Čechy v krvavé lázni

Ukázka z knihy Předěly staletí – České a světové dějiny v horizontech věků, kapitola: Čechy v krvavé lázni, autor: Petr Charvát.


BOLESLAVOVA EXPANZE

Systém vytvořený za Spytihněva prvního se osvědčil do té míry, že se jej po svém bezohledném nástupu k moci rozhodl Boleslav první rozšířit na celou oblast českých zemí, kterou ovládal přímo.

V některých případech můžeme jeho zavedení stopovat přímo podle značek na dnech keramiky. Ty se v severozápadních Čechách, na území kmene kdysi Lučanů, objevují již kolem poloviny desáté století, na východním okraji středních Čech, na Kouřimsku, pak ve druhé polovině desátého století. V této souvislosti se dnes řeší otázka, nakolik nezávislé bylo postavení knížete Slavníka, z jehož iniciativy se po roce 950 ústřední část Libice nad Cidlinou u dnešních Poděbrad proměnila v exkluzivní společenské sídlo. Slavníkovo postavení se chápe jako dosazení správce či místodržitele středovýchodních Čech a argumentuje se v tom smyslu, že by Boleslav na svém výsostném území nezávislého vládce prostě nestrpěl. Faktem však je, že Boleslavovo svrchované postavení nemusilo vylučovat „džentlmenské dohody“ s místními vládci, poddali-li se mu a vyjádřili-li vůli respektovat jeho nadřazenost. Nápadné totiž je, že ani z Libice, ani ze širšího Poděbradska – ale ani ze staršího osídlení Čáslavi, jejíž jméno je totožné se jménem jednoho ze Slavníkových synů – neznáme keramiku se značkami na dně, takže alespoň některé zdaňovací zvyklosti pánů Libice se od pražské praxe lišily.

Právě Boleslav zřejmě zahájil velmi energickou expanzi do východního pomezí Čech, v jejímž důsledku dosáhla moc pražských knížat posléze až do dnešního východního Polska. Využil k tomu svých mírových kontaktů s německou říší i skutečnosti, že se mu na Moravě, dnešním Slovensku, v jižním Polsku a v severních Uhrách při neexistenci tamních státních správ nemohl postavit stejně silný soupeř. Intenzivní kořistění z takto vyčerpávaných cizích zdrojů se stalo základem blahobytu a proslulosti českého knížete, jeho dvora i celé jeho země; vnějším výrazem mezinárodního vzestupu vážnosti a významu země bylo nepochybně zaražení první české mince za onoho času.

KŘEHKÁ DRŽAVA

Počátek vlády stejnojmenného knížecího syna, Boleslava druhého (972-999), se odehrál ve znamení pokračování předchozího klidu a míru. Syn sklízel plody otcova úsilí zejména v podobě založení pražského biskupství, které v zásadě dohodl ještě Boleslav první s císařem Otou prvním a k němuž došlo v letech 972-976. Ani Boleslav druhý neváhal sáhnout ke zbraním, cítil-li ohrožení z Říše nebo tušil-li příznivý okamžik. Věci však nikdy nehnal do krajnosti a dovedl dobře odhadnout chvíli, kdy usmíření takových sousedských nepokojů ještě nezanechalo trvalé stopy na klidu na západní hranici. Přesto se za jeho vlády politická situace postupně zhoršovala. Poměrně značné území, kterého se Čechové za Boleslavova otce zmocnili, vyžadovalo alespoň elementární formu správy, která kladla přirozeně další nároky na čerpání z energetických i lidských zdrojů státu. Právě to se však onou dobou stalo mimořádně obtížným, neboť veškerá energie pražského dvora byla zřejmě spotřebovávána na udržení velké, ale křehké državy Přemyslovců. Po etablování státního centra polského a také uherského stanuli Čechům tváří v tvář rovnocenní protivníci, kteří neváhali zaútočit na slabá místa českého státního celku.

Navíc nedovedl Boleslav druhý udržovat příznivé vztahy k Říši tak účinně, jak tomu bylo za jeho otce, snad i proto, že císař Ota druhý se věnoval bojům s muslimskými útočníky v jižní Itálii, a Boleslav tak musil jednat s vládci pohraničních území. Pokus o vyvážení vlivu říše spojenectvím s mocným, leč dosud pohanským kmenem Veletů či Luticů, sídlícím na východní hranici říše, dodal sotva Boleslavovi na důvěryhodnosti a projevil se nakonec jako zcela kontraproduktivní.

Více ve čtené ukázce.

Zdroj textu: Předěly staletí – České a světové dějiny v horizontech věků


Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s