Category Archives: Věda

Nová metoda pro separaci živých imunitních buněk octomilek

Skupina Adama Bajgara z Katedry molekulární biologie a genetiky PřF JU vyvinula metodu pro separaci živých imunitních buněk octomilek, která je založena na podání magnetických nanočástic vyvinutých ve spolupráci s VŠCHT.

Jelikož tato metoda funguje na bázi rozpoznání a následné fagocytózy těchto nanočástic imunitními buňkami, představuje metodu aplikovatelnou na jakýkoli nemodelový druh hmyzu. Takto separované buňky jsou získány v dostatečném množství a kvalitě pro jejich následné studium, například pro analýzu genové exprese nebo analýzu jejich metabolitů.

Další

Kurkuma je na žaludek stejně dobrá jako omeprazol

Omeprazol je inhibitor protonové pumpy používaný při poruchách trávení, „překyselení žaludku“, žaludečních vředech atd. Nový výzkum ukazuje, že kurkumin, sloučenina obsažená v kurkumě může být v tomto ohledu účinný stejně.

O kurkuminu se již dlouho předpokládá, že má antimikrobiální i protizánětlivé účinky. Je to antioxidant, v doplňcích stravy se také propaguje k regeneraci jater. V Asii se při poruchách trávení používá již tradičně. Dále se pokládá např. za analgetikum, takže díky množství pozitivních účinků jde o látku málem zázračnou, srovnatelnou řekněme s resveratrolem (a v obou případech rovněž platí, že ale ne všechny deklarované efekty jsou dostatečně vědecky prokázány).

Další

Průlomová studie odhaluje souvislost mezi autoimunitními poruchami a defekty zubní skloviny

Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byli vědci z Českého centra pro fenogenomiku a laboratoře transgenních modelů nemocí Ústavu molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV, odhalil nové poznatky o poruše vývoje zubů (amelogenesis imperfecta), která ovlivňuje zdraví zubů u pacientů s autoimunitním onemocněním. Studie uveřejněná v časopise Nature vrhá světlo na málo známé stavy amelogenesis imperfecta u pacientů s autoimunitním polyglandulárním syndromem typu 1 (APS-1) a celiakií.

Další

Relativní dostupnost vody v půdě v posledních 40 letech významně klesla

Relativní dostupnost vody v půdě v posledních 40 letech významně klesla na 31,1 % pevniny a naopak vzrostla na pouhých 5,3 % nezaledněné plochy. Nejvíce byla postižena Jižní Amerika, kde v tomto období nedostatek vody v půdě zasáhl více než polovinu kontinentu. V ročním kroku byl také zjištěn rostoucí trend 5 a 10 percentilového sucha na všech kontinentech vyjma Austrálie.

Další

Teleskop FAST se před cestou do Argentiny bude testovat v Ondřejově

První ryze český fluorescenční teleskop zvládá odolat extrémním podmínkám pouště v Utahu i pampy v Argentině. Právě v areálu argentinské Observatoře Pierra Augera bude trojice teleskopů nové generace od roku 2025 měřit, odkud přilétají vysokoenergetické kosmické částice. Teleskop navrhli pracovníci Společné laboratoře optiky Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci spolu s vědci z Japonska v rámci projektu The Fluorescence detector Array of Single-pixel Telescopes (FAST).

Další

Pták roku 2024: rehek domácí

Bobule loubince jsou pro zimující rehky domácí oblíbenou potravou. Foto: Pavel Štěpánek

Rehek domácí je malý pěvec lidově též zvaný kominíček. Původně vysokohorský druh se během několika staletí stal souputníkem člověka – nejrůznější lidské stavby a zejména městská betonová džungle mu připomínají skalnaté prostředí hor. Kromě postupného šíření rehka domácího na sever Evropy můžeme v posledních letech v Česku sledovat další změny. Zatímco dříve byla naše hnízdní populace přísně tažná, v posledních letech lze v některých městech pozorovat přezimující jedince. To vše patrně souvisí s oteplováním planety.

Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlašuje ptákem roku 2024 rehka domácího. Na pomyslném trůnu střídá poláka velkého. Udělením tohoto čestného titulu chtějí ornitologové upozornit na to, že i běžné druhy ptáků mohou napomoci porozumění, jak změna klimatu ovlivňuje rozšíření druhů a chování jednotlivých populací. Cenná data o zimním výskytu rehků může veřejnost dodat již během této zimy v doprovodné akci Rehci v zimě, která probíhá od začátku prosince 2023 do konce února 2024 na Rehci v zimě.

Další

Česká naděje na léčbu zhoubných nádorů ledvin

Nově vyvinutý lék MitoTam slibuje pokrok v léčbě rakoviny ledvin. V prvních klinických testech se ukázal jako účinný právě proti tomuto onemocnění. Jde o významný průlom, protože onkologové nemají u řady nádorů ledvin k dispozici dostatečně účinnou léčbu.

Zdroj: Anatomie ledvin a močového systému

K prvním klinickým testům MitoTamu spojili síly vědci Akademie věd a Karlovy univerzity pracující ve špičkovém výzkumném centru BIOCEV ve Vestci u Prahy. Neužilův tým testoval lék proti různým typům zhoubných nádorů. Výsledky klinických zkoušek dopadly povzbudivě právě při léčbě rakoviny ledvin. Studie zahrnovala jen malý počet pacientů s tímto závažným onemocněním, takže pro definitivní potvrzení prakticky využitelných léčebných účinků bude zapotřebí provést další, podstatně rozsáhlejší a mnohem náročnější klinické testy. První klinické zkoušky ale svádějí k optimismu.

Další

Výška postavy hraje roli

Zdroj: Muscle activity during crouched walking

Když se snažíme minimalizovat svou viditelnost a hluk, často při pohybu ohýbáme kolena a nakláníme se vpřed. Tento způsob pohybu, známý jako přikrčená chůze, byl v minulosti využíván například při útěku z nebezpečných situací nebo při přibližování k lovné zvěři. Efektivita pohybu hrála významnou roli při osvojování bipedie (pohyb po dvou končetinách) lidskými předky. Postava člověka, konkrétně jeho výška, hraje významnou roli při určování energetické náročnosti tohoto pohybu. Podrobnosti o mechanismech přikrčené chůze zkoumali vědci Martin Hora, Michal Struška a Vladimír Sládek z Laboratoře antropologie kostní tkáně na Katedře antropologie a genetiky člověka z Přírodovědecké fakulty UK.

Další

Čimango falklandský – nový adept na ptačího Einsteina

Čimango falklandský | naturephoto.cz

Když je řeč o nejinteligentnějších zástupcích ptačí říše, pozornost se dlouhodobě upírá především na papoušky a vrány. Výsledky nedávného experimentu však naznačují, že některé další druhy se v tomto směru podceňují. Jako slibní kandidáti se ukázali čimangové falklandští, ptáci z čeledi sokolovití žijící na jihoamerických Falklandských ostrovech, píše deník The New York Times (NYT).

„Měla jsem takové tušení, že na těchhle ptácích je něco pozoruhodného,“ řekla behaviorální ekoložka Katie Harringtonová, která působí na veterinární univerzitě ve Vídni. Čimango falklandský (Phalcoboenus australis) podle jejích zjištění dokáže řešit problémy stejně efektivně jako papoušci.

Další

Bakterie v nanobrnění nahrazují klasická hnojiva

Bakterie jsou velmi účinným zdrojem živin v půdě. Některé mohou přeměňovat atmosférický dusík na amoniak. Přitom jsou nejen výrobcem živin, ale také napomáhají regeneraci půdy a chrání rostliny před škůdci. Problém je v tom, že takové bakterie bývají citlivé na teplo a vlhkost, což komplikuje jejich průmyslové zpracování a používání jako hnojiva na polích.

Další