Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Brněnští botanici objevili při výzkumu rostlinného genomu překvapivý trend. Na základě předchozích studií očekávali, že velikost genomu, která zásadně ovlivňuje růst rostlin, se bude zvětšovat od rovníku k pólům. Výzkum ale ukázal významné rozdíly mezi severní a jižní polokoulí, které jsou dány tím, jak velikost genomu ovlivňuje rozšíření rostlin ve vztahu k místnímu klimatu.
Tým vědců z britské Královské botanické zahrady v Kew předpověděl riziko vyhynutí všech 328 565 známých druhů kvetoucích rostlin. Obrovské množství dat dokázali zpracovat díky využití umělé inteligence.
Tento nástroj umožní úplně každému, kdo si vybírá svou první pokojovou rostlinu, aby si druh vyhledal a zjistil, jestli mu nehrozí ve volné přírodě vyhynutí. Stejně ale stránky může využít i zahrádkář, zemědělec nebo vědec, kterého zajímá perspektiva nějakého druhu kvetoucí rostliny. To je cílem projektu, který chce vytvořit takovou databázi pro veřejnost – teď vyšla studie, z níž bude web jednou čerpat.
Díky těžbě stříbra na Příbramsku, byla potřebná zásoba vody, pro pohon pump do šachet. A tak byla v roce 1818 zahájena stavba, na svou dobu velkého díla, nádrže na říčce Litavka, nedaleko vesnice Láz. Místo bylo ideální, neb otevřené údolí se zužovalo do necelých 300 m úzké rokle. Na tomto místě se začalo stavět, šlo o ruční práci, kdy materiál hráze upravovala a dusala družstva převážně žen a dětí. Pro sjednocení rytmu prací, hrál na místě flašinetář „ dusací písně“. Ale i přes tyto metody práce byla stavba v roce 1822 hotova a to se pracovalo jen od jara do podzimu.
Při zmínce o kostěných útvarech uložených v kůži v podobě šupin či plátů si nejspíše představíme obrněné pravěké dinosaury. V současné době se však ukazuje, že jsou tyto struktury běžné i u šupinatých plazů (Squamata), ale nikdy nebyly popsány u hadů. Jelikož je tato skupina velmi diverzifikovaná, rozhodl se na ni zaměřit tým odborníků pod vedením Petry Frýdlové a Daniela Frynty z Katedry zoologie, Přírodovědecké fakulty, Univerzity Karlovy.
Po letech, kdy se bobr od našich řek, potoků a dalších vodních ploch vytratil, se tam zase vrátil. Je to dobře nebo ne? Někteří tvrdí, že ne. Proč? Jaký je rozdíl mezi nutrií a bobrem? Jak nám bobr může pomoci v boji s klimatickou změnou?
Bobr byl u nás vyhuben někdy v 18tém století. Později ho do jižních Čech znovu přivezli Schwarzenbergové. Definitivně se k nám ale vrátil až po té, co se k nám začaly šířit kolonie vysazené na horním toku Dunaje a Innu. Dnes je to velmi dynamicky se šířící druh prakticky po celé zemi. Zejména pak na Moravě v jihozápadních Čechách a dolním toku Labe.
Výběr z domácích a zahraničních médií: popularizace vědy, technologické novinky, nové lékařské výzkumy, astronomie a kosmonautika, psychologie, historie, kyberbezpečnost, boj s dezinformacemi, klimatická změna a další témata.
Hlavní zpráva: Hackeři ukradli data uživatelů audioportálu a mobilní aplikace mujRozhlas. Jde až o 150 000 lidí. Český rozhlas uživatele postupně informuje a doporučuje jim změnu hesla.
Výběr z domácích a zahraničních médií zabývajících se oblastmi popularizace vědy, techniky, zdraví, sociálních sítí, kyberbezpečnosti a boje s dezinformacemi.
Klíčovou roli v ochraně koroptví mají zemědělci a způsob jejich hospodaření v krajině. Někteří z nich stále častěji obnovují meze, zakládají květnaté pásy nebo snižují množství použitých pesticidů.
Od letošního roku s nástupem nového Strategického plánu společné zemědělské politiky navíc mohou vstupovat do agro-environmentálně klimatického opatření kombinované biopásy, které má za cíl podpořit v krajině právě zmíněné koroptve i další polní ptáky. Více o tomto opatření např. na tomto odkazu Kombinovaný biopás pro koroptve.
Stromy nejsou ostrovy – nemohou fungovat izolovaně, jsou závislé na síti hub, které kolem kořenů tkají složité sítě, jež jim pomáhají přežívat. Umí pro ně zprostředkovat vodu a živiny z půdy, jsou mezičlánkem, bez něhož se stromy jen těžko obejdou. Toto partnerství je staré miliony let – a podle nové studie je ohrožené změnou klimatu.
Kolikrát jste již slyšeli, že za dřívějších dob bývaly řeky plné raků? A ať se díváte, jak se díváte, nikdy jste žádného raka neviděli? I dnes jsou místa v ČR, kde je raků spoustu, nejde ale bohužel jen o ty samé druhy, jako dříve. Původní rak říční (Astacus astacus) je dnes již kriticky ohroženým druhem. Mohou za to mimo jiné zavlečené druhy raků, které jsou odolné na jimi přenášený račí mor a zároveň mají vysoký rozmnožovací a odolnostní potenciál. Problematikou infekce raků račím morem se zabývala recentní studie, na které pracoval i Adam Petrusek a jeho kolegové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka