Jak vznikají nové varianty koronaviru, když nejsou vystaveny tlaku našeho imunitního systému? Tuto otázku si položili vědci z laboratoře amerického National Institute of Allergy and Infectious Diseases a provedli zajímavý experiment, který odhaluje, jak se SARS-CoV-2 mění i bez působení vakcín, imunity nebo léků. Je možné, že virus získává mutace i bez toho, aby čelil imunitní obraně? A jaké změny se přitom objevují?
Category Archives: Výzkum
Proč mají lidé protilátky proti arašídům, i když nejsou alergičtí? Vědci odhalili genetický klíč
Zdraví lidé běžně vytvářejí protilátky typu IgG proti potravinám, které konzumují – například proti arašídům. Až dosud ale nebylo jasné, proč k tomu dochází. Nový výzkum týmu z Massachusetts General Hospital a Harvard Medical School nyní přináší překvapivé odpovědi: náš imunitní systém má geneticky danou schopnost tyto protilátky vytvářet, a to u většiny lidí, bez ohledu na to, zda se u nich rozvine alergie.
CEDMO Trends: Česká společnost v době změn(24. vlna)
V aktuální vlně výzkumu opět většina respondentů uvádí, že dezinformacím v médiích vystaveni nebyli. Oproti předchozím šetřením se však výsledky liší, například se po delší době zvýšil podíl těch, kteří hodnotí šíření nepravdivých či manipulativních informací po internetu jako problematické. Přetrvává tak zjištění, že šíření dezinformací považuje za problém většina populace, zejména pak mladší lidé. Podpora regulace médií šířících nepravdivé informace dosáhla rekordní výše.
Riziko horkých vln se zvyšuje; nový monitorovací a předpovědní web
Kvůli rostoucímu riziku horkých vln připravili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Za horkou vlnu lze označit více dnů trvající počasí s velmi vysokými teplotami, které se negativně podepisují na lidském zdraví.
Koření a léky: Nečekané interakce, které mohou být rizikem
Činí naše jídlo chutnější a zajímavější, ale mohou se stát zdrojem komplikací. I zcela běžné druhy koření totiž mohou ovlivnit účinnost některých léčiv. Znalosti o možných interakcích třeba mezi skořicí či zázvorem a farmaky jsou však omezené, ačkoliv mohou mít vliv na výsledky léčby. Informuje o tom magazín The Conversation.
Očkování proti covidu v raném těhotenství nezvyšuje riziko vrozených vad, ukazuje rozsáhlá studie
Zvyšuje mRNA vakcína proti covidu riziko vrozených vad, když je podána na začátku těhotenství? Tato otázka dlouho znepokojovala mnoho žen i lékařů. Nejnovější německá studie přináší uklidňující odpověď: žádný statisticky významný nárůst rizika se neprokázal.
Opravdu covid pro děti nepředstavuje riziko? Výzkum ukazuje možné srdeční dopady
Výzkum vědců z Harvardské univerzity a australské Murdoch University ukazuje, že děti nakažené virem SARS-CoV-2 mohou čelit zvýšenému riziku srdečně-cévních onemocnění, což naznačují změny v metabolismu krevní plazmy.
Myší buňky pomáhají vědcům porozumět autismu
Autismus je složitá porucha, o které víme, že souvisí s genetikou – ale proč přesně vzniká, zatím vědci nedokážou zodpovědět. Vědecký tým z japonské Kobe University teď udělal důležitý krok: vytvořil unikátní banku kmenových buněk s genetickými změnami, které jsou s autismem nejčastěji spojovány.
Vylepšené bakterie mohou transportovat léčiva a vakcíny
Výzkumný tým University of Cincinnati předvedl, že je možné upravit bakterie, které lze užívat orálně, aby doručily do těla pacienta antivirové léky a vakcíny. Výsledky výzkumu, který vedl Nalinikanth Kotagiri, uveřejnil časopis Gut Microbes.
Nedávná epidemie záškrtu v západní Evropě byla způsobena migračními trasami, nikoli zeměmi původu
Studie zveřejněná v časopise New England Journal of Medicine odhalila, že největší epidemie záškrtu v západní Evropě za posledních 70 let, která vypukla v roce 2022 mezi migranty a v roce 2023 se rozšířila na další ohrožené skupiny obyvatel v několika evropských zemích, je výsledkem kontaminace během migrační cesty nebo v cílových evropských zemích, nikoli v zemích původu.