Během stárnutí, nebo když jsou lidé oslabení nemocí, se snižuje schopnost „dobíjení buněk“ prostřednictvím mitochondrií, buněčných elektráren symbiotického původu. Když poklesne výkonnost mitochondrií, vede to k únavě, degeneraci tkání a zrychlení stárnutí.
Category Archives: Věda
Nový objev v léčbě endometriózy: Jak může metabolit 4HI zlepšit život žen s touto nemocí
Endometrióza je chronické onemocnění, které postihuje mnoho žen po celém světě a může mít vážný dopad na kvalitu jejich života. Nedávné výzkumy naznačují, že metabolit nazývaný 4HI, který produkují některé prospěšné bakterie v našem střevě, by mohl hrát klíčovou roli v léčbě tohoto onemocnění.
Dá se hurikán zničit atomovou bombou? Deset otázek a odpovědí o tropických bouřích
I ve 21. století zůstávají hurikány rizikem, s nímž se lidstvo nedokáže vypořádat. Co o nich vlastně víme?
Hurikány, tajfuny a cyklóny patří mezi ty nejnebezpečnější přírodní jevy. Jsou smrtící, špatně předpověditelné a neexistuje proti nim jiné obrany než útěk. Přesto toho o nich víme pozoruhodně málo.
Atomární antibiotika vyvinutá českými vědci dokáží čelit rezistenci bakterií
Vědci vsadili na grafenový derivát obohacený atomy kyslíku a dusíku, do kterého chemicky zabudovali mangan.
Krásnoočka vylepšená CRISPRem by mohla vyrábět biopalivo
Pokud nějaká látka obsahuje živočišný tuk, může se stát, že při nižších teplotách ztuhne, což může být při praktickém využití problém. Dochází k tomu kvůli dlouhým uhlíkovým řetězcům příslušných mastných kyselin.
Covid19 v otázkách a odpovědích
Byl covid vytvořen v laboratoři nebo má přirozený původ?
Většina odborníků v oblasti virologie a epidemiologie se domnívá, že covid-19 má přirozený původ, přenosem zvířecího viru na člověka, obdobně jako SARS a MERS. Tato teorie je podporována studiemi o podobných virech u netopýrů a luskounů. Hypotéza o laboratorním úniku byla zkoumána, ale Světová zdravotnická organizace (WHO) i odborná komunita a další instituce považují přirozený původ viru za nejpravděpodobnější vysvětlení.
Geografické aspekty povodní
Povodní se obecně rozumí dočasné výrazné zvýšení průtoku a/nebo hladiny vody v řece tak, že dochází k jejímu přelévání do okolního území. Důvodů, proč k takovému jevu dochází, je několik. Za přirozený „přebytek“ vody v korytě nad rámec jeho kapacity může krátkodobý přítok srážkové (dešťové) vody, tavné vody ze sněhu a ledovců po extrémním tání, vytlačení vody z vodních nádrží sesuvy ze svahů, protržení jezer v horách, ať již jde o jezera hrazená ledovcovými morénami, sesuvy, balvano-bahennými proudy (sely) či výplavy bočních přítoků, vzácností nejsou podobná jezera hrazená sněhovými lavinami nebo bariérami ledu při tání. Z hlediska délky trvání v čase může jít o povodně extrémně krátkodobé (přívalové, resp. „bleskové“) v trvání od několika minut až po dlouhodobé (regionální) s trváním ve dnech až měsících. Z pohledu původu rozlévající se vody lze ve vnitrozemských regionech rozlišit dvě základní zdrojnice: pramenné (sběrné) povodí bez trvalého vodního toku a vlastní vodní tok. Za zvýšení hladiny vody v toku, aniž by došlo ke zvýšení průtoku (naopak se snižuje) může vznik dočasných překážek v určitých místech v řečišti. Vždy tak dochází ke zmenšení průtočného profilu a voda si hledá jinou volnou cestu k odtoku, zpravidla nad či vedle překážky. Tou mohou být popadané stromy, materiál z břehových nátrží, jazyky sesuvů, nahromadění matriálu selů či přinos sedimentů přítoků, „hrázotvorná“ činnost živočichů (bobrů), ba dokonce vlastní dnové sedimenty daného toku.
Vědci zjistili, že monitorování odpadních vod může odhalit onemocnění z potravin
Dohled nad odpadními vodami, který byl poprvé použit ve 40. letech 20. století k monitorování dětské obrny, se ukázal jako natolik účinný nástroj pro sledování onemocnění, že americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v září 2020 zřídilo Národní systém dohledu nad odpadními vodami, který podporuje sledování SARS-CoV-2. Nyní tým vědců z Penn State a pensylvánského ministerstva zdravotnictví prokázal, že monitorování domácích odpadních vod je užitečné i pro patogeny přenášený potravinami.
Hejna magnetických nanobotů mohou léčit krvácení v mozku
Čínští vědci vytvořili roboty nanometrové velikosti, které je možné použít v mozku k léčbě krvácení vyvolaných aneurysmaty, čili výdutěmi cév. Nová technologie by se mohla stát základem nízkorizikové léčby aneurysmat, které mají ve světě ročně na svědomí asi půl milionu mrtvých.
Nový biomateriál obnovuje poškozenou chrupavku v kloubech
Vědci z Northwestern University vyvinuli nový bioaktivní materiál, který úspěšně regeneruje kvalitní chrupavku v kolenních kloubech na modelu velkých zvířat.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 