Příběh politického vězně Jaroslava Jindry z cyklu ZAPOMENUTÉ PORTRÉTY.
Historie má různé podoby. O té „velké“ se zpravidla píše v učebnicích. Ta „malá“ je tvořena příběhy jednotlivců. Nemusí se jednat o významné historické osobnosti. I příběhy méně známých lidí dokáží výstižně reflektovat dějinné události.
Na jaře roku 1968 posluchač filmové režie pražské FAMU Vlastimil Venclík natočil na magnetofonový pásek sadu rozhovorů s někdejšími politickými vězni komunistického režimu, které chtěl využít při tvorbě filmu Národ sobě. Koncepce filmu se však změnila a nahrávky zůstaly nevyužity. Materiálu se po více než čtyřiceti letech ujal redaktor Petr Slinták, který po digitalizaci magnetických záznamů připravil sérii vzpomínek vybraných politických vězňů.
Radovan Procházka se narodil 11. května roku 1927 v rodině velitele Hradní stráže T. G. Masaryka, ruského legionáře, podplukovníka Vladimíra Procházky. Od dětství miloval vážnou hudbu, chtěl se stát operním zpěvákem. Za války se zapojil do odboje, po osvobození a otcově tragické smrti nastoupil z úcty k jeho památce na vojenskou akademii.
Pohádkové vyprávění o podzimních prázdninách, malém klukovi, který už není přece vůbec malý, umluveném trpaslíkovi a ztraceném kotlíku, malé i velké čtenáře zavede do dob již dávno minulých v dobrodružství, které překročí nejen celé věky, ale donutí dospělé zjistit, že být „jen“ dospělý je přece jen trochu nuda. Poutavý příběh doprovázený nádhernými ilustracemi zkrátí nejeden dlouhý večer. Odkazy na skutečné postavy dějin mohou navíc podnítit zvědavost nejen u dětí. Za mě výborné čtení s přidanou hodnotou.
Zdeněk Peška se narodil 9. května 1900 v Praze a vysokoškolská studia absolvoval na právnické fakultě Karlovy univerzity. Následující pobyty ve Francii v letech 1924-25 a v Americe dále prohloubily jeho vzdělání. V poměrně mladém věku byl Zdeněk Peška jmenován profesorem univerzity v Bratislavě a děkanem právnické fakulty, kde mohl působit až do roku 1938.
Odpočinkový příběh o třech mladých děvčatech, která se perou s tím, co jim osud nadělil a při tom musí zvládnout náročné studium v nemocnici. Nejedná se o román s historickou výpravou, ale o milé čtení spíše pro dámy.
Záznam diskusního setkání o nejnovějších inovacích v Praze. Diskuse proběhla 23. 11. 2021 v Kampusu Hybernská v budově A ve 3. patře.
Innovation Heroes jsou setkání na pomezí světů univerzit, technologií, vynalézavosti a byznysu. Zveme zástupce organizací, které jsou světovou inovační špičkou ve svém oboru a společně odhalujeme, jak se rodí nápady, co určují budoucnost. Budoucnost vzdělávání, zdraví, pohybu, průmyslu, měst a života vůbec.
Osmdesátkový thriller plný tabákového kouře, usměvavých servírek z bistra a dialogů nad sklenkou whiskey ukazuje Ameriku tak, jak na ni z nahnědlých porevolučních seriálů vzpomínáme všichni rádi. Některé pasáže proto mohou dnes již vyvolat pobavený úsměv, což ovšem knize nijak neubírá na spádu a dramatičnosti. Akční jízdu však v úvodním dílu trilogie nečekejte. Spíše duševní souboje dedukcí. I tak je škoda tuto knihu úplně minout, je to příjemný příklad oné „starší školy“ spisovatelů, kteří jsou na přebalu vyfocení v armádní kšiltovce a letecké bundě podšité beránkem.
Kniha Mozek nad mozkem autora Vladimíra Beneše nejstaršího je pozoruhodným souborem vzpomínek jednoho z průkopníků moderní neurochirurgie u nás. Autor nás provede svým dětstvím, seznámí s rodinou a pak se již vrhne na profesní vzpomínky. Nevyhýbá se ani politickým tématům a netají svůj vztah ke komunistické straně. Mluví otevřeně, jako ostatně v každé kapitole.
Vážení přátelé, ano autora Ladislava Pecháčka jsou skutečně nadčasovou záležitostí. Vyprávění ústřední postavy, Bohumila Fischera, se otáčí kolem jeho působení jako ekonomického náměstka v podniku zabývající se sanitární keramikou. Bohumil prochází v podniku jednotlivými fázemi kariérního postupu, o který nestojí a v soukromí je zodpovědným otcem, manželem i synem rodičů umístěných v moderním domově důchodců.