Debaty o interrupcích, antikoncepci nebo „tradiční rodině“ často vypadají jako střet ideologií, emocí a osobních zkušeností. Jenže nová studie publikovaná v prestižním časopise Journal for the Scientific Study of Religion naznačuje, že pod povrchem těchto sporů leží ještě hlubší vrstva: konkrétní náboženské přesvědčení o tom, jak má vypadat vztah mezi mužem a ženou
Category Archives: Věda
Konspirační teoretici v souvislosti s epidemií eboly znovu vytahují útoky na „velké farmaceutické firmy“
Tyto zprávy se zaměřovaly na firmy a organizace vyvíjející vakcíny proti této smrtelné nemoci
Organizace Open Measures zjistila, že uživatelé alternativních platforem minulý měsíc šířili konspirační teorie útočící na řadu farmaceutických společností zabývajících se vývojem vakcín, a to poté, co se objevily zprávy o tom, že světové zdravotnické orgány reagují na smrtící epidemii viru ebola v Demokratické republice Kongo. S pomocí nového výzkumného asistenta identifikovali výzkumníci Open Measures škodlivé narativy zaměřené na několik společností.
Hrdinství ukrajinských ochránců přírody: Zubři v ohrožení
Článek na webu bioGraphic s názvem „Záchrana zubrů, zatímco padají bomby“ popisuje úsilí ukrajinských ochránců přírody o záchranu evropských zubrů během války na Ukrajině. Od února 2026 se tým snaží přesunout zubřího samce, který byl chycen do pasti v lesním oblasti blízko města Chmilnytske, do národního parku Zalissia, který je asi 300 kilometrů daleko.
Jak repelent DEET přitahuje komáry?
Nová francouzská studie odhalila, že komáři se naučí spojovat DEET, hlavní složku repelentů proti komárům, s potravní odměnou. Vůně, která je za normálních okolností odpuzující, se stává přitažlivou, což dokazuje schopnost učení těchto hmyzích přenašečů nemocí.
Šakali expandují Evropou. Pomáhá jim člověk, zastavit je mohou vlci
Šakal obecný (Canis aureus) patří mezi nejrychleji expandující savce současné Evropy. Ještě v 19. století a velkou část století dvacátého byl jeho výskyt omezen především na Balkán a oblasti kolem Černého moře. Od osmdesátých let minulého století se však začal rychle šířit směrem do střední, západní i severní Evropy. Dnes se objevuje například v Německu, Rakousku, Polsku, Pobaltí, Skandinávii nebo Francii. V České republice byl první doložený výskyt šakala zaznamenán v roce 1998 na jižní Moravě, první rozmnožování pak v roce 2017.
Tomáš Koblížek: Extremisté se nás snaží děsit. Věda jim to může zkomplikovat
Filosof Tomáš Koblížek se věnuje výzkumu nenávistných projevů, dezinformací a svobody slova. V rozhovoru ukazuje, jak extremisté zneužívají jazyk vědy i proč jsou dnes projevy založené na strachu často účinnější než otevřená nenávist. Vypráví o své knize, zájmu médií i o tom, jak vnímá důležitost komunikace vědy.
K čemu je dobrý vitamín D? V jakém množství ho suplementovat? A jaký vliv má v tom všem sluneční záření?
V 84. epizodě do podcastu MEDICÍNA SRDCEM zavítal přednosta Ústavu farmakologie a toxikologie na LFP prof. PharmDr. Radek Kučera, Ph.D.
Jak se rostlinám podařilo přežít asteroid, který zabil dinosaury?
Když před 66 miliony let na Zemi dopadl asteroid o velikosti Mount Everestu, vyhubil všechny nelétající dinosaury a zhruba třetinu života na planetě. Mnoho rostlin však zkázu přežilo. V nové studii časopisu Cell vědci z Vlámského institutu pro biotechnologii a Gentské univerzity odhalují, že náhodné duplikace genomů mohly mnoha kvetoucím rostlinám pomoci přežít i ty nejextrémnější environmentální otřesy v historii Země. Tato strategie by mohla pomoci rostlinám přizpůsobit se rychlým klimatickým změnám, které se odehrávají dnes.
Mezinárodní patent, který přináší nové možnosti boje s hepatitidou B
Významného milníku v biomedicínském výzkumu bylo dosaženo udělením evropského patentu Evropským patentovým úřadem (EPO) v rámci evropské patentové přihlášky č. 22826050.1 na inovativní využití ginsenosidů při léčbě a prevenci chronické infekce virem hepatitidy B (HBV). Patent, jehož vlastníky jsou Výzkumný ústav veterinárního lékařství, a Mendelova univerzita v Brně, chrání jak samostatné použití ginsenosidů, tak jejich kombinaci se stávajícími antivirotiky ze skupiny nukleosidových a nukleotidových analogů.
Klíšťata umí víc, než jsme si mysleli: vědci popsali mechanismus důležitý pro jejich vývoj
Vědecký tým z Katedry chemie PřF JU učinil překvapivý objev v biologii klíšťat. Nová studie ukazuje, že klíště obecné (Ixodes ricinus) je schopno samo vytvářet kyselinu sialovou – molekulu, která je dosud spojována především s buňkami obratlovců včetně člověka. Objev zásadně mění dosavadní pohled na biochemii těchto významných přenašečů infekčních onemocnění.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 