Ruský expert: Putin nyní vytváří maximálně demotivovanou armádu. Její řady posílí lidé, kteří nechtějí bojovat – překlad článku Rosyjski ekspert: Putin tworzy teraz maksymalnie zdemotywowaną armię. Jej szeregi zasilą ludzie, którzy nie chcą walczyć z polského deníku Gazeta Wyborcza, překlad Luděk Vašta. (22. 9. 2022, 06:00)
Wiktoria Bieliaszynová (GW): Nezávislí novináři tvrdí, že Vladimir Putin dnes (21. září 2022) vyhlásil válku svému lidu. Souhlasíte?
Ivan Preobraženskij (IP): Ne, Vladimir Putin vyhlásil Rusům válku už dávno, ještě předtím, než začala invaze na Ukrajinu. Po celá léta bral lid jak potravu pro děla, nezbytnou k dosažení cílů, které si stanovil. Nejinak je tomu i teď. Ruský prezident má v úmyslu poslat na Ukrajinu statisíce občanů, kteří tam budou bojovat a umírat jen proto, že on to chce.
GW: Proč zrovna teď?
IP: Hlavním důvodem je porážka, kterou ruská armáda nedávno utrpěla na Ukrajině. Situace na frontě bude stále obtížnější. Vladimir Putin se ji tímto způsobem snaží zvládnout.
GW: Alexej Navalnyj, komentující zprávy o mobilizaci, se zamýšlel, proč Putin potřebuje civilisty, když armáda a další silové struktury v Rusku jsou tak početné.
IP: Důvodů je několik. Tzv. „siloviki“, tj. Národní garda a policie, jsou lidé, kteří jsou využívání k potlačování případných protestů. Putin je nemůže poslat na frontu, potřebuje je v zemi, aby měl situaci pod kontrolou.
Obdobné to je s armádou. Ty jednotky, které se ještě nezúčastnily války, jsou nezbytná záloha, kterou si musí úřady držet pro případ nepokojů. Vladimir Putin pochází z Petrohradu a velmi dobře ví, že revoluce roku 1917 byla možná, protože během války byly ztraceny ty nejvěrnější vojenské jednotky, nejloajálnější k úřadům.
Existuje také obava, že Rusko může být napadeno z východu, takže je nutné mít rezervy jednotek připravených bojovat v případě této eventuality. No a také z hlediska image je důležité, aby nečetní Putinovi spojenci viděli, že Rusko má stále odkud brát rezervy.
GW: Zdůrazňujete, že mobilizace oznámená Putinem se nesmí považovat za „částečnou“, i když přesně toto slovo ruské orgány v tomto kontextu používají.
IP: To, co nyní vidíme, je první vlna klasické válečné mobilizace plnohodnotného charakteru. Ačkoli úřady trvají na tom, že je „částečná“, může se vztahovat na každého, kdo je schopen vojenské služby. Výjimku budou představovat zaměstnanci vojensko-průmyslového komplexu, kterým může být kvůli jejich práci udělen odklad povolání na frontu. Vyhnout se mobilizaci mohou jenom ti, kteří – kdyby si nehráli na iluzi selektivity výběrovosti – by stejně nebyli povoláni, protože prostě nemohou bojovat, např. kvůli věku nebo zdraví.
GW: Čeho chtějí úřady dosáhnout tím, že Rusům řeknou, že nemají co do činění s totální mobilizací?
IP: Chtějí tak rozdělit společnost a předejít masovým protestům. Tímto způsobem bude každý doufat, že se mu podaří vyhnout mobilizaci, a pokud už armáda někoho vezme, tak to bude soused, nikoliv on sám.
GW: Bude to fungovat?
IP: Obávám se, že ano. Rusové jsou úřady zastrašeni. Všichni, kdo by je mohli sjednotit, sedí ve vězení, emigrovali nebo byli zabiti. A oni sami nejsou s to spojit síly a společně se postavit proti Kremlu. Lidé budou předstírat, že Putinovi věří.
GW: Ale vždyť se tolik hovořilo o strachu úřadů, které se měly obávat, že vyhlášení mobilizace povede k protestům.
IP: Proto také úřady tvrdí, že mobilizace je pouze částečná. Protože kdyby byl zaveden válečný stav a mobilizace by byla oficiálně všeobecná, Rusové by už nemohli déle předstírat, že se nic neděje. Úřady samy by je donutily vyjít do ulic. Kreml zvolil takovou formu akce, aby lidem umožnil zachovávat zdání.
GW: Co můžeme v nejbližší době očekávat?
IP: Je třeba mít na paměti, že mobilizace je dlouhý proces. Nestačí jen dát lidem papír od vojenské komise, je třeba je ještě shromáždit, obléknout, dát jim jídlo, zbraň a výstroj, vycvičit, protože většina z nich neumí ani střílet. To je nejméně několik měsíců.
Současně se však budou konat tzv. referenda. Na začátku října, s největší pravděpodobností v prvním týdnu, kdy budou narozeniny Vladimira Putina, úřady oznámí, že se „osvobozená“ území stávají součástí Ruska. To jim umožní vyslat tam odvedené vojáky. Během nejbližších měsíců tedy posílí armádu o půl milionu lidí.
GW: A zbraně?
IP: To bude svízel, protože ruské armádě docházejí zásoby. Úřady nakupují íránské drony, začínají používat staré uskladněné zbraně z doby před 50 lety, které nesnesou srovnání s moderními zbraněmi používanými Ukrajinci. Takže lze říct, že úkolem ruské armády nebude bojovat, ale udržovat frontovou linii, aby se zabránilo takové pohromě, jaká se odehrála v Charkovské oblasti.
GW: Sny o vítězství jsou u konce?
IP: Vladimir Putin se v poslední době o vítězství vůbec nezmiňoval. Nyní jde pouze o udržení okupovaných území a strašení světa jadernými zbraněmi.
GW: Takže už to není boj, ale pokus zachovat si tvář?
IP: Samozřejmě.
GW: Jak tedy interpretovat prohlášení ministra obrany Sergeje Šojgua, který Rusům vysvětloval, že budou bojovat „nejen s Ukrajinou, ale s celým kolektivním Západem a NATO“?
IP: Jeho slova byla adresována Rusům. Nějak bude totiž nutné vysvětlit, proč Rusko válku prohrálo. Prohrát válku s NATO není tak ostudné jako prohrát válku s Ukrajinou.
Poslední vystoupení Putina a Šojgua v podstatě naznačují to, že Rusko válku prohrálo a teď je třeba udělat vše, aby ta porážka nebyla totální. Vezmeme-li v úvahu prohlášení ukrajinských představitelů vlády, nebude to snadné, protože Ukrajinci mají v úmyslu v protiofenzívě pokračovat a vůbec nepomýšlejí na to, že by měli přistoupit na podmínky Kremlu.
GW: Co ještě bude dělat Rusko?
IP: Kreml se bude ze všech sil snažit ovlivnit Západ, aby došlo k jednání. Vladimír Putin schválně teď hrozí atomovými zbraněmi a vyhlašuje referenda. Chce zvýšit sázku a vyhrát co nejvíce.
GW: Chápu, že zima může být klíčová?
IP: Kreml v to doufá. Ruská vojska zničila významnou část ukrajinské civilní infrastruktury, pokud k jednání nedojde koncem podzimu, Ukrajinci budou mrznout a hladovět. Ekonomika se může zhroutit a Evropská unie bude mít s největší pravděpodobností starosti s vlastními energetickými problémy, které jí znemožní účinně pomáhat Ukrajině. V důsledku toho začne na Ukrajině narůstat nespokojenost s kroky vlády, což může vést k protestům. Jestli k nim dojde, tak [ruští] rezervisté možná budou nejen střežit linii fronty, ale budou se snažit jít dál do vnitrozemí Ukrajiny.
GW: Jak se k tomu všemu staví obyčejní Rusové?
IP: Drtivá většina Rusů kroky Vladimira Putina nepodporuje. Ovšem, kvůli represím, strachu a pocitu tzv. naučené bezmocnosti ve větším měřítku neprotestovali, ale nelze říci, že by kdykoliv invazi podporovali. Válku podporuje maximálně 15 procent obyvatelstva. Navíc těch 15 procent představují lidé, kteří sami nejsou připraveni bojovat. Putin nyní vytváří maximálně demotivovanou armádu. Její řady posílí lidé, kteří nechtějí bojovat.
GW: Jakou budou mít volbu?
IP: Podle předpisů nebudou mít právo odmítnout, budou-li povoláni. Řada z nich si myslí, že jim úřady nedaly na výběr. Mobilizovaní buď půjdou na frontu, nebo – když nebudou chtít bojovat – do vězení. A odtamtud také na frontu, protože přece není žádné tajemství, ruskou armádu dnes posilují také vězni.
GW: Pro Putinovy odpůrce je stále těžší utéct. Lotyšsko dnes oznámilo, že nebude vyřizovat žádosti o víza podané Rusy, kteří se chtějí vyhnout mobilizaci.
IP: Státy, které dnes nedovolují Rusům překročit své hranice – Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a několik dalších – tímto způsobem pomáhají Vladimiru Putinovi. Díky tomu se mu povede zverbovat další tisíce lidí. To samozřejmě není nějak velký počet, ale stojí za to se zamyslet, zda i takto chtějí prokázat službu Putinovi. Rusové, kteří nechtějí bojovat, musejí mít možnost opustit zemi.
GW: Co pro Rusko znamená porážka Putina?
IP: Agresivní totalitní režim nového typu. Jako všechny totalitní režimy bude namířen především proti vlastním občanům. Čím více porážek, tím méně příležitostí pro úřady jednat mimo hranice země, tím agresivnější a destruktivnější bude Putinova politika uvnitř země. Rusové to budou mít velmi těžké. Režim se zaměří na potlačování nejen protestů, ale přímo veškerých projevů nespokojenosti.
GW: Je tedy marné doufat v palácový převrat?
IP: Zatím ano. Putinem mohou otřást pouze generálové, ale zdá se, že rozhodnutí zavést „částečnou“ mobilizaci je výsledkem společného kompromisu.
I kdyby Putin válku prohrál, nemyslím si, že se vzdá moci. Bude se mstít nejen na protivnících, ale také na těch, kteří dnes povzbuzují, aby se bojovalo do úplného konce, protože stejní lidé budou popírat jeho akceschopnost a právo si dál udržet moc.
Ivan Preobraženskij
je ruský politolog a publicista, koordinátor projektu Moskevský politický klub. Pracoval v Centru pro politické technologie, v časopise Profil a v deníku Vedomosti.
Wiktoria Bieliaszynová
Novinářka deníku Gazeta Wyborcza zabývající se východní Evropou. Za sérii článků o protestujícím Bělorusku byla nominována na mezinárodní cenu Global Belarusian Solidarity Award. Její texty se ukazují také v zahraničních redakcích, mj. Die Welt, Le Soir, La Repubblica. Spolupracuje s nezávislými ruskými médii. Publikovala v polských týdenících Polityka, Tygodnik Powszechny a na webovém portálu OKO PRESS.
Překlad: Luděk Vašta
Luďkovi můžete na čaj přispět zde →
Podcast by Pepik Hipik 