Co mají společného pravěcí obrnění dinosauři a moderní hadi?

O obrněných hadech

Při zmínce o kostěných útvarech uložených v kůži v podobě šupin či plátů si nejspíše představíme obrněné pravěké dinosaury. V současné době se však ukazuje, že jsou tyto struktury běžné i u šupinatých plazů (Squamata), ale nikdy nebyly popsány u hadů. Jelikož je tato skupina velmi diverzifikovaná, rozhodl se na ni zaměřit tým odborníků pod vedením Petry Frýdlové a Daniela Frynty z Katedry zoologie, Přírodovědecké fakulty, Univerzity Karlovy.

Další

Mýty a fakta o počasí, vodě a ovzduší

Elektronická verze knížky „Mýty a fakta o počasí, vodě a ovzduší“ je na světě!

V populárně-naučné publikaci najdete řadu zajímavých a možná nečekaných informací o počasí, klimatu, vodě a ovzduší. Poutavou knížku plnou zajímavostí pro veřejnost pro vás zpracovali vědci z ČHMÚ formou internetové stránky a najdete ji na informačních stránkách ústavu v sekci „Online publikace“.

Oproti tištěné publikaci zde naleznete více obrázků, grafů, textů nebo taky animace.

Další

V USA klesá důvěra ve vědce, nejvíce u voličů republikánů

Během pandemie covidu bylo na vědce upřeno více pozornosti, než doposud bylo zvykem. To vedlo na jedné straně k většímu povědomí a také k nárustu důvěry v tuto profesní skupinu v době krize, na straně druhé nabídlo volné pole pro dezinterpretace a spory. Jak se doba postpandemická odráží v důvěře lidí ve vědce v USA a jak jinde ve světě?

Další

Vědci z ÚOCHB vylepšují léčbu rakoviny a snaží se potlačit vedlejší účinky léků

Prostřednictvím nové chemické reakce lze totiž přidat k léčivé látce světelnou značku

Vědecký tým z ÚOCHB AV ČR pod vedením Milana Vrábela vyvinul novou chemickou reakci, která umožní líp zacílit léčiva na konkrétní místa v lidském těle nebo sledovat, zda se léčivá látka dostává i jinam, než má. Tento efekt může pomoci odstranit nežádoucí vedlejší účinky terapie.

Další

Upozornění na predátorský časopis European Chronicle

Časopis uvádí jako členy redakční rady významné vědce, ovšem bez jejich vědomí a souhlasu. Na opakované výzvy k odstranění jmen těchto vědců ze seznamu členů redakční rady časopis nereaguje. Jediný kontaktní údaj, který časopis nabízí, je nepersonalizovaný e-mail. Lze také předpokládat, že na adrese sídla uvedené na webových stránkách časopis téměř jistě nesídlí. Za těchto okolností nelze ztotožnit, kdo za časopisem doopravdy stojí, a proto jsou také možnosti nápravy v případě publikování u predátora velmi omezené, často se bohužel ani efektivně bránit nelze.

Další

Geny a deprese

Nově identifikované geny související s depresí mohou vést k nové léčbě

V celosvětové studii vedené vědci z UCL bylo nově identifikováno více než 200 genů spojených s depresí.

Výzkum publikovaný v časopise Nature Genetics odhalil v první rozsáhlé celosvětové studii genetiky závažné deprese více než 50 nových genetických lokusů (lokus je specifická pozice na chromozomu) a 205 genů, které souvisejí s depresí.

Další

Skalka u Velimi – doklad pravěkého dobývání

23. epizoda ArcheoPodcastu se věnuje významné lokalitě z doby bronzové, kterou je hradiště Skalka u Velimi (nedaleko Kolína). S ní je neodmyslitelně spojeno jméno hosta rozhovoru – Miloše Vávry. Jako terénní archeolog v Ústavu archeologické památkové péče středních Čech strávil na lokalitě úctyhodných 30 let! V 90. letech na místě působila i britská expedice pod vedením A. Hardinga.

Další

Šikana a ztráta času

Šikana a ztráta času. Tak by se daly shrnout vzpomínky většiny pamětníků z vojny, které představuje kolektivní monografie „Mezi pakárnou a službou vlasti. Základní vojenská služba v letech 1968–2004“ editora Jiřího Hlaváčka.

Další

Mutace ve spike proteinu varianty SARS-CoV-2 pirola zvyšují možnost infekce plicních buněk

Navzdory ukončení pandemie představuje COVID-19 i nadále vážnou zdravotní hrozbu. U většiny osob se vytvořila silná imunitní ochrana a nedochází u nich k závažnému onemocnění, ale infekce může stále vést k výrazným a někdy i dlouhotrvajícím příznakům onemocnění.

Koncem léta 2023 se objevila nová varianta viru SARS-CoV-2, BA.2.86 (pirola), která se geneticky výrazně liší od všech dosud cirkulujících variant.

Další

Výzkum (ne)předvídatelnosti projevu mutací v genomu rajčat

Ve svých mnoha variantách jsou rajčata jednou ze světově nejoblíbenějších a nejrozšířenějších plodin současnosti. Nad čím se však již běžný konzument příliš nezamýšlí je, jak zamotaná cesta změn a mutací genetického materiálu přivedla rajčata k jejich dnešní podobě, jíž vděčí za svou popularitu. Více než tisíciletá evoluce rajčat s sebou přinášela přirozené mutace. Poté však do hry vstoupil člověk, jehož počínáním došlo v průběhu staletí k pečlivé pěstitelské selekci rajčat specifických vlastností a charakteristik dle naší chuti; tedy jakési rajčatové domestikaci. Dnes přichází zlom podobný, máme k dispozici revoluční technologii úpravy genomu CRISPR, která nám umožňuje vytvářet velmi specifické mutace rajčat a dalších plodin, a ještě více vylepšovat jejich vlastnosti.

Další