Dvě nové studie ukazují dopad respiračního syncyciálního viru (RSV) v různých skupinách populace. První studie ukazuje, že děti s chronickými zdravotními problémy postihujícími více orgánových systémů mají nejvyšší míru hospitalizací kvůli RSV. Druhá studie pak zjistila, že více než 8 z 10 dospělých bylo s RSV již vystaveno.
Category Archives: Věda
Keramika, která svítí
Spojit minimálně pět prvků do jediné krystalické struktury a vytvořit z nich průhledný keramický materiál, který efektivněji vede světelné paprsky – to je cíl výzkumu, za který získala Tereza Havlíková z CEITEC VUT prestižní ocenění Brno PhD Talent. Její práce otevírá dveře k efektivnějším laserům, scintilátorům i LED technologiím.
Dánská studie: Vakcíny s hliníkem nejsou spojeny s autismem ani jinými nemocemi
Velká dánská studie zahrnující více než 1,2 milionu dětí ukázala, že očkování vakcínami obsahujícími hliníková adjuvans není spojeno s vyšším rizikem autismu, alergií ani autoimunitních onemocnění. Výsledky tak ukazují, že dětské vakcíny s hliníkem jsou bezpečné.
Humanizované myši jako nástroj pro studium mechanismů stárnutí a rakoviny
Myši hrají klíčovou roli v biomedicínském výzkumu již dlouhou dobu. Díky poměrně vysoké genetické a fyziologické podobnosti s člověkem jsou nejčastěji používaným savčím modelem pro studium lidských onemocnění. Umožňují zkoumat funkce genů, mechanismy vzniku nemocí i účinnost nových léčebných přístupů. Jejich využití však má i svá omezení. Mnohé myší modely nedokážou věrně napodobit průběh lidských chorob, což komplikuje přenos poznatků z laboratoře do klinické praxe. I proto vznikají tzv. humanizované modely myší, jejichž genetická výbava se více blíží té lidské a jejichž testování přináší spolehlivější data, zejména v oblasti stárnutí či onkologie.
Švýcarský genom viru chřipky z roku 1918 rekonstruován
Téměř 106 let po vypuknutí pandemie španělské chřipky se vědcům podařilo získat kompletní genetickou informaci viru z první vlny nákazy. Analýza ukázala, že virus už v létě 1918 nesl změny, které mu pomáhaly lépe infikovat člověka – tedy ještě dříve, než pandemie dosáhla svého ničivého vrcholu na podzim.
Střevní mikrobiom mohl ovlivnit i růst mozku předků člověka
Mozková tkáň patří k energeticky nejnákladnějším v těle, savci s větším mozkem proto potřebují více energie než jiní o téže hmotnosti. Které biologické změny přesně umožnily lidským předkům uspokojit velmi vysoké energetické potřeby při vývoji většího mozku? Studie Northwestern University (Evanston, Illinois) poukazuje na možnou roli střevních mikrobů.
Vědci objevili nový protein u červů, jeho lidská obdoba souvisí s poruchami vývoje
Odborníci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity objevili protein, který pomáhá zajistit správné rozdělení genetické informace při tvorbě pohlavních buněk. U červů a myší ovlivňuje plodnost, u lidí je jeho obdoba dávána do souvislosti s vývojovými vadami.
Masivní přemnožení invazního sumce v jižním Španělsku
Katastrofální přemnožení invazního sumce velkého v nádrži Iznájar v jižním Španělsku potvrdili vědci z Biologického centra AV ČR. Během průzkumu jezera minulý týden ulovili 29 jedinců o celkové hmotnosti přes 800 kilogramů. Podle odborníků zatím nebyla taková populační biomasa zaznamenána nikde jinde na Pyrenejském poloostrově. Největší odlovení sumci měřili přes dva metry a vážili téměř 80 kilogramů.
Jak evropská jezera čelí klimatické změně?
Na zdroji vody záleží. Jezera napájená převážně podzemní vodou odolávají suchu a extrémním teplotám lépe než ta, která závisejí pouze na srážkách. Ukázal to výzkum vědců z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří mezi lety 2022 a 2024 analyzovali složení vody v 350 jezerech napříč 18 evropskými zeměmi. Své výsledky dnes (9. 7.) představí na mezinárodní geochemické konferenci Goldschmidt v Praze.
Z mnohdy podceňovaných dělnických kolonií pocházely i slavné osobnosti
Byly rozesety po celých českých zemích, občas i v místech, kde bychom je vůbec nehledali. Dělnické kolonie hrály v procesu urbanizace a industrializace zvlášť v průmyslových regionech naprosto zásadní roli. Ve svých výzkumech se jim věnuje Martin Jemelka z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, který vytvořil také webový portál delnickekolonie.cz. O tématu jsme psali v A / Magazínu v článku Ubytko pro dělníky.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 