Na sociálních sítích, ale i v řetězových e-mailech se šíří příspěvek, který popisuje údajně tajný podpis dohody se Světovou zdravotnickou organizací. WHO má mít podle tohoto příspěvku nové pravomoce – vyhlašovat pandemii, zavádět kdekoliv na světě povinná očkování či covid-pasy.
Category Archives: Věda
Nejrozsáhlejší případová studie u sportovců, kteří zemřeli mladí, prokázala chronickou traumatickou encefalopatii
Nová studie Centra pro chronickou traumatickou encefalopatii (CTE) Bostonské univerzity zjistila, že ze vzorku 152 mladých sportovců vystavených opakovaným nárazům hlavou (RHI), kteří byli v době smrti mladší 30 let, mělo 41,4 % (63) neuropatologické známky CTE, degenerativního onemocnění mozku způsobeného RHI.
Teplo z kosterního svalu může chránit nejen proti chladu ale i proti obezitě
Tvorba tepla (termogeneze) je nezbytná pro udržování stálé tělesné teploty, a je významnou složkou energetického výdeje. K dobře popsaným mechanismům, které se podílejí na tvorbě tepla, patří svalový třes nebo netřesová termogeneze v hnědé tukové tkáni. Termogeneze v hnědém tuku, která je závislá na přítomnosti mitochondriálního proteinu UCP1 (odpřahující protein 1), je středem zájmu pro její možné využití k léčbě obezity. Další mechanismy netřesové termogeneze a jejich význam jsou relativně málo probádány.
Kniha podle filmu aneb tenký led pohledu na legendu sci-fi
Vesmírná Odyssea je pojmem už po desetiletí a odkazy na ni stále žijí a jsou přítomny kolem nás, byť mnoho z nás si to ani neuvědomuje.
Kniha, která vznikla až po filmu, je odkazem na nesmírnou fascinaci technickým pokrokem a hledění s nadějí do budoucna, dnes by však už neměla šanci uspět. Je důležité respektovat, že kniha byla napsaná pro jinou dobu, celkovou atmosféru společnosti a pro pevnou víru, že stačí jen málo a jako lidstvo budeme mnohem dále. Ideje se vytratily a zůstal jen suchý příběh o až příliš dokonalých vědcích, kteří jsou na své misi za poznáním daleko větším, než jaké lze omezenou lidskou myslí vůbec chápat. Nicméně i tak soudím, že není od věci se s příběhem seznámit a pochopit tak zákonitosti, které jsou spjaty s tímto žánrem a minimálně pochopíte více fórů a narážek v parodických seriálech.
Návrat vlka do přírody na příkladu Yellowstonského národního parku
V roce 1995 bylo v Yellowstonském národním parku vypuštěno 14 vlků.
Nikdo nečekal, jaký zázrak vlci přinesou. Začalo to tím, že vlci lovili jeleny, což sice vedlo k rychlému poklesu populace jelenů, ale přítomnost vlků také způsobila, že se jeleni začali vyhýbat těm částem parku, kde byli snadnou kořistí a díky nepřítomnosti jelenů se tyto části začaly obnovovat. Začaly vzkvétat lesy osik a vrb.
Tehdy se začaly dít i další zajímavé věci. Se stromy a keři přibývalo bobulí a brouků. Jakmile se tak stalo, začaly se sem stěhovat různé druhy ptáků.
Příroda si se škodlivým přízemním ozonem poradí i za extrémního sucha
Stromy pohlcují a účinně odstraňují přízemní ozon z ovzduší, čímž zlepšují jeho kvalitu, nicméně za suchých podmínek ho přijímají méně. Výzkum vědců z CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR ale ukázal, že i v období extrémního sucha v roce 2018 se množství odstraněného ozonu nezvýšilo a zlikvidovaly ho jiné procesy. Experti to považují za dobrou zprávu.
Novinky z vědy, techniky a boje s dezinformacemi
Výběr zpráv a článků z českých a zahraničních zdrojů
Aktualizováno 2023_09_02 23:30
Domácí a zahraniční média:
La Grotte Chauvet (pravěká Chauvetova jeskyně)
Navečer 18. prosince 1994, poprvé po dvaceti tisíciletích vstoupil člověk do jedné z nejskvěleji vyzdobených jeskyní světa, – do jeskyně Chauvet. Byla objevena v soutěsce řeky Ardéche (fr. Les Gorges de l´Ardéche). V náhorní plošině Dolního Vivaré (fr. Bas Vivarais) vyhloubily vody řeky Ardéche, v délce více nežli třiceti kilometrů, kaňon o hloubce sto až dvě stovky metrů. Vstup do jeskyně Chauvet se nalézá v blízkosti pozoruhodného, přírodou vytvořeného, skalního oblouku, přemosťujícího vody Ardéche – proslulého Pont d´Arc (pozn. překl.: tento přírodní útvar vznikl pravděpodobně zřícením stropu velké jeskyně, podobně jako podstatně menší tzv. Čertův most na stráni Suchého žlebu v Moravském krasu, zajímavé je, že i zde, v pár set metrů vzdálené Kateřinské jeskyni, byla objevena šachta s množstvím kosterních pozůstatků jeskynních medvědů z období paleolitu).
Jitka Klimešová: Co letos stálo za přečtení?
Loni jsem si na tomto místě dala závazek sledovat více produkci přírodovědeckých knih vydaných v Česku. Toto předsevzetí mě stálo dost místa v knihovně, ale zato jsem mohla zodpovědně přispět do ankety Živy o nejpozoruhodnější přírodovědnou knihu (zde).
Samozřejmě mě potěšilo, že někteří účastníci ankety zmínili moje dílko. Dále mě potěšilo, že jsem se trefila do převládajícího názoru, že za přečtení stojí knihy Pralesy a jezera mladších prvohor. Když uhlí bylo ještě zelené (autoři: S. Opluštil, J. Zajíc, J. Svoboda, Academia) a Planeta Praha. Průvodce nečekaně pestrou přírodou města (J. A. Šturma, O. Sedláček, P. Šípek, D. Storch, Jakost 2022). Obě knihy jsou zajímavé i jako nakladatelské počiny. Ta první je nádherná obrazová publikace, která bude zdobit v knihovně ještě desítky let a pořád bude stát za to v ní listovat. Ta druhá je skromná, brožovaná, vesele napsaná i ilustrovaná a počítá s tím, že ji vyčtete z podoby. Než se tak ovšem stane, očekávám, že vyjde nové doplněné vydání, protože fenomén, který popisuje je měnlivý a bude potřebovat aktualizaci.
Dostávají se do mateřského mléka nadýmavé látky? A co alkohol a kofein?
Na dotaz odpovídá Ing. Mgr. Eliška Koňaříková, Dr. rer. nat. z projektu Zeptej se vědce. Autorka má doktorát z molekulární biologie, inženýra z managementu a obří nadšení pro sdílení vědeckých poznatků. Angažuje se v hodnocení vědy a v iniciativě Czexpats In Science. Ve svém výzkumu se věnuje produkci energie v buňkách. A doma má dvě malé děti.
