Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Stále existuje mnoho vážných onemocnění, která jsou způsobena jednou nebo dvěma genovými mutacemi, ale zároveň pro ně neexistuje dostatečná léčba. Tento fakt přivádí vědce už dlouhé roky na myšlenku, zda by nebylo možné léčit pacienty změnou DNA pomocí editace genů. Z tohoto důvodu byl pro ně velkým krokem vpřed objev technologie CRISPR-Cas v roce 2012.
Při zmínce o kostěných útvarech uložených v kůži v podobě šupin či plátů si nejspíše představíme obrněné pravěké dinosaury. V současné době se však ukazuje, že jsou tyto struktury běžné i u šupinatých plazů (Squamata), ale nikdy nebyly popsány u hadů. Jelikož je tato skupina velmi diverzifikovaná, rozhodl se na ni zaměřit tým odborníků pod vedením Petry Frýdlové a Daniela Frynty z Katedry zoologie, Přírodovědecké fakulty, Univerzity Karlovy.
V populárně-naučné publikaci najdete řadu zajímavých a možná nečekaných informací o počasí, klimatu, vodě a ovzduší. Poutavou knížku plnou zajímavostí pro veřejnost pro vás zpracovali vědci z ČHMÚ formou internetové stránky a najdete ji na informačních stránkách ústavu v sekci „Online publikace“.
Oproti tištěné publikaci zde naleznete více obrázků, grafů, textů nebo taky animace.
Během pandemie covidu bylo na vědce upřeno více pozornosti, než doposud bylo zvykem. To vedlo na jedné straně k většímu povědomí a také k nárustu důvěry v tuto profesní skupinu v době krize, na straně druhé nabídlo volné pole pro dezinterpretace a spory. Jak se doba postpandemická odráží v důvěře lidí ve vědce v USA a jak jinde ve světě?
Vědecký tým z ÚOCHB AV ČR pod vedením Milana Vrábela vyvinul novou chemickou reakci, která umožní líp zacílit léčiva na konkrétní místa v lidském těle nebo sledovat, zda se léčivá látka dostává i jinam, než má. Tento efekt může pomoci odstranit nežádoucí vedlejší účinky terapie.
Časopis uvádí jako členy redakční rady významné vědce, ovšem bez jejich vědomí a souhlasu. Na opakované výzvy k odstranění jmen těchto vědců ze seznamu členů redakční rady časopis nereaguje. Jediný kontaktní údaj, který časopis nabízí, je nepersonalizovaný e-mail. Lze také předpokládat, že na adrese sídla uvedené na webových stránkách časopis téměř jistě nesídlí. Za těchto okolností nelze ztotožnit, kdo za časopisem doopravdy stojí, a proto jsou také možnosti nápravy v případě publikování u predátora velmi omezené, často se bohužel ani efektivně bránit nelze.
V celosvětové studii vedené vědci z UCL bylo nově identifikováno více než 200 genů spojených s depresí.
Výzkum publikovaný v časopise Nature Genetics odhalil v první rozsáhlé celosvětové studii genetiky závažné deprese více než 50 nových genetických lokusů (lokus je specifická pozice na chromozomu) a 205 genů, které souvisejí s depresí.
23. epizoda ArcheoPodcastu se věnuje významné lokalitě z doby bronzové, kterou je hradiště Skalka u Velimi (nedaleko Kolína). S ní je neodmyslitelně spojeno jméno hosta rozhovoru – Miloše Vávry. Jako terénní archeolog v Ústavu archeologické památkové péče středních Čech strávil na lokalitě úctyhodných 30 let! V 90. letech na místě působila i britská expedice pod vedením A. Hardinga.
Šikana a ztráta času. Tak by se daly shrnout vzpomínky většiny pamětníků z vojny, které představuje kolektivní monografie „Mezi pakárnou a službou vlasti. Základní vojenská služba v letech 1968–2004“ editora Jiřího Hlaváčka.
Navzdory ukončení pandemie představuje COVID-19 i nadále vážnou zdravotní hrozbu. U většiny osob se vytvořila silná imunitní ochrana a nedochází u nich k závažnému onemocnění, ale infekce může stále vést k výrazným a někdy i dlouhotrvajícím příznakům onemocnění.
Koncem léta 2023 se objevila nová varianta viru SARS-CoV-2, BA.2.86 (pirola), která se geneticky výrazně liší od všech dosud cirkulujících variant.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka