Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
To je otázka, která představuje dosud nevyřešenou záhadu evoluce hmyzu.
Navzdory dlouholetému výzkumu stále není zcela jasné, z jaké tělní struktury se hmyzí křídla vlastně vyvinula a jaká byla jejich původní funkce, když ještě nebyla dost dokonalá na zvládání aktivního letu.
Odpovědi na tyto otázky hledali i vědci z Biologického centra AVČR v nově objevených prvohorních zkamenělinách starobylé skupiny hmyzu.
Odborníci MIT využili služeb umělé inteligence s hlubokým učením a objevili třídu sloučenin, které jsou účinné proti rezistentnímu zlatému stafylokoku MRSA. Ten má přitom v dnešní době jen v USA na svědomí více než 10 tisíc úmrtí ročně.
Badatelé zjistili, že vytipované sloučeniny účinně zabíjejí MRSA stafylokoky na Petriho miskách i u myších modelů s MRSA infekcí. Tyto látky současně vykazují velmi nízkou toxicitu vůči lidským buňkám, což z nich dělá ideální kandidáty na nová antibiotika. Klíčovou inovací tohoto výzkumu bylo, že vědci částečně pronikli do „black boxu“ umělé inteligence a zjistili, jaké informace inteligence použila k identifikaci účinných antibiotik. Díky tomu mohou vylepšit budoucí modely a odhalit ještě účinnější sloučeniny, než ty, k nimž teď dospěla jejich inteligence.
Jaderná fyzička, ministryně i vědec, který odhalil podvody u svého kolegy – časopis Nature vydal svůj pravidelný žebříček Nature‘s 10. A letos přidal ještě něco navíc. Kdo jsou podle prestižního vědeckého časopisu nejdůležitější osobnosti, které letos formovaly svět vědy?
Žebříček se již více než deset let zaměřuje na osobnosti, které svými objevy změnily svět vědy, případně zaměřily zraky veřejnosti k důležitým problémům. Nejedná se v pravém slova smyslu o žebříček, kde jsou vítězové a poražení, spíše o soubor lidí, kteří by neměli uniknout pozornosti odborné i laické veřejnosti.
Výběr z domácích a zahraničních médií: popularizace vědy, technologické novinky, nové lékařské výzkumy, astronomie a kosmonautika, psychologie, historie, kyberbezpečnost, boj s dezinformacemi, klimatická změna a další témata.
Hlavní zpráva: Hackeři ukradli data uživatelů audioportálu a mobilní aplikace mujRozhlas. Jde až o 150 000 lidí. Český rozhlas uživatele postupně informuje a doporučuje jim změnu hesla.
Výběr z domácích a zahraničních médií zabývajících se oblastmi popularizace vědy, techniky, zdraví, sociálních sítí, kyberbezpečnosti a boje s dezinformacemi.
Moderní děti se stále častěji vyskytují v digitálních světech. Žádné generace v minulosti něco takového nezažily, proto vědce zajímá, jak se taková zkušenost na dětech projevuje.
Děti narozené po roce 2000 prožívají začátek svého života obklopené digitálními technologiemi. Vědce logicky zajímá, jaké změny to působí – ať už k lepšímu, nebo k horšímu.
Tato nemoc, nazývaná subakutní sklerotizující panencefalitida (SSPE), se zřejmě bude v následujících letech objevovat častěji, protože stále více rodičů odmítá své děti proti spalničkám očkovat. Onemocnění se vyskytuje přibližně u 1 z 10 000 případů spalniček. Vědci nyní studovali případ muže, který následkům SSPE podlehl. Pacient se spalničkami nakazil v dětství. Podle vědců z Mayo Clinic trvalo několik let, než se virus dostal do mozku, kde zmutoval a způsobil smrtelné onemocnění.
Vyrostli jsme na nich všichni. Původně přitom pohádky dětským uším nepříslušely. Jsou ty české něčím specifické? A co vlastně dělá pohádky pohádkami? Přečtěte si druhou část nového článku z A / Magazínu, který vydává Akademie věd ČR.
Evergreen jménem Popelka
A která pohádka by mohla hrdě nosit titul Největší pohádkový šlágr všech dob? Přece ta O Popelce! Její syžet etnologové zachytili ve většině starého světa, díky kolonizaci se pak dostal i do Ameriky a Austrálie. Popelka si zkrátka podmanila doslova celý svět. Vždyť jen u nás se dochovalo minimálně čtrnáct verzí tohoto příběhu.
Studie Mass Shootings: The Role of the Media in Promoting Generalized Imitation mj. uvádí:
Masová vražda v médiích má efekt „nákazy“, kdy výskyt jedné hromadné střelby zvyšuje pravděpodobnost, že v blízké budoucnosti dojde k další hromadné střelbě. Existují důkazy, že pokud dojde k hromadné střelbě, dojde i k dočasnému zvýšení pravděpodobnosti vzniku další obdobné události.
Vyrostli jsme na nich všichni. Původně přitom pohádky dětským uším nepříslušely. Jsou ty české něčím specifické? A co vlastně dělá pohádky pohádkami? Přečtěte si nový článek z A / Magazínu, který vydává Akademie věd ČR.
Byl jeden chlap a ten měl tlustó ženu a ta ju měla moc velikó a on zas jak hléstu. Touto větou začíná lidová pohádka z Němčic nad Hanou s názvem O jedném chlapovi s malém ftákem. Žena v ní svého muže vyžene z domu, protože má malý penis (hlésta totiž znamená žížala). Nešťastník dostane od žebráka kouzelný prsten, díky kterému si velikost svého přirození může upravovat dle vlastní chuti. Když prstenem pootočí na jednu stranu, jeho mužská chlouba povyroste, když na druhou, zmenší se. Šperk mu však ukradne kněz, který neví, jak s ním zacházet, a dostane se kvůli tomu do problémů.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka