Jak zrychlit a zjednodušit přípravu polymerních kartáčů, které jsou základem moderních biosenzorů? Tým pod vedením Hany Lísalové ze Sekce optiky Fyzikálního ústavu AV ČR našel řešení: navrhl a vyrobil mikrofluidní reaktor pomocí 3D tisku. Nový způsob přípravy tenkých polymerních vrstev umožnuje lépe kontrolovat jejich vlastnosti a zároveň šetří čas i chemikálie. Výsledky výzkumu byly publikovány v prestižním časopise Chemical Engineering Journal.
Category Archives: Věda
Globální studie nezjistila žádnou souvislost mezi vakcínami proti COVID-19 na bázi mRNA a rizikem Guillain-Barréova syndromu
Nová mezinárodní studie analyzující data od více než 230 milionů lidí z 20 míst po celém světě poukazuje na souvislost mezi infekcí SARS-CoV-2, určitými vakcínami proti COVID-19 a Guillain-Barréovým syndromem (GBS). Tento výzkum potvrzuje význam průběžného sledování bezpečnosti vakcín a poukazuje na klíčové rozdíly v rizicích spojených s různými typy vakcín.
Nový pohled na známou molekulu
Adenozin – známá molekula, na kterou se molekulární biologové z Jihočeské univerzity podívali jinou optikou. Výsledek jejich výzkumu zaujal prestižní časopis Science. Na první pohled složitý mechanismus, na druhý už nesmírně zajímavý a univerzální proces, který se děje v každém organismu – i v našem lidském těle, když třeba bojujeme s infekcí.
Najdou podtlakové kalhoty astronautů využití v medicíně?
Výzkumník Michael Nelson z University of Texas v Arlingtonu si sice nepamatuje přesné detaily samotné prezentace, ale vybavuje si jednu fotografii. Ta zachycovala astronauty poletující v prostředí mikrogravitace, kteří měli oblečeného něco nezvyklého – kalhoty vytvářející na dolní část těla negativní tlak, čímž simulovaly některé aspekty gravitačního působení na lidské tělo.
Fanzor2, eukaryotická obdoba bakteriálního CRISPR-Cas, je dalším příslibem pro editování genomu
Vědci z americké St. Jude Children’s Research Hospital zkoumali nástroj Fanzor2. V současné době probíhá revoluce poháněná použitím nástrojů genomového inženýrství, jako je prokaryotický CRISPR-Cas9.
Peter Kotlár, Soňa Peková a Richard Fleming jsou podvodníci. Stejně jako všichni prominentní antivaxeři
Soňa Peková, na objednávku slovenského zmocněnce Kotlára, vypracovala velmi pochybnou analýzu vakcín proti covidu-19 na základě které tvrdí, že tyto vakcíny jsou kontaminovány obrovským množstvím nebezpečné DNA. Aby své analýze dali potřebnou váhu, zveřejnili výsledky ve „vědeckém“ časopise a na studii připsali prominentního amerického antivaxera Fleminga. Problém je v tom, že tento časopis, vydávaný v Indii, je podvodný predátorský časopis, který po zaplacení zveřejní jakékoli bláboly. Jeho jediným cílem je získat od autorů publikační poplatky (přibližně $1,400). Články zveřejněné v tomto časopise jsou nesmyslné, jsou přijaty okamžitě po podání a neprocházejí žádným recenzním řízením.
Meditace a mindfulness mají stinnou stránku, varuje psycholog
Meditace a technika mindfulness jsou v současné době oblíbenější než kdy dříve. Obě slibují, že zlepší duševní i psychický stav člověka, mají být štítem proti stresu i duševním problémům. Prokazatelně fungují, mají ale i odvrácenou stránku. Podle řady výzkumů se o problémech nedostatečně mluví, přitom se o nich ví nejméně patnáct set let.
Lymfomy mozku lze odhalit i bez skalpelu
Vědci z CEITEC Masarykovy univerzity přišli s inovativním řešením, kdy dokážou odhalit stopy nádoru analýzou mozkomíšního moku.
Proč česká pole vysychají, i když prší? Nové poznatky o deficitním hospodaření s vodou
Jak se vyvíjí vodní bilance našich polí? Proč i přes pravidelné srážky trpí půda nedostatkem vody? V letech 2019–2021 provedl tým vědců z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze průzkum deseti nejvíce zastoupených plodin v české rostlinné produkci.
Systém AMULET poslouží zemědělcům i vědcům
Efektivní a přesné měření morfologických a fyziologických vlastností rostlin umožňuje systém AMULET. Při jeho vývoji spolupracovali odborníci na rostlinný výzkum i informatici z CATRIN Univerzity Palackého, VŠB-Technické univerzity Ostrava a Imperial College London a výsledek představili v odborném časopise Computers and Electronics in Agriculture. Díky propojení řady zobrazovacích metod s pokročilými algoritmy strojového učení systém umožňuje předpovědět na základě získaných dat další vývoj a kondici rostlin, což jsou stěžejní informace pro pěstitele i šlechtitele zemědělských plodin.