Otevřený dopis Noamu Chomskému (a dalším podobně smýšlejícím intelektuálům) k rusko-ukrajinské válce

Viktor Janiš (překladatel): Při debatách s druhou stranou člověk záhy zjistí, že její argumenty se opakují s až kolovrátkovou úporností. Několik ukrajinských ekonomů je vypreparovalo z rozhovorů Noama Chomského a dalo si práci s jejich vyvrácením. Připadá mi, že by se vám v dalších diskusích mohly hodit, a tak jsem celý otevřený dopis přeložil.


Redakční poznámka

Argumentační fauly (neboli řečnické triky, argumentační klamy apod.) jsou v diskuzi používány za účelem přesvědčení oponenta či publika o správnosti tvrzení mluvčího bez ohledu na logickou platnost samotných argumentů. Mohou působit na emoce i na rozum, může se jednat o přímý útok, ale i o manipulativní vsuvky. Někdy se mohou dokonce jevit jako skvělé argumenty, nicméně podstata argumentační faulů spočívá v tom, že jejich logické závěry není možné aplikovat obecně. Například fauly s důrazem na emoce, jako je Apel na strach, se budou jevit lidem relativně smysluplné, pokud danou emoci sami cítí. Není možné tedy tvrdit, že všechno strašidelné je špatné – létání pro někoho sice může být strašidelné a bude souhlasit, že je lepší jet autem, než letět letadlem, nelze ale říct, že létat je špatné a nikdo bychom to neměli dělat – tedy nelze tento závěr aplikovat obecně.

Některé fauly jsou úmyslné, jiných se může mluvčí dopustit omylem (například kvůli vlivu kognitivních zkreslení). Úmyslné fauly bývají často součástí určité propagandy a využívají je ke své argumentaci manipulátoři.

Více na webu BEZFAULU.net


Otevřený dopis Noamu Chomskému (a dalším podobně smýšlejícím intelektuálům) k rusko-ukrajinské válce

Vážený profesore Chomsky,

jsme skupina ukrajinských akademických ekonomů, které zarmoutila řada vašich nedávných rozhovorů a komentářů k ruské válce na Ukrajině. Jsme přesvědčeni, že vaše veřejné stanovisko k této záležitosti nijak nenapomáhá ukončení bezdůvodné ruské invaze na Ukrajinu ani zastavení ztrát na životech a utrpení, které tato invaze přinesla naší vlasti.


Když jsme se seznámili se všemi vašimi rozhovory k této záležitosti, všimli jsme si několika opakujících se omylů ve vaší argumentaci. V následujícím textu bychom vás rádi na tyto rétorické figury upozornili a zároveň je stručně uvedli na pravou míru:

Rétorická figura č. 1:

Popíráte územní celistvost a suverenitu Ukrajiny

V rozhovoru s Jeremym Scahillem na serveru The Intercept ze 14. dubna 2022 jste tvrdil: „Krym je ve skutečnosti mimo hru. Nám se to nemusí líbit. Krymčanům se to zřejmě líbí.“ Rádi bychom vás upozornili na několik historických faktů:

Za prvé, Rusko anexí Krymu v roce 2014 porušilo Budapešťské memorandum (v němž slíbilo respektovat a chránit ukrajinské hranice včetně Krymu), Smlouvu o přátelství, partnerství a spolupráci (kterou s Ukrajinou podepsalo v roce 1997 se stejnými sliby) a podle rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora OSN porušilo mezinárodní právo.

Za druhé, „Krymčané“ nejsou etnikum ani soudržná skupina lidí, na rozdíl od krymských Tatarů. Ti jsou původními obyvateli Krymu, které Stalin v roce 1944 nechal deportovat (a domů se mohli vrátit až po rozpadu SSSR) a v roce 2014 byli po ruském obsazení Krymu nuceni znovu uprchnout. Ti Tataři, kteří zůstali, byli pronásledováni, desítky z nich byly na základě falešných obvinění uvězněny a jsou pohřešovaní, pravděpodobně mrtví.

Za třetí, pokud tím tvrzení, že se jím to „líbí“, máte na mysli výsledek krymského „referenda“ z 16. března 2014, pak si prosím uvědomte, že toto „referendum“ se uskutečnilo za přítomnosti ozbrojených okupačních sil a bylo Valným shromážděním OSN prohlášeno za neplatné. Zároveň většina voličů na Krymu podpořila nezávislost Ukrajiny v roce 1991.


Rétorická figura č. 2:

Zacházíte s Ukrajinou jako s americkým pěšcem na geopolitické šachovnici

Ať už záměrně, nebo nechtě ve svých rozhovorech naznačujete, že Ukrajinci bojují s Rusy, protože je k tomu ponoukly USA, že Euromajdan se konal proto, že se USA snažily vytrhnout Ukrajinu z ruské sféry vlivu atd. Takový postoj popírá subjektivitu Ukrajiny a je fackou do tváře milionům Ukrajinců, kteří riskují své životy, protože touží žít ve svobodné zemi. Zkrátka a dobře, napadlo vás někdy, že by se Ukrajinci chtěli vymanit z ruské sféry vlivu kvůli předchozí genocidě, kulturnímu útlaku a neustálému popírání práva na sebeurčení?


Rétorická figura č.3:

Naznačujete, že NATO ohrožovalo Rusko

Ve svých rozhovorech rád připomínáte údajný slib Jamese Bakera a prezidenta George Bushe Gorbačovovi, že pokud bude souhlasit se vstupem sjednoceného Německa do NATO, USA se postarají o to, aby se NATO neposunulo „ani o píď na východ“. Předně upozorňujeme, že vědci autenticitu tohoto slibu silně zpochybňují, zato Rusko jím šermuje při každé příležitosti. Výchozí premisou je pak tvrzení, že rozšíření NATO na východ Putinovi ani nedávalo jinou možnost než zaútočit. Ve skutečnosti je to však jinak. Východoevropské státy vstoupily do NATO a Ukrajina a Gruzie o vstup usilovaly, aby se ubránily ruskému imperialismu. Tyto aspirace byly správné, už jen proto, že Rusko skutečně zaútočilo na Gruzii v roce 2008 a na Ukrajinu v roce 2014. Současné žádosti Finska a Švédska o vstup do NATO navíc přišly jako přímá reakce na ruskou invazi na Ukrajinu. Rozšiřování NATO je tedy důsledkem ruského imperialismu, a nikoli naopak.

Navíc nesouhlasíme s názorem, že by suverénní státy neměly uzavírat spojenectví na základě vůle svého lidu kvůli sporným ústním slibům, které dali James Baker a George Bush Gorbačovovi.


Rétorická figura č. 4:

Konstatujete, že USA není o nic lepší než Rusko

Ačkoli ruskou invazi na Ukrajinu označujete za „válečný zločin“, podle všeho tak nemůžete učinit, aniž byste jedním dechem vyjmenoval všechna zvěrstva, kterých se USA v minulosti dopustily v zahraničí (např. v Iráku nebo Afghánistánu), a nakonec většinu času věnoval rozebírání těch druhých. Jako ekonomům nám nepřísluší opravovat vaše historické metafory a pochopitelně odsuzujeme neoprávněné zabíjení civilistů jakoukoli mocností v minulosti. Nicméně neobvinit Putina z válečných zločinů u Mezinárodního trestního soudu v Haagu jen proto, že se podobného zacházení nedostalo nějakému minulému vůdci, to by věru byl špatný závěr z jakékoli historické analogie. My naopak tvrdíme, že stíhání Putina za válečné zločiny, které jsou na Ukrajině záměrně páchány, by vytvořilo mezinárodní precedens pro světové vůdce, kteří se v budoucnu pokusí o totéž.


