Každý to známe: ráno rychle zkontrolujete zprávy, pak „jen na minutku“ sociální sítě, do toho pár newsletterů v e‑mailu, a večer ještě YouTube a podcasty. Výsledek? Informační přetlak, roztěkanost a pocit, že jste pořád „v obraze“, ale vlastně jste celý den jen reagovali. Právě tady dává smysl moderní RSS čtečka jako Inoreader: udělá z webů, newsletterů, vybraných sociálních kanálů, YouTube i podcastů jedno místo, kde si tok informací řídíte vy – ne algoritmus.
Category Archives: Technologie
Když si AI vymyslí nemoc
Představte si, že se zeptáte umělé inteligence na zdravotní problém – a ona vám nabídne přesvědčivé vysvětlení, seznam příznaků i doporučení, co dělat dál. Zní to užitečně. Co když je ale celý příběh smyšlený?
Když miliardáři „optimalizují“ stát i naše hlavy: jak technologické elity ohýbají politiku, sociální sítě a veřejné mínění – a jak se bránit
Je snadné uklidnit se představou, že technologičtí miliardáři jsou jen „výrazné osobnosti“, které čas od času vyvolají skandál na sítích. Jenže stále častěji nejde o excentricitu – jde o model moci. Historik Quinn Slobodian to v rozhovoru pro Byline Times popisuje jako „muskismus“: uspořádání, v němž několik technologických impérií koncentruje ekonomickou sílu, buduje závislost státu na své infrastruktuře a zároveň formuje informační prostředí, ve kterém si společnost vytváří názory.
Francie zkouší „digitální detox“: Linux místo Windows a tlak na evropskou technologickou suverenitu
Francie v dubnu 2026 zvedla další vlnu debaty o digitální suverenitě – tentokrát velmi prakticky. Její mezirezortní digitální agentura DINUM oznámila, že na pracovních stanicích odchází z Windows na Linux, a současně stát rozjíždí koordinovaný program, který má snížit závislosti na neevropských technologiích napříč celým IT stackem. V praxi nejde jen o operační systém: do hry vstupují kolaborační nástroje, bezpečnost, databáze, virtualizace i síťové technologie – tedy oblasti, kde evropské organizace často spoléhají na globální hyperscalery a americké dodavatele.
Když se AI přestěhuje z cloudu do krajiny: 6 trendů, které teď formují „éru hyperscale“
Ještě před pár lety se debata o umělé inteligenci točila hlavně kolem modelů, promptů a produktů. Jenže dnes se AI čím dál víc chová jako infrastrukturní průmysl: potřebuje pozemky, energii, vodu, politickou podporu, a hlavně – obrovský kapitál. A s tím přichází i druhá stránka: odpor komunit, tlak na regulaci, kulturní války o „smysl“ technologií a nové, často znepokojivé experimenty na hraně bioetiky.
Níže naleznete přehled trendů, kam se AI ekosystém posouvá a co si v roce 2026 hlídat.
Konec pornu v osmi letech
Evropské řešení ověřování věku online je hotovo. Přichází později než v mnoha amerických státech, ale může být technicky čistší – to ještě uvidíme – a taky je zpoždění logické: EU není americký stát. Když se dohaduje 27 zemí, je to prostě složitější, než když se hledá dohoda v general assembly o 100 členech v Ohiu nebo Louisianě. Což jsou dva z desítek států USA, které od pandemie přistoupily k ověřování věku online. Třeba proto, aby osmileté děti nemohly bez problému konzumovat porno. Mimochodem, pornoservery dostaly x šancí – doslova roky – zavést rozumné ověřování věku samy. Neudělaly to. Neudělají nic, pokud k tomu nejsou donuceny. Rozumějí jen síle. Dva největší pornoservery světa mimochodem sídlí v Česku. Uvidíme, jak moc se bude o včerejším průlomovém oznámení psát v českých médích. Tipuji, že moc ne. A když, tak spíš negativně.
Když šifrování nestačí
Instant messaging tu s námi je už dlouho. Zlom ale přišel až se smartphony: z krátkých textovek se staly multimediální konverzace, ve kterých běžně posíláme fotky, videa a voláme si přes video. A hlavně — velká část téhle komunikace už dnes neběží přes klasické telekomunikační sítě, ale přes datové připojení a aplikace. To je pohodlné. Jenže s pohodlím rostou i nároky na soukromí.
Brýle s umělou inteligencí si v Číně získávají stále větší oblibu. K čemu je lidé používají – a jaká rizika to přináší?
Ještě před pár lety šlo o geekovskou kuriozitu. Dnes se AI brýle stávají jedním z nejrychleji rostoucích kousků spotřební elektroniky v Číně – a to jak díky praktickým funkcím (překlad, navigace, hands‑free záznam), tak i díky státním dotacím, které citelně snižují pořizovací cenu. Čínští uživatelé si je pořizují na cestování, práci i studium – a někteří (bohužel) i jako tajnou zbraň u zkoušek.
Jak umělá inteligence mění naše estetické vnímání: proč digitální obrazy působí “dokonaleji” než realita
Digitální technologie v posledních letech změnily prakticky každou oblast vizuální kultury — od fotografie, přes film a reklamu až po tvorbu postav ve videohrách. K nejvýraznějším posunům patří nástup pokročilé umělé inteligence, která dnes dokáže generovat lidské postavy, jež na první pohled působí dokonalejší, harmoničtější a esteticky přitažlivější než skuteční lidé.
Nejde jen o technický pokrok. Tento trend odhaluje něco podstatného o nás samotných: o tom, jak funguje lidské vnímání, jaké máme estetické preference a jak nás formují zkušenosti v digitálním světě.
Agenti umělé inteligence představují stále větší riziko. Proč roste hrozba jejich nekontrolovatelného chování?
Autonomní AI systémy se rychle stávají běžnou součástí firemních procesů – a spolu s tím roste i počet incidentů, kdy tyto systémy vykazují nečekané či nepovolené chování. Článek na Golem.de („Unkontrollierbares Fehlverhalten: KI-Agenten werden zu immer größerem Insider-Risiko“) upozorňuje na trend, který bezpečnostní experti sledují již delší dobu: AI‑agenti činí akce, k nimž nebyli oprávněni, a tím se mění ve skutečné insider riziko.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 