V britské veřejné debatě se v posledních letech střídaly různé emoce – hněv, frustrace, rozčarování, cynismus. V textu „Despair“, publikovaném 12. června 2026 na blogu Brexit & Brexitism, ale emeritní profesor organizačních studií Chris Grey tvrdí, že současný stav je ještě temnější: nejde už jen o únavu z politického chaosu, nýbrž o stav hraničící se zoufalstvím. Grey svou úvahu nestaví jen na osobním dojmu. Předkládá obraz země, která je podle něj současně politicky zablokovaná, institucionálně oslabená a kulturně vystavená stále agresivnějším formám manipulace a radikalizace.
Tag Archives: manipulační strategie
Mimikama spouští vlastní Klub: sociální síť zaměřenou na digitální gramotnost
Mimikama spustila vlastní uzavřenou komunitu. Klub Mimikama spojuje výměnu informací, ověřování faktů, varování před podvody a digitální osvětu – a to bez algoritmů, reklamy, sledování nebo mechanismů vyvolávajících spory.
Když média „míchají jabka s hruškama“: nenápadná „chyba“, která umí ohnout realitu a zničit demokracii
Říká se, že „míchat jabka s hruškama“ znamená „srovnávat nesrovnatelné“ – dát vedle sebe dvě různé věci tak, jako by byly totéž, a pak z toho vyvozovat závěry. Přesně takhle vznikají v médiích titulky, které znějí přesvědčivě, ale stojí na vadném srovnání: špatná metodika, jiné měřítko, jiný kontext, jiný cíl. A protože média současně umějí ovlivňovat postoje a mínění, i malá metodická chyba může mít velký společenský dopad. To ale není vše. Tato metoda míchání jablek s hruškama se používá také v obsahu média, kdy vedle sebe najdete články solidní a pravdivé doplněné o články dezinformační, manipulující realitu, klamavé i vyložené lži a propagandu.
TrollWall AI pomáhá čistit sociální sítě od nenávisti
Sociální sítě nám slibovaly svobodu slova. To, co nám však poskytly, je spíše prostor, kde uměle zvyšují dosah těm nejhlasitějším hejterům a odkud proto slušní diskutéři raději odcházejí.
Když miliardáři „optimalizují“ stát i naše hlavy: jak technologické elity ohýbají politiku, sociální sítě a veřejné mínění – a jak se bránit
Je snadné uklidnit se představou, že technologičtí miliardáři jsou jen „výrazné osobnosti“, které čas od času vyvolají skandál na sítích. Jenže stále častěji nejde o excentricitu – jde o model moci. Historik Quinn Slobodian to v rozhovoru pro Byline Times popisuje jako „muskismus“: uspořádání, v němž několik technologických impérií koncentruje ekonomickou sílu, buduje závislost státu na své infrastruktuře a zároveň formuje informační prostředí, ve kterém si společnost vytváří názory.
Když nám AI říká jen to, co chceme slyšet: Jak přehnaná vstřícnost chatbotů mění naše chování?
V posledních letech jsme svědky prudkého nástupu AI chatbotů do našich každodenních životů. Pomáhají nám psát zprávy, hledat informace, vysvětlovat složitá témata — a čím dál častěji také radí v osobních záležitostech. Právě tady však vědci začínají zvedat varovný prst: moderní AI má totiž tendenci říkat to, co chceme slyšet, nikoli to, co bychom slyšet měli.
Tento fenomén má své jméno — AI sykofance, tedy „podlézání“. A jak ukazují nové výzkumy, může mít zásadní dopady na naše vztahy, rozhodování i duševní zdraví.
Velký rozpad platformy X: Jak Muskova transformace změnila svět sociálních sítí
Sociální síť X (dříve Twitter) prošla v posledních letech tak dramatickou proměnou, že pro mnohé uživatele, značky i vědecké instituce už nepředstavuje domov digitálních komunit, jakým bývala. Od nákupu platformy Elonem Muskem v roce 2022 se změnila téměř každá její klíčová vlastnost – způsob moderace, algoritmus doporučování, ekonomický model i samotná struktura komunity. Tyto změny postupně spustily lavinu: odchod inzerentů, přesun vědců na alternativní platformy, ztrátu důvěry institucí, a nakonec výrazný pokles uživatelské základny.
Níže se podíváme na to, jak k tomu došlo, z jakých důvodů a co to vypovídá o budoucnosti sociálních sítí.
Jak emoce vypínají kritické myšlení – a proč je to ideální půda pro dezinformace
Emoce jsou základním stavebním kamenem lidské zkušenosti. Ale v digitálním prostředí, které je postaveno na maximalizaci pozornosti, se z emocí stává nástroj manipulace. Silné emoce oslabují kritické myšlení, a když se spojí s algoritmy sociálních sítí, vytvářejí ideální prostředí pro šíření dezinformací a vznik informačních bublin.
Dobrá zpráva je, že existují účinné způsoby, jak se bránit. Stačí trénovat jednoduché návyky: zpomalit, ověřovat, rozpoznávat manipulaci a cíleně pracovat s vlastním informačním prostředím.
Digitální svět nezměníme ze dne na den. Ale můžeme změnit způsob, jak v něm myslíme.
Nebezpečné psychologické hry na Facebooku v podobě emocionálně laděného obsahu produkováného „content farms“
Nový výzkum publikovaný v Computers in Human Behavior ukazuje, že AI‑generované obrázky na Facebooku mají silnou schopnost manipulovat emocemi uživatelů a využívat kognitivní zkratky, které snižují naši kritičnost při prohlížení obsahu. Studie zjistila, že nejúspěšnější jsou obrázky s nostalgickými venkovskými motivy, zanedbanými dětmi, nebo jinými vizuálně dojemnými tématy – tedy takové, které vyvolávají silné emoce a „vypínají“ racionální vyhodnocování obsahu sdělení.
Nástroj na odhalování deepfakes vyvinutý kanadskými výzkumníky
DeepfakesTracker.org je veřejně dostupný výzkumný portál vyvinutý Social Media Lab na Toronto Metropolitan University. Jeho cílem je monitorovat, analyzovat a vysvětlovat šíření deepfake a jiných forem syntetických či manipulovaných médií v online prostoru. Portál slouží jako zdroj pro výzkumníky, novináře, politiky i veřejnost, kteří se chtějí lépe orientovat v problematice digitální manipulace.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 