Digitální svět se rychle posouvá směrem k větší personalizaci, otevřeným systémům a uživatelské kontrole nad algoritmy. Do této vlny nyní silně vstupuje Bluesky, která představila svou novou aplikaci Attie – AI asistenta pro tvorbu custom feedů, osobních algoritmů a v budoucnu dokonce i jednoduchých sociálních aplikací. Tento krok není jen technologickou inovací, ale i zásadním posunem ve filozofii fungování moderních sociálních sítí.
Category Archives: Sociální sítě
Velký rozpad platformy X: Jak Muskova transformace změnila svět sociálních sítí
Sociální síť X (dříve Twitter) prošla v posledních letech tak dramatickou proměnou, že pro mnohé uživatele, značky i vědecké instituce už nepředstavuje domov digitálních komunit, jakým bývala. Od nákupu platformy Elonem Muskem v roce 2022 se změnila téměř každá její klíčová vlastnost – způsob moderace, algoritmus doporučování, ekonomický model i samotná struktura komunity. Tyto změny postupně spustily lavinu: odchod inzerentů, přesun vědců na alternativní platformy, ztrátu důvěry institucí, a nakonec výrazný pokles uživatelské základny.
Níže se podíváme na to, jak k tomu došlo, z jakých důvodů a co to vypovídá o budoucnosti sociálních sítí.
Rusko se odpojuje od internetu: Co se děje a proč by nás to mělo zajímat?
V posledních týdnech se v Rusku odehrává něco, co mnozí odborníci považují za milník v historii globálního internetu. Moskvu i další regiony zasáhla série rozsáhlých výpadků mobilního internetu, zpomalování komunikačních služeb a testování systémů, které mohou vést k faktickému oddělení ruského internetu od zbytku světa.
A i když se to děje tisíce kilometrů od nás, jde o vývoj, který může výrazně ovlivnit podobu budoucího internetu jako celku.
Co je to prebunking (a proč funguje)
Jedním z nejlepších způsobů, jak bojovat proti dezinformacím, je varovat lidi před nimi ještě dříve, než se s nimi setkají. Tomuto postupu se říká „prebunking“ nebo „inokulace“.
Bohužel to není tak jednoduché, jako jen říct: „Pozor, dnes se setkáte s dezinformacemi.“ Musíte uvést příklady a zároveň odpovědět na otázky jako: „Proč by o tom někdo lhal?“ a „Jak se mě snaží oklamat?“
Jak umělá inteligence mění naše estetické vnímání: proč digitální obrazy působí “dokonaleji” než realita
Digitální technologie v posledních letech změnily prakticky každou oblast vizuální kultury — od fotografie, přes film a reklamu až po tvorbu postav ve videohrách. K nejvýraznějším posunům patří nástup pokročilé umělé inteligence, která dnes dokáže generovat lidské postavy, jež na první pohled působí dokonalejší, harmoničtější a esteticky přitažlivější než skuteční lidé.
Nejde jen o technický pokrok. Tento trend odhaluje něco podstatného o nás samotných: o tom, jak funguje lidské vnímání, jaké máme estetické preference a jak nás formují zkušenosti v digitálním světě.
Manosféra, sebehodnota a nejistota
Manosféra – spletitý ekosystém online komunit a influencerů, kteří se vyjadřují k mužství, vztahům a společenským rolím – se stala jedním z nejdiskutovanějších fenoménů posledních let. Novináři, psychologové i výzkumníci se shodují, že tato prostředí významně ovlivňují zejména mladé muže, jejich postoje, emocionální stabilitu a vztah k sobě samým.
Psychology Today nedávno publikoval článek, který téma nahlíží optikou teorie sebeúcty a sebehodnoty, především z pohledu Alberta Ellise. Podle něj je sebeúcta založená na porovnávání nestabilní a vede člověka do pasti nikdy nekončícího hodnocení sebe sama skrze měnící se „žebříčky“ úspěchu. Právě tato dynamika hraje v manosféře zásadní roli.
Jak rasové a politické signály na sociálních sítích formují televizní vkus publika
Studie profesora Stewarta Colese z University of Illinois Urbana-Champaign zkoumá, jak rasové a politické signály na sociálních sítích ovlivňují televizní preference diváků. Výzkum ukazuje, že lidé jsou více nakloněni sledovat televizní programy, které doporučují uživatelé sdílející jejich politickou příslušnost. Tento efekt se však prolíná s dalšími faktory, zejména rasovou identitou a vnímáním tzv. ingroup norem – tedy přesvědčením o tom, které skupiny daný obsah sledují či schvalují.
Jak emoce vypínají kritické myšlení – a proč je to ideální půda pro dezinformace
Emoce jsou základním stavebním kamenem lidské zkušenosti. Ale v digitálním prostředí, které je postaveno na maximalizaci pozornosti, se z emocí stává nástroj manipulace. Silné emoce oslabují kritické myšlení, a když se spojí s algoritmy sociálních sítí, vytvářejí ideální prostředí pro šíření dezinformací a vznik informačních bublin.
Dobrá zpráva je, že existují účinné způsoby, jak se bránit. Stačí trénovat jednoduché návyky: zpomalit, ověřovat, rozpoznávat manipulaci a cíleně pracovat s vlastním informačním prostředím.
Digitální svět nezměníme ze dne na den. Ale můžeme změnit způsob, jak v něm myslíme.
Jak naše očekávání utváří bolest: Co ukazuje nový výzkum
Představ si, že stojíš v chodbě kliniky a čekáš na injekci. Míjí tě pacient, který právě proceduru podstoupil — zkřivená tvář, poznámka o tom, jak to „hrozně bolelo“. Ještě než se tě jehla dotkne, tvoje tělo se napíná. Najednou máš pocit, že to bude opravdu nepříjemné.
Co se právě stalo? Podle nové studie z Dartmouth College rozhodně víc než jen obyčejný okamžik empatie nebo nervozity. Výzkumníci ukázali, že sociální informace — tedy to, co slyšíme či vidíme u ostatních — může dramaticky ovlivnit, jak sami prožíváme bolest, psychickou námahu i sledování utrpení druhých.
Když influencer mluví, internet se bouří: Jak osobnosti sociálních sítí posilují toxicitu i sílu dezinformací
Sociální sítě dnes nejsou jen prostor pro sdílení fotek a videí. Staly se arénou, kde se střetává veřejné mínění, emoce – a bohužel i dezinformace. Nový výzkum z Cardiff Business School ukazuje, že významnou roli v šíření nepravdivých informací a v nárůstu toxicity diskuzí hrají sociální média influencerů (SMIs). A jejich vliv je mnohem větší, než se dosud čekalo.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 