Dotaz: Vážení přírodovědci, co je, prosím, pravdy na těchto slovech herce Jaroslava Duška?
Odpověď: Dobrý den, máme pro vás dobrou zprávu! Dotaz, který jste nám zaslal, se nám podařilo rozlousknout.
Bohužel je záznam projevu pana Duška neúplný, a tak nelze než analyzovat jeho výroky bez znalosti kontextu jeho vyjádření. Ale i tak můžeme říci, že pan Dušek některá známá biologická fakta značně zjednodušuje a to až do takové míry, že je možné některé jeho výroky označit za zavádějící a nepravdivé:
Zavádějící výrok 1. (P. Dušek):
“…jako anakonda, víte, si syntetizuje žaludek, trávicí ústrojí, když se chystá jíst…”
Skutečnost: Anakonda si nesyntetizuje před jídlem žaludek.
Zavádějící výrok 2. (P. Dušek):
”…jí jednou za rok, za půl roku a mezitím jako rozpustí žaludek, nemá ho, vona ho nepotřebuje, tak co by tam se s nim jako párala, že jo….”
Skutečnost: Anakonda nerozpouští svůj žaludek po jídle a ani nikdy jindy. Anakonda není ani v čase bez jídla zcela bez žaludku.
Zavádějící výrok 3. (P. Dušek) :
“…a v momentě, kdy potřebuje, chystá se k tomu trávení, no tak syntetizuje žaludek, vytvoří si ho…”
Skutečnost: Protože anakonda žaludek nerozpouští, nepotřebuje si ho ani syntetizovat.
Je pravděpodobné, že se pan Dušek ve svých výrocích volně inspiroval některými fakty ze života škrtičů. Ti přijímají velké množství potravy najednou a v mezičase upadají do stavu zpomaleného metabolismu. V tuto dobu nechávají atrofovat střevní výstelku, střevní klky (nikoli tedy celý žaludek) a přestanou se sekrecí žaludeční kyseliny. Ve chvíli, kdy nadejde čas příjmu potravy, rychle aktivují svůj metabolismus a v nesmírně krátké době v rozmezí hodin obnoví střevní sliznici růstem klků (což má asi pan Dušek na mysli, když říká, že si anakonda syntetizuje žaludek nebo trávicí ústrojí). Také v rekordně krátké době vyrobí extrémní množství žaludečních kyselin, což se ovšem děje v žaludku, který v hadovi nikdy nepřestal existovat.
V závěru pan Dušek prohlašuje, že se domnívá, že anakonda patří k bytostem Nového světa. Tato jeho domněnka je naopak pravdivá, jelikož se anakondy vyskytují v Jižní Americe a Amerika byla nazývána Novým světem. Je ovšem otázkou, zda má p. Dušek na mysli právě tento Nový svět.
Závěrem bych podotkla, že i u člověka je atrofie žaludeční nebo střevní sliznice možná, jedná se ovšem o poškození při zánětech nebo třeba celiakii a v každém případě o nezávidění hodný stav.
Pro více informací ohledně příjmu potravy hadů škrtičů doporučuji tento populárně-naučný článek v českém jazyce:
Velcí hadi škrtiči přijímají potravu se zarážející nepravidelností. Na posezení dokážou spolknout sousto, které je jedenapůlkrát těžší než oni sami. Období „obžerství“ pak vystřídá nesmírně dlouhý půst
nebo tento článek v angličtině:
Within a few hours of swallowing an animal, Dr. Secor found, a snake produces a torrent of acid that will remain in its stomach for days, …
případně tento vědecký článek nebo další články těchto autorů:
Ott BD, Secor SM. Adaptive regulation of digestive performance in the genus Python. J Exp Biol. 2007 Jan;210(Pt 2):340-56. doi: 10.1242/jeb.02626. PMID: 17210969
S přátelským pozdravem,
za tým Zeptej se vědce,
Mgr. Viola Pavlová, PhD.
Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., Praha
Zpracované odpovědi ani nestíháme zveřejňovat. Projekt Zeptej se vědce roste a chystá vlastní web
Zeptej se vědce je projekt, který na sociálních sítích prostřednictvím ozdrojovaných odpovědí na otázky z různých oborů propojuje laickou veřejnost s více než stovkou odborníků. Za vznikem nejdříve facebookové stránky a nyní již Institutu pro komunikaci vědy stojí trio vědkyň Adéla Šimková, Tereza Ormsby a Kristýna Blažková. „Teď je naší prioritou vlastní web. Máme spoustu dosud nezveřejněných zpracovaných odpovědí,“ shodují se zakladatelky projektu.
„Dlouhodobě v nás rostla nespokojenost s debatou o vědeckých tématech na sociálních sítích, až Kristýnu napadlo založit platformu, kde se lidé budou moci aktivně ptát. Covid byl katalyzátor, který zakutněl potřebu něco takového udělat,“ vysvětluje počátky facebookové stránky Zeptej se vědce Adéla Šimková. „Na začátku nás bylo zhruba deset, aktuálně je nás přes 160,“ dodává Tereza Ormsby přesné číslo o množství zapojených vědkyň a vědců do projektu, který nedávno povýšil na Institut pro komunikaci vědy.
„Je to důležitá forma legalizace pro snadnější navazování spolupráce s dalšími institucemi a financování celého projektu,“ vysvětluje Šimková hlavní pohnutky pro tento krok. Ruku v ruce s tím jde i příprava vlastních webových stránek. „Aktuálně máme spoustu zpracovaných odpovědí, které nestíháme dávat na sociální sítě, protože nemá smysl umisťovat větší počet složitých textů každý den,“ říká Ormsby.
Která témata se co do zveřejněných odpovědí ukazují jako nejvýbušnější? Které obory jsou v projektu Zeptej se vědce aktuálně nejméně zastoupené? A jaké jsou s Institutem pro komunikaci vědy plány do budoucna? Poslechněte si celý rozhovor s Adélou Šimkovou a Terezou Ormsby ->
Zdroj: Český rozhlas / Radio Wave
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 