Buňky v lidském těle neustále vyhodnocují signály ze svého okolí a podle nich se rozhodují, zda se začnou dělit, růst nebo naopak zůstanou v klidu. Jedním z klíčových systémů, který tuto komunikaci řídí, je tzv. Wnt signalizační dráha. Pokud se tento mechanismus rozladí, buňky se mohou vymknout kontrole, což následně vede k jejich nekontrolovanému růstu a vzniku nádorů.
Category Archives: Věda
Požárů v Evropě přibývá. Do roku 2100 se jejich počet zdvojnásobí. Co s tím?
Do Českého Švýcarska se vrátil oheň. Plameny z minulého týdne jsou sice bezpečně uhašeny, znovu ale vzplály varovné hlasy volající po krocích, které by vzrůstající riziko lesních požárů do budoucna minimalizovaly. Shrňme zásadní poznatky a požadavky, které vyslaly evropské akademické autority směrem k politikům v reakci na katastrofu z roku 2022. Nejde totiž o to, jak rychle se oheň uhasí, ale jak připravíme zemi, aby v ní nezačalo tak snadno hořet.
Chytrý materiál umožní účinnou recyklaci plastů i levnou výrobu léčiv
Dva v jednom. I tak lze nahlížet na nový materiál, který vyvinul mezinárodní tým vědců se zástupci Centra energetických a environmentálních technologií VŠB – Technické univerzity Ostrava CEET a CATRIN Univerzity Palackého. Univerzální pomocník založený na atomech železa a uhlíku dokáže nejen přeměnit odpadní plasty na užitečné produkty, ale také zlevnit výrobu důležitých chemikálií a léčiv.
Narcisté mají sklon vnímat Boha jako postavu, která je trestá a která jim dluží zvláštní laskavosti
Studie publikovaná v časopise Personality and Individual Differences zkoumá, jak lidé s narcistickými rysy používají náboženství. Zjistilo se, že tito lidé často nevyužívají víru pro duchovní důvody, ale spíše jako nástroj pro osobní prospěch, status nebo emocionální útěchu.
Konference DC26: Dědictví, paměť a komunita v kultuře elektronické hudby a tance
Konference DC26, která se bude konat ve dnech 14.–15. května 2026 v Kampusu Hybernská, nabídne dvoudenní program věnovaný studiu elektronické hudby a tanečních kultur.
Tajný život krvetvorných kmenových buněk
Výzkumný tým vedený Meritxell Alberich Jordà z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., (IMG) objevil nečekanou ochrannou strategii, kterou krvetvorné kmenové buňky uplatňují při chronickém zánětu. Studie publikovaná v časopise Science Advances ukazuje, že když dlouhodobý zánět naruší funkci kostní dřeně, krvetvorné kmenové a progenitorové buňky opouštějí své obvyklé prostředí a přesouvají se do jiných, dosud přehlížených tkání. Zde úzce spolupracují s regulačními imunitními buňkami, společně tlumí zánětlivou reakci a udržují tvorbu krve. Vědci tak popsali dosud neznámé propojení kmenových buněk s imunitním systémem, které pomáhá objasnit, jak se organismus vyrovnává s narušenou krvetvorbou při chronickém zánětu.
Včely a počítání: Co ukazuje nový výzkum
Včely medonosné mají překvapivou schopnost rozlišovat počty objektů, přestože jejich mozek je velmi malý, velikosti sezamového semínka. Vědci z italské Univerzity v Trentu zkoumali, zda včely skutečně počítají, nebo zda jen reagují na to, jak složitě obrázek vypadá. Předchozí studie ukázaly, že včely dokázaly správně přiřadit symboly k číslům v 75 až 80 procentech případů, ale skeptici tvrdili, že možná jen reagují na vizuální složitost obrázků.
Slunce vzniklo blíže k centru Galaxie, než je dnes
Vědci zjistili, že naše Slunce se před 4,6 miliardami let připojilo k migraci podobných hvězd, které opouštěly centrum naší Galaxie, Mléčné dráhy. Tým vědců vytvořil velký seznam hvězd, které jsou podobné Slunci, a to pomocí dat z družice Gaia, která zkoumá hvězdy a další objekty.
Co se skrývá uvnitř pylového zrna? Nový výzkum odhaluje nečekané stopy evoluce rostlin
Přechod rostlin od cizosprašnosti k samosprašnosti patří k nejčastějším evolučním změnám u kvetoucích rostlin. Nová studie vědců z Přírodovědecké fakulty UK a Ústavu experimentální botaniky AV ČR (ÚEB) ale ukazuje, že důležité změny neprobíhají jen na úrovni květů, ale i v mikroskopickém světě pylu.
Historie mapování atomového světa
Nový článek ve slovenském časopisu Quark se zabývá historií mapování atomového světa, což je velmi malý a složitý svět, který jsme začali zkoumat až ve 20. století. Mapy jsou známy už od starověku, kdy lidé vytvářeli mapy země a hvězdné oblohy. První skutečnou mapu Měsíce vytvořil Galileo Galilei. Až po vynálezu mikroskopu jsme byli schopni zkoumat mikrosvět.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 