kůry mozkové, což je typický znak pozorovaný při dospívání a stárnutí. Nicméně během pandemie došlo ke zrychlení tohoto ztenčování. U dívek a mladých žen došlo ve většině mozkových struktur ke zrychlení stárnutí o 4,2 roku oproti normálnímu vývoji, zatímco u chlapců byl dopad na tloušťku šedé kůry mozkové menší: došlo k signifikantnímu ztenčení jen v několika mozkových oblastech a celkové stárnutí se u nich zrychlilo v průměru o 1,4 roku. Zrychlený vývoj mozku u dětí a mladistvých byl již dříve spojován například se vznikem traumatu, zneužíváním či zanedbáváním ze strany rodičů a je pravděpodobně důsledkem silného stresu.

Jaké následky bude tahle předčasná mozková dospělost mít, je zatím ve hvězdách. Nicméně větší dopady na ženy v souvislosti s pandemií ukázaly také dřívější studie zaměřené na psychické zdraví, z jejichž výsledků vyplynulo, že dívky izolaci spojenou s lockdowny snášely hůře a byly u nich pozorovány častější psychiatrické problémy jako úzkosti nebo deprese. Autoři spekulují, že za vznikem psychických onemocnění může stát právě zrychlené ztenčování šedé kůry a že pro dívky je v jejich zdravém dospívání důležitější interakce s vrstevníky.

Výzkum tak nejenom poukazuje na roli sociálních kontaktů pro dospívající organismus, ale také na často opomíjené rozdíly mezi mužským a ženským organismem. To jen dokládá, že je nutné se ve studiích zaměřit na pohlaví studovaného organismu.