AKTUÁLNÍ PROBLÉMY PRAVDY

Petr Krajáč: AKTUÁLNÍ PROBLÉMY PRAVDY (2017) | Filosofická analýza (kráceno)

Lidé chtějí a potřebují znát pravdu, aby se mohli správně rozhodovat, fungovat a rozvíjet vlastní svobodu, smysluplně směřovat svůj život, touží si navzájem věřit, potřebují překonávat konflikty a řešit různé krizové situace.

Téma pravdy je proto, zdá se stále víc aktuální, je vždy nějak přítomné, prolínající se ideovým i praktickým životem. A pokud si kdo z filosofů klade otázku, čím dnes může nejlépe přispět lidem, svému okolí a konsekventně i sobě samému, nikdy by neměl opominout právě toto stěžejní téma života i filosofie. Výzvy pro epistemologii a noetiku jsou tedy vskutku závažné a veřejnost, alespoň ta, jenž se považuje za vzdělanou, od filosofie právem očekává smysluplný a konstruktivní postoj.

Pravda patří k největším výzvám člověka. Pravda je podmínkou plnění jeho nejtěžšího údělu, jakým je svoboda. Bez pravdy nelze vytvářet dobré vztahy. Ani úsilí o krásu se neobejde bez pravdy. Spravedlnost je na pravdě přímo postavena. O pravdivost se opírají důvěryhodné dohody. Pravdu musí obsahovat funkční smlouvy. Pravdivý má být ten, kdo usiluje o úspěch a kdo chce vést lidi. Pravda je svázána s pokrokem a s novátorstvím. Stejně tak i s obranou starých dobrých hodnot. Pravdu „má v ústech“ kde kdo, a často ani neví, co to pravda vlastně je. Pravdou se zaštiťují i podvodníci a lháři. Pravdu máme znát o člověku, kterého chceme motivovat, ale také ji zneužívají manipulátoři. Na ní závisí kvalita života jednotlivců i celých společenství.

„Žádnou dlouhodobě pojatou strategii (osobní ani kolektivní) nelze vytvářet v rozporu s pravdou.“

Není tedy náhodou, že se pravdou zabývá přes dva tisíce let nespočet myslitelů, že ji zdůrazňují znepřátelená hnutí, ti, kteří usilují o moc i ti, kteří se brání mocenské zvůli. Proto i úkol porozumět pravdě a tomu, jak vstupuje do hry na velkém lidském jevišti i do životů jednotlivců nebo celých národů je trvalým úkolem všech milovníků moudrosti. Úkolem, jež nelze nikdy splnit bezezbytku, ale který nesmíme odložit ad acta. Je zřejmé, že pravda je atributem lidské komunikace. Participuje na konfliktech i na konsenzech. Způsobuje nevraživost a pomáhá ji i překonat. Pravda musí být v základech všech spolehlivých a užitečných konstrukcí věcných, mentálních i sociálních. Tvořivá práce a spolupráce je sycena pravdou. Nelze bez ní hledat žitelnou budoucnost, ani obstát na všemožných světových kolbištích. Čelíme tedy množině trvalých problémů:

  • Co nejpřesněji a nejhlouběji rozumět pojmu pravda, jak a proč se zrodil, jaké funkce plní v lidském poznání, jakou má obvyklou strukturu a aspekty, jak se ujistit, že naše poznání je a nakolik je pravdivé?
  • Jaké má pravda funkce v lidském jazyce a komunikaci?
  • Jak se pravda podílí na rozmanitých lidských a společenských vztazích a procesech?
  • Jak má být pravda nově hledána a formulována, aby přispěla k posílení harmonie sociokulturní sféry s biosférou, tedy hostitelským prostředím Země s ohledem na vzdálené perspektivy lidstva?

Ideový zápas o uznání vysoké hodnoty pravdy je determinantem obrany před různými manipulativními technikami ovládání veřejnosti a má přímou kauzální souvislost s udržením přijatelného vývoje, sociálního zdraví a rovnovážného stavu společnosti ve vztahu k sobě samé a k přírodě. Budoucnost lidstva je na pravdě o sobě a o světě existenčně závislá. Filosofie proto nemá důležitější úkol, než se o vysoký status pravdy trvale a soustředěně starat.

  • Termín pravda má jak ve filosofickém, tak nefilosofickém kontextu stále své klíčové postavení a nezpochybnitelný rostoucí význam.
  • Pojem pravdy v čase nabýval různé konotace determinující nedorozumění a neadekvátní užívání termínu pravda subjekty, které pojem pravdy interpretují volně, bez preciznějšího ujasnění obsahu a rozsahu platnosti tohoto pojmu.
  • Volné nakládání s termínem pravda nutně vede nejenom ke komunikačním poruchám, ale zejména k rozmanitým společenským škodám.

Soustředěnější a komplexnější badatelský zájem o problematiku pravdy je třeba zaměřit na:

📌Rozvoj argumentace ve prospěch pravdivosti vědeckého poznání vs. „pravděblízkosti“ nebo „pravděpodobnosti“. Zejména zřetelně se ukazují příležitosti pro výzkum pravdivostní hodnoty poznání v přírodních vědách zkoumajících kvantové jevy, okolnosti zrodu našeho Vesmíru, existence Multiverza, zrodu a vývoje života a člověka apod. Přičemž je důležitá i popularizace výsledků těchto a podobných výzkumů za účelem dalšího posílení obecné vzdělanosti a tvorby realistického názoru na svět. Názoru, který je důležitým základem pro reálný přístup k lidské společnosti, životu, politice, kultuře, náboženským představám apod.

📌V humanitní oblasti se mi jeví jako velmi aktuální filosofický a metodologický výzkum možností a způsobů odhalování pravdy o klíčových jevech, procesech a událostech naší doby. Do popředí zájmu nechť se klade především metodologie výzkumu pravděpodobných trendů vývoje lidské civilizace v souvislosti s jevící se relativní vyčerpaností současných ekonomických, sociálních, politických, kulturních, environmentálních systémů a struktur. V centru metodologické pozornosti by měla být i otázka pravdivosti poznání hlavních rozporů současného lidstva a predikcí jejich vyústění. Těch rozporů, které v případě dalšího exponenciálního růstu mohou vést k fatálním katastrofám je poměrně hodně. Komentáře a ideologické koncepce se k nim hromadí, ale jde o efektivní metodu jejich výzkumu, o poznání komplexní, dostatečně hluboké a přesné pravdy o nich. Pravdy, jenž je potřebná pro hledání východisek z rozmanitých civilizačních a jiných krizí a negativních trendů, a která také musí být odpovídajícím způsobem veřejně komunikovaná.

📌Výzkum problematiky pravdivostní hodnoty současných veřejných diskursů spojovat s důslednou a systematickou kritikou zejména postmoderního myšlení a jeho negativního přístupu k problematice pravdivosti obsahu těchto diskursů a kritikou veřejně činných subjektů, které se z různých důvodů staví k požadavku pravdivosti svých sdělení negativně nebo neúměrně „volně“.

📌Předmětem kritiky z hlediska vztahu k pravdě by rovněž měly být různé ideologie, které přispívají k narušování sociální rovnováhy a působí společensky destruktivně. V této souvislosti by měla být věnována zvýšená pozornost důsledkům a efektům tzv. „Frankfurtské filosofie“, která významně zasáhla ideový i společenský vývoj západní civilizace.

Celý nekrácený text zde:

RSDr. Petr Krajáč, PhD.
PRAVDA V LIDSKÉ KOMUNIKACI
Rigorosní práce

Rigorosní práce dr. Petra Krajáče na téma Pravda v lidské komunikaci je zaměřena na dva základní okruhy problémů. Jedním je traktování pravdy jako komplexního filosofického pojmu a druhým vztah pravdy a lidské komunikace v jejích typických situacích. První část práce pojednává o podstatných aspektech pravdy, o její struktuře, vývojovém a systémovém charakteru, formách vyjádření apod. Určitý akcent je položen na ontologickou souvislost poznání a pravdy. Dílčí pozornost je věnována noetickým potížím, zejména různým formám a podobám nepravdy, které komplikují lidskou komunikaci. Druhá část práce pojednává o vztazích mezi pravdou (případně nepravdou) a lidskou komunikací. Pravda je zde představována jako jeden z klíčových determinantů kvality a úspěšnosti lidské komunikace. Je také předkládán rozbor pravdivostního aspektu komunikace v určitých typických situacích. Akcent je položen na velmi aktuální příklady lidských komunikačních situací, jakými jsou např. ideologické konflikty, složitost získávání pravdivého pohledu na sociální realitu prostřednictvím médií apod. V závěru práce autor naznačuje možné směry dalšího výzkumu v předmětné oblasti. Celá rigorosní práce →



Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s