
Na samém počátku byla fotografie malého a veselého děvčátka. Obrázek se objevil na Twitteru pod profilem Auschwitz Memorial. Malá Huguette Szterck se narodila v Paříži 9. ledna v roce 1934. Dne 24. srpna roku 1942 byla deportována z Drancy do Osvětimi v transportu, ve kterém bylo 1008 Židů. Do koncentračního a vyhlazovacího tábora dorazila 26. srpna. Po selekci byla zavražděna v plynové komoře. Tolik stručná zpráva na Twitteru.
Vydejme se tedy do Drancy. Na blogu Soundlandscapes se píše: “ …mezi lety 1932 až 1936 vznikl na tu dobu nejpokročilejší projekt sociálního bydlení La Cité de la Muette na předměstí Drancy asi 10 km od centra Paříže.“
Česká verze Wikipedie pokračuje: „Drancy je francouzské město v severovýchodní části metropolitní oblasti Paříže v departementu Seine-Saint-Denis, region Île-de-France. Leží 10 kilomerů od centra Paříže. Sousední obce: Bobigny, Le Bourget, Bondy, Le Blanc-Mesnil a La Courneuve. Za 2. světové války zde byl zřízen internační tábor.“

Na archivních stránkách francouzské verze Wiki se mj. píše toto: „Od roku 1941 do roku 1944 se v obci Drancy nacházel internační tábor, kde byly soustřeďovány konvoje před deportací do nacistických vyhlazovacích táborů.“
Odkaz nás vede k heslu „Camp de Drancy“ a zde se mj. dovídáme:
Drancy byl internační a zadržovací tábor vybudovaný za účelem uvěznění Židů, kteří byli později deportováni do vyhlazovacích táborů v období německé vojenské správy okupované Francie během Druhé světové války. Drancy se nachází na severovýchodním předměstí Paříže.
Za období od 22. června 1942 do 31. července 1944 bylo z tohoto tábora deportováno 67 400 francouzských, polských a německých Židů v 64 železničních transportech. Součástí těchto transportů bylo též 6 000 dětí. Pouze 1542 vězňů zůstalo naživu v táboře, když německá správa tábora z Drancy uprchla během postupu spojeneckých sil a když švédský generální konzul Raoul Nordling převzal 17. srpna 1944 kontrolu nad táborem, než jej předal do péče francouzskému Červenému kříži, aby se postaral o přeživší.

Drancy byl pod kontrolou francouzské policie až do roku 1943, kdy správu převzala SS, která za velitele tábora ustanovila nacistického důstojníka Aloise Brunnera (mj. asistenta Adolfa Eichmanna). K poválečnému odsouzení Aloise Brunnera přispěl lovec nacistů Serge Klarsfeld, který se pro svou vytrvalost a urputnost stal terčem nezdařeného bombového útoku v roce 1979.
Velitel tábora Drancy důstojník SS Alois Brunner žil až do roku 1954 v Západním Německu, v roce 1954 byl v nepřítomnosti odsouzen francouzskou justicí k trestu smrti za zločiny proti lidskosti, ten samý rok prchl do Egypta a následně do Sýrie, kde žil až do své smrti v roce 2001. Během života v Sýrii se stal terčem několika dopisních bomb, snahu o jeho vydání k soudu do NDR pak zmařily události roku 1989.
Brunner přežil všechny pokusy o zadržení a předání soudu a až do konce svého života neučinil žádné pokání. Během svého dlouhého pobytu v Sýrii Brunner údajně dostal azyl, velkorysý plat a ochranu od vládnoucí strany Ba’ath výměnou za rady ohledně účinného mučení a vyšetřovacích technik používaných Němci ve Druhé světové válce.
Myslím, že po shlédnutí videa je nyní ten správný čas nechat plynout své myšlenky a zamyslet se též nad stavem dnešního světa a následně se postavit rázně a čelem médiím a politikům, kteří znovu v lidech vyvolávají démony a touhu po pachu krve.
Každý má možnost se rozhodnout zůstat člověkem nebo být jako Alois Brunner. Zvuky Tichého města na webu Soundlandscapes‘ Blog Vám budou dobrou kulisou a průvodcem.
Poznámka: správněji by měl být překlad slov „Cité de la Muette“ Tiché město či Město ticha. Pro mne ale bude, alespoň zatím, Městem němých.
Odkazy:
- La Cité de la Muette – The Silent City (Soundlandscapes‘ Blog) →
- La traque (2008) (IMDb) →
- The Holocaust in France (Yad Vashem: World Holocaust Center, Jerusalem) →
- MEMORIAL AND MUSEUM AUSCHWITZ-BIRKENAU →
- Eichmann’s Best Man Lived and Died in Syria (The Atlantic) →