Proti novodobému moru

Ukázka z knihy Příběhy české vědy věnovaná Antonínu Holému, kapitola nese název Proti novodobému moru.


DOC. RNDR. ANTONÍN HOLÝ, DRSC., DR.H.C.

Narodil se 1. září 1936 v Praze, jeho otec pracoval jako dělník v ČKD, matka v domácnosti. V 8 letech našel s kamarádem na půdě prastarou knížku z c.k. gymnázia o tzv. přírodozpytu. Byla o chemii a fyzice a měla mědirytinové ilustrace o pokusech. To malého Toníka zaujalo, vybral si chemii a kamarád fyziku. Doma experimentoval, tu a tam si popálil ruce, ale už tehdy mu bylo jasné, že nic jiného než experimentální chemii dělat nechce.

Po maturitě na gymnáziu v Karlíně studoval organickou chemii na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde se tehdy chemie přednášela. Po vojně, v roce 1960, si podal žádost o vědeckou aspiranturu v Ústavu organické chemie a biochemie. Během ní s dr. Arnoldem dělal klasickou organiku a dokonce došli k čemusi, co se zdálo být použitelné k léčení leukémie. V roce 1960 se Dr. Holý oženil. Jeho manželka je inženýrkou potravinářské chemie a mají dvě dcery.

Po obhájení aspirantury zůstal v ústavu u prof. Šorma, začal se věnovat klasické chemii nukleosidů a postupně se dostal k oboru, kterému se dnes říká bioorganická či medicinální chemie. Osm let – od roku 1995 – byl Dr. Holý ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, ve kterém působil po celý život; od roku 2002 byl vedoucím oddělení chemie nukleových kyselin a opět se naplno věnoval vědecké práci.

V roce 1976 na symposiu v Göttingenu potkal Erika De Clercqa mladého lékaře z virologického ústavu Katolické univerzity v belgickém Leuvenu. Tehdy tento mladý lékař – virolog, přišel s návrhem, že by bylo zajímavé zjistit, zda by nové látky z oblasti nukleových kyselin nebyly účinné proti virům. Tehdy se toho vědělo o virech mnohem méně než dnes. Hned jeden z prvních asi pěti vzorků, které Dr. Holý De Clerqovi poslal, byl účinný. Od té doby začal testovat své nové látky proti virům systematicky. Postupně se na tyto výzkumy napojila i biochemická skupina Ústavu organické chemie a biochemie, která začala zkoumat mechanismy účinků těchto látek a v této podobě pokračuje tým v práci dodnes.

Nové léky se rodí řadu let a spolupráce probíhá tak, že v Praze vyvíjí tým Dr. Holého podle určitých představ nové preparáty, jejichž vzorky v množství asi 10 miligramů putují do Belgie, kde se v týmu profesora De Clercqa testují jejich účinky na viry. Podobně se provádějí na vlastním pracovišti v Praze i testy na protinádorové účinky. Vědecká práce předpokládá nezměrnou trpělivost, ale i velkou fantazii. Často se ukáže, že je cesta slepá, musí se vrátit na začátek a vydat zase jiným směrem, jindy se shodou náhod přijde na výjimečný, původně však nepřepokládaný objev.

K nejvýznamnějším úspěchům práce Dr. Holého v aplikované medicinální chemii patří původní antiherpetikum DUVIRAGEL a zejména antivirové preparáty VISTIDE, VIREAD a HEPSERA. Vistide, schválený pro klinické použití v USA v roce 1996, účinně působí na mnoho tak zvaných DNA virů – například na virus pásového oparu, ale také na virus pravých neštovic, používá se i proti virovému zánětu oční sítnice. Hepsera byla schválena v USA na podzim roku 2002 jako lék proti virové žloutence typu B. Hepatitidou B trpí na celém světě zhruba 300 milionů pacientů a každý rok jich milion umírá. Viread, schválený v USA v roce 2001, je v současnosti jedním z nejúčinnějších léků proti AIDS, významně zvyšuje kvalitu života pacientů a stal se nadějí milionů HIV pozitivních pacientů na celém světě. Používání tohoto preparátu je schváleno v mnoha státech světa včetně Evropské unie a před nedávnem i v Japonsku.

V krátké době přišel doc. Holý s dalšími látkami, které se zdají být účinné na široké spektrum virových onemocnění. Jsou nyní ve stadiu virologických testů a pokud dopadnou dobře, bude možná některá z nich podrobena testům klinickým. Jejich patentově právní ochrana je zajištěna.

Doc. Dr. Antonín Holý, DrSc. se déle než 35 let zabýval vývojem látek účinných proti leukémii, rakovině a virovým onemocněním. Je autorem či spoluautorem více než 450 publikací a 60 patentů, několika knih a organizátorem řady mezinárodních konferencí. Vychoval řadu aspirantů a stážistů, přednášel pravidelně na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a na Univerzitě Palackého v Olomouci, na četných zahraničních vědeckých a universitních pracovištích. Na Universitě Palackého se habilitoval na docenta a v roce 2004 tam proběhlo i jeho profesorské řízení.

Za mimořádné výsledky své práce byl doc. Holý zvolen členem Učené společnosti České republiky, byl mu udělen titul „Dr. honoris causa“ na Palackého univerzitě v Olomouci, Descartova cena Evropské unie za vědecký výzkum, Mezinárodní cena laureátky Nobelovy ceny Gertudy Elion za práce v oboru protivirové chemoterapie, čestná medaile National Cancer Institute Tokyo, medaile Akademie věd Ćeské republiky Za zásluhy o vědu a lidstvo, Čestná medaile Ústavu organické chemie a biochemie, Státní cena za chemii a mnoho dalších. Byl členem redakčních rad několika vědeckých časopisů, místopředsedou Vědecké rady Akademie věd a předsedou Grémia pro vědecký titul „doktor věd“.

Doc. Dr. Antonín Holý, DrSc. byl spičkovým odborníkem v oboru chemie složek nukleových kyselin, jehož výsledky práce mají světový význam. Jeho léky pomáhají stovkám milionů lidí na celém světě. Byl mimořádně pracovitým, tvůrčím vědcem, ale i přes úspěchy, kterých dosáhl, také skromným člověkem.


, ,

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s