Když se v noci na 26. dubna 1986 rozběhl ve 4. bloku Černobylské jaderné elektrárny „rutinní“ bezpečnostní test, nikdo netušil, že se během několika minut zrodí nejznámější symbol technologického selhání 20. století. Test měl ověřit, zda dobíhající turbína zvládne krátce napájet čerpadla havarijního chlazení v okamžiku výpadku elektřiny – jenže sled chyb a rizikových rozhodnutí postupně přetavil rutinu v krizi, krizi v katastrofu a katastrofu v tragédii.
Category Archives: Technologie
Proč boj s malárií lidstvo stále prohrává, i když díky očkování by počet úmrtí na malárii měl klesat, nikoli stoupat
Malárie patří k nejdéle známým infekčním nemocem lidstva – a přesto v roce 2024 podle odhadů WHO způsobila zhruba 282 milionů onemocnění a 610 000 úmrtí. Místo očekávaného poklesu se v posledních letech v řadě regionů situace zhoršuje. Paradox je zřejmý: nástroje máme (včetně dvou doporučených vakcín), ale jejich dopad brzdí finance, logistika, rezistence a nedostatečně koordinovaná implementace.
Zdravotnictví 2026: 6 trendů, které teď nejvíc hýbou péčí, technologiemi i regulací
Zdravotnictví vstoupilo do období, kdy se změny nedějí „po krocích“, ale ve vlnách: nové typy léčby, nové modely péče, nové požadavky na data – a do toho bezpečnostní hrozby, které už dávno nejsou jen IT problém. Níže je rychlá mapa trendů, které se v posledních měsících skládají do jednoho obrázku: péče se přesouvá blíž pacientovi, software se stává součástí terapie a regulační orgány se snaží držet krok s inovacemi i riziky.
Další varování před „AI apokalypsou“ je opět hlasitější
V posledních měsících se v debatách o umělé inteligenci znovu objevuje výrazně zneklidňující motiv: mohla by AI představovat existenční riziko pro lidstvo? Téma získává pozornost nejen na sociálních sítích, ale i v respektovaných vědeckých médiích — například v rozsáhlém textu na serveru Nature od reportérky Elizabeth Gibney. Ukazuje proč varování sílí, kde jsou sporná místa a také jaké vedlejší škody může vyvolat přehnaná debata o existenčních rizicích včetně úplného podřízení lidí strojům.
Meta hodlá využít vlastní zaměstnance jako zdroj trénovacích dat pro své AI modely
TechCrunch informuje, že Meta chce využít vlastní zaměstnance jako zdroj trénovacích dat pro své AI modely tím, že bude sbírat signály z jejich práce na počítači – zejména pohyby myší a úhozy kláves. Záměrem je z těchto interakcí vytvořit dataset, který pomůže Metě zlepšovat modely pro tzv. AI „agenty“, tedy systémy, které umí vykonávat úkoly v aplikacích podobně jako člověk (klikání, výběry v menu, navigace v uživatelském rozhraní).
USB tethering vs. mobilní hotspot: co je rychlejší?
Když vypadne domácí internet, jste na cestách nebo potřebujete rychle připojit notebook „kdekoli“, obvykle sáhnete po jedné ze dvou funkcí v telefonu: mobilní hotspot (Wi‑Fi) nebo USB tethering (sdílení internetu přes kabel). A i když obě možnosti dělají v jádru totéž – pustí data z mobilní sítě do dalších zařízení – v praxi se chovají překvapivě odlišně.
Jak se zklidnit a získat čas navíc: osobní produktivita a digitální hygiena s jednou „čtečkou“ na všechno
Každý to známe: ráno rychle zkontrolujete zprávy, pak „jen na minutku“ sociální sítě, do toho pár newsletterů v e‑mailu, a večer ještě YouTube a podcasty. Výsledek? Informační přetlak, roztěkanost a pocit, že jste pořád „v obraze“, ale vlastně jste celý den jen reagovali. Právě tady dává smysl moderní RSS čtečka jako Inoreader: udělá z webů, newsletterů, vybraných sociálních kanálů, YouTube i podcastů jedno místo, kde si tok informací řídíte vy – ne algoritmus.
Když si AI vymyslí nemoc
Představte si, že se zeptáte umělé inteligence na zdravotní problém – a ona vám nabídne přesvědčivé vysvětlení, seznam příznaků i doporučení, co dělat dál. Zní to užitečně. Co když je ale celý příběh smyšlený?
Když miliardáři „optimalizují“ stát i naše hlavy: jak technologické elity ohýbají politiku, sociální sítě a veřejné mínění – a jak se bránit
Je snadné uklidnit se představou, že technologičtí miliardáři jsou jen „výrazné osobnosti“, které čas od času vyvolají skandál na sítích. Jenže stále častěji nejde o excentricitu – jde o model moci. Historik Quinn Slobodian to v rozhovoru pro Byline Times popisuje jako „muskismus“: uspořádání, v němž několik technologických impérií koncentruje ekonomickou sílu, buduje závislost státu na své infrastruktuře a zároveň formuje informační prostředí, ve kterém si společnost vytváří názory.
Francie zkouší „digitální detox“: Linux místo Windows a tlak na evropskou technologickou suverenitu
Francie v dubnu 2026 zvedla další vlnu debaty o digitální suverenitě – tentokrát velmi prakticky. Její mezirezortní digitální agentura DINUM oznámila, že na pracovních stanicích odchází z Windows na Linux, a současně stát rozjíždí koordinovaný program, který má snížit závislosti na neevropských technologiích napříč celým IT stackem. V praxi nejde jen o operační systém: do hry vstupují kolaborační nástroje, bezpečnost, databáze, virtualizace i síťové technologie – tedy oblasti, kde evropské organizace často spoléhají na globální hyperscalery a americké dodavatele.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 