Nakažlivá zábava

Situační horor z prostředí trajektu, aneb kterak se může z pařby na hladině Baltského moře stát velmi nakažlivá zábava… Ze začátku je problém se v množství postav vyznat, ale některé se opakují a jiné zase vlivem děje na palubě ubývají, proto od poloviny knihy už není problém se v ustálené partě orientovat. Není to nejlepší kniha v žánru hororu, ale pokud už jste na trajektu pluli a odpadne Vám tak nutnost složitě si představovat prostředí i atmosféru knihy, čeká Vás zajímavá jízda po ledových vlnách se zubatými potvorami v zádech. A pokud jste nepluli a máte bujnou fantazii, poletíte raději letadlem… Zajímavá četba, pokud příliš nečekáte a Vaším cílem je jen odreagovaní mimo červenou knihovnu.

Další

21. srpen 1968 očima rozhlasáků

Vzpomínky na události 21. srpna 1968 třicet let poté v rozhovoru s rozhlasovými moderátory Československého rozhlasu, kteří byli ve chvíli invaze vojsk Varšavské smlouvy u vysílacích mikrofonů. Hosty pořadu byli Věra Šťovíčková, Vladimír Fišer a Ján Midžiak. Pořadem provází Miroslav Neoveský. Poděkování archivu Slovenské redakce RFE/RL.

Další

Tož povidajte, co chlopi?

Vyprávění z duše obyčejných žen, žen, které byly vždy tak trochu za svými manžely, horníky. Byť míra emancipace léty vzrostla, vždy měly toho svého horníka, který byl v kraji tak trochu „jiný“, důležitý. A všechny pojí stejná bolest, bolest náhlé ztráty a nespravedlnosti. Proč zrovna ten můj? Osud hornických vdov, kterým černý osud vyrval muže a nechal je samotné s dětmi, jejich každodenní boj s údělem, jaký si nevybraly, je podán lidsky, jakoby čtenář seděl v kolonii v malé kuchyňce, před sebou turka v hořčičáku na gumovém ubruse a poslouchal příval vět, které se dotýkají a vtahují. Výjimečné dílo a doufám, že není poslední. Podobných osudů je bohužel opravdu mnoho, každý jiný, všechny těžké. Zaslouží si být vyslyšeny.

Další

Plácnout dlaní do vody

Je pro mě hodně těžké nemluvit o této knize jen v superlativech, protože autorka píše o „mém“ kraji a píše o něm tak nádherně a citlivě, že to ponechá jisté dojetí a sníží možnosti objektivního hodnocení. I tak se vynasnažím. Příběh je vyprávěn z pohledu třetí osoby a sleduje rodiny horníků a jejich osud, který byl původně pevně spjat s šachtami, ale po událostech roku 1894 se změnilo mnohé. Jednotlivé části knihy jsou uvedeny jménem postavy, jejíž cestu chvíli čtenář spolu s ní půjde a je rozdělena po letech. I tak se však autorka striktně nedrží jen jednoho osudu a nebojí se zamíchat kartami ve stínu reálných událostí a doposud existujících míst. Příběh zmizelého města, po kterém lze dnes nalézt pouze onen Šikmý kostel, přibližuje česko-polské pohraničí s přilehlým okolím a ukazuje, jak těžká byla hornická obživa a nestálý život pod věžemi. Pokud to tu znáte, je to pro vás ohromné plus, pokud však ne, vůbec to nevadí. Šikmý kostel je báječnou možností seznámit se „severem“ a přitom se necítit o nic ochuzen.

Další

Nepodarené písmenka

Pohádka z česko-slovenského projektu pohádek pro nejmenší autorky Joži Toucové-Mettlerové.

Joža Toucová-Mettlerová byla prvorepubliková spisovatelka, psala knihy pro děti a mládež a byla učitelkou v Dašicíc. Zemřela 20. prosince roku 1960.

Další

Nepodařená písmenka

Pohádka z česko-slovenského projektu pohádek pro nejmenší autorky Joži Toucové-Mettlerové.

Joža Toucová-Mettlerová byla prvorepubliková spisovatelka, psala knihy pro děti a mládež a byla učitelkou v Dašicíc. Zemřela 20. prosince roku 1960.

Další

17. listopad 1989 na Slovensku

Pásmo Štefana Hríba k výročí Něžné revoluce na Slovensku. Pořad z archivu Slovenské redakce Radio Free Europe.

Další

Kulihrášek

Pohádka z česko-slovenského projektu pohádek pro nejmenší autorky Joži Toucové-Mettlerové.

Joža Toucová-Mettlerová byla prvorepubliková spisovatelka, psala knihy pro děti a mládež a byla učitelkou v Dašicíc. Zemřela 20. prosince roku 1960.

Další

Janko Hraško

Pohádka z česko-slovenského projektu pohádek pro nejmenší autorky Joži Toucové-Mettlerové.

Joža Toucová-Mettlerová byla prvorepubliková spisovatelka, psala knihy pro děti a mládež a byla učitelkou v Dašicíc. Zemřela 20. prosince roku 1960.

Další

Čierna nad Tisou 1968

Peter Peteraj: Jednání československé a sovětské delegace v Čierne nad Tisou, archiv Slovenské redakce Radio Free Europe.

29. července 1968 se východoslovenská ves Čierna nad Tisou stala středem pozornosti socialistického světa. Do obce, známé jen kvůli nádraží postavenému za účelem překládání nákladu ze širokorozchodné sovětské železnice na československou síť, přijela sovětská delegace v čele s vůdcem Leonidem Iljičem Brežněvem.

Další