Viděli jste někdy na obloze hejno špačků, jak se vlní jako obří živoucí mrak? Nebo husy letící v dokonalé formaci písmena „V“? Jak to, že se ptáci pohybují v hejnu tak hladce, aniž by do sebe vráželi? A napadlo vás někdy, že podobný fenomén existuje nejen na nebi, ale třeba také v online světě? I zde uživatelé internetu, třeba nevědomky, vytvářejí hejna, v nichž dochází k vzájemné koordinaci a souladu.
Category Archives: Věda
Češi se podle nejnovějšího výzkumu o své stravování více zajímají. Nejvíc se vyhýbají cukru, palmovému oleji a tučným jídlům
Češi se o to, co jedí, opravdu zajímají. Podle průzkumu Sociologického ústavu AV ČR „Potraviny 2025“ považuje stravování za důležité 92 % respondentů – a dvě pětiny berou výživu velmi vážně. Studie přináší podrobné informace o tom, jak lidé přistupují k potravinám, zda některé omezují a co je k tomu vede.
Keltské sídliště, které nemá obdoby. Archeologové slaví unikátní nález v trase budoucí dálnice D35
Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili zcela výjimečné sídliště z doby laténské, která bývá tradičně spojována s Kelty. Lokalita nemá svým rozsahem a charakterem v Čechách obdoby.
Neandrtálci si uměli obohatit jídelníček tukem. Vařili kosti už před 125 000 lety
Nové archeologické nálezy z Německa ukazují, že neandrtálci byli v kuchyni daleko vynalézavější, než jsme si mysleli. Před více než 125 000 lety dokázali z kostí zvířat získávat tuk – důležitý zdroj energie, bez kterého by jen s masem v zimních měsících nevystačili.
Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy – ale ne všude stejně
Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou např. lesy, louky či pole, však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec.
Chybějící dobré bakterie ve střevech kojenců mohou stát za nárůstem alergií a astmatu
Až čtvrtina kojenců má ve střevech příliš málo prospěšných bakterií, které jsou zásadní pro správné nastavení imunitního systému. Nová studie ukazuje, že právě tento nedostatek může zvyšovat riziko vzniku alergií, astmatu nebo ekzému už během prvních dvou let života.
Geneticky vylepšené kvasinky těží cenné suroviny z moči
Vědci Lawrence Berkeley National Laboratory (Berkeley Lab), UC Irvine a University of Illinois Urbana-Champaign (UIUC) použili biologii a s její pomocí zařídili přeměnu lidské moči na hodnotné suroviny.
Vítr v roli uklízeče aneb Jak vyfoukat špínu z našich měst
Umí odvát smog, toxické látky z fabrik či elektráren i jedovaté plyny šířené teroristy. Od zplodin všeho druhu dokáže vzduch „očistit“ jen vítr. Jak rychle a účinně to zvládá, zkoumají vědci z Ústavu termomechaniky AV ČR v aerodynamickém vzduchovém tunelu v Novém Kníně. Vkládají do něj modely měst či krajiny a pozorují, jak se v nich turbulentní proudění chová. Už takhle prověřili „Staromák“, kovohutě na Příbramsku nebo třeba kravín. O větrných experimentech píšeme v hlavním tématu aktuálního A / Magazínu.
Zdravotní poradna: Očkování proti klíšťové encefalitidě
Odpovídá: MUDr. Jan Dvořák, Lékař Center Očkování a cestovní medicíny Avenier
Octomilka ve službách vědy: Malý hmyz s velkým vlivem
Je to zase tady! Sezóna malých mušek, které sedají na přezrálé ovoce nebo padají do vína. Octomilky, kterým se přezdívá ovocné, banánové nebo vinné mušky, jsou sice otravné, ale také velmi užitečné. Slouží jako oblíbený modelový organismus v řadě biologických výzkumů. Co jsme se díky nim dozvěděli?
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 