Rétorická figura č. 5:

Přikrašlujete Putinovy cíle pro invazi na Ukrajinu

Ve svých rozhovorech se usilovně snažíte racionalizovat Putinovy cíle „demilitarizace“ a „neutralizace“ Ukrajiny. Všimněte si, prosím, že v jeho televizním projevu z 24. února 2022, kterým zahájil válku, je doslovně deklarovaným Putinovým cílem této „vojenské operace“ tzv. denacifikace Ukrajiny. Tento koncept navazuje na jeho dlouhý pseudohistorický článek z července 2021, v němž popírá existenci Ukrajiny a tvrdí, že Ukrajinci nejsou národ. Jak je rozvedeno v „denacifikačním manuálu“, který zveřejnila ruská oficiální tisková agentura RIA Novosti, „nacista“ je prostě člověk, který se sám označuje za Ukrajince, vznik ukrajinského státu před třiceti lety byl „nacifikací Ukrajiny“ a každý pokus o vybudování takového státu musí být „nacistickým“ činem. Podle tohoto genocidního manuálu znamená denacifikace vojenskou porážku, čistky a „převýchovu“ celého ukrajinského obyvatelstva. „Demilitarizace“ a „neutralizace“ znamenají stejný cíl – bez zbraní se Ukrajina nebude schopna bránit a Rusko dosáhne svého dlouhodobého cíle zničit Ukrajinu.


Rétorická figura č. 6:

Předpokládáte, že Putin má zájem o diplomatické řešení

Všichni jsme velmi doufali v příměří a vyjednání dohody, která by mohla zachránit mnoho lidských životů. Přesto nám připadá absurdní, jak vinu za nedosažení tohoto urovnání opakovaně přisuzujete Ukrajině (za to, že Putinovi nenabídla nějakou „možnost záchrany tváře“) nebo USA (za to, že údajně trvaly na vojenském, nikoli diplomatickém řešení) namísto skutečnému agresorovi, který právě během těchto „jednání“ opakovaně a úmyslně bombardoval civilisty, porodnice, nemocnice a humanitární koridory. Vzhledem k eskalační rétorice (citované výše) ruských státních médií je cílem Ruska vymazání a podmanění Ukrajiny, nikoli „diplomatické řešení“.


Rétorická figura č. 7:

Obhajujete názor, že k odvrácení jaderné války je potřeba ustoupit ruským požadavkům

Od ruské invaze žije Ukrajina v neustálém jaderném ohrožení, a to nejen proto, že je hlavním cílem ruských jaderných raket, ale také kvůli ruské okupaci ukrajinských jaderných elektráren.

Jaké jsou však alternativy k boji za svobodu? Bezpodmínečná kapitulace a následné vymazání Ukrajinců z povrchu zemského (viz výše)? Přemýšlel jste někdy o tom, proč prezident Zelenskyj s drtivou podporou ukrajinského lidu prosí západní představitele o poskytnutí těžkých zbraní navzdory potenciální hrozbě jaderné eskalace? Odpověď na tuto otázku nezní „kvůli strýčkovi Samovi“, ale spíše kvůli tomu, že ruské válečné zločiny v Buči a mnoha dalších ukrajinských městech a vesnicích ukázaly, že život pod ruskou okupací je hmatatelné „peklo na zemi“, které se odehrává právě teď a vyžaduje okamžitou akci.

Jakékoli ústupky Rusku patrně nesníží pravděpodobnost jaderné války, ale povedou k její eskalaci. Pokud Ukrajina padne, může Rusko zaútočit na další země (Moldavsko, Gruzii, Kazachstán, Finsko nebo Švédsko) a může také jaderným vydíráním přimět zbytek Evropy, aby se mu podřídil. A Rusko není jediná jaderná mocnost na světě. Další země jako Čína, Indie, Pákistán a Severní Korea tento konflikt sledují. Copak se asi stane, až si ověří, že jaderné mocnosti mohou jaderným vydíráním dosáhnout všeho, co chtějí?


Pane profesore Chomsky, doufáme, že se nad těmito fakty zamyslíte a přehodnotíte své závěry. Pokud si skutečně vážíte ukrajinských životů tak, jak tvrdíte, rádi bychom vás laskavě požádali, abyste nepřiléval další olej do ruské válečné mašinérie šířením názorů velmi podobných ruské propagandě.

Pokud byste se chtěl dále zabývat některým z výše uvedených bodů, jsme vždy otevřeni diskusi.

S pozdravem,

Bohdan Kucharskij, City University of New York
Anastasia Fedyková, University of California, Berkeley
Jurij Gorodničenko, University of California, Berkeley
Ilona Sologubová, nezisková organizace VoxUkraine

Autor překladu: Viktor Janiš

Na překlady mu můžete přispět zde: https://www.buymeacoffee.com/karakedil

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